Lidé v evidenci Úřadu práce si mohou od ledna vydělat více. O kolik?

Není žádným tajemstvím, že mnozí z uchazečů o zaměstnání (tzv. nezaměstnaní), ačkoli jsou v evidenci Úřadu práce, si na černo přivydělávají. Ovšem zákon umožňuje i oficiální práci a legální výdělek. A to uchazečům o zaměstnání, kterým buď vůbec nevznikne, či ještě nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti (protože dostali v posledním zaměstnání odstupné), nebo jim už naopak nárok na tuto podporu zanikl. Takovým je povolen výdělek do výše poloviny minimální mzdy, a to v takzvaném nekolidujícím zaměstnání.

S novým rokem 2023 si díky zvýšení minimální mzdy mohou vydělat o 550 Kč hrubého více.

• Jaký je limit pro přivýdělky na Úřadu práce?
• Je možné pracovat na dohodu při evidenci na Úřadu práce?
• Vyplatí se více nižších výdělků než jeden maximálně povolený?
• Jaké jsou daňové dopady přivýdělku?

Limitem je polovina měsíční minimální mzdy 

Do konce roku 2022 si uchazeč o zaměstnání mohl vydělat 8100 Kč hrubého za měsíc, nyní je to 8650 Kč měsíčně. Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (na rozdíl od nároku na podporu v nezaměstnanosti) totiž nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru ani výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti (nikoliv dohody o provedení práce), pokud měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy. A být veden v evidenci Úřadu práce se vyplatí i tomu, kdo nemá nárok na podporu. Stát platí za nezaměstnaného zdravotní pojištění. Doba evidence se částečně počítá pro odpracovaná léta na důchod apod.

Stává se velmi zřídka, aby ve služebním poměru ve státní či krajské správě vykonával zaměstnanec tak nízký úvazek s hrubou mzdou 8650 Kč za měsíc. Ani zaměstnavatelé v soukromém sektoru většinou takový úvazek nenabízejí.

Proto při využití možnosti mít nekolidující zaměstnání (tedy pod polovinou minimální mzdy) přichází v úvahu dohoda o pracovní činnosti. Určitě by byla vhodnější a výhodnější dohoda o provedení práce, jenomže ta byla uchazečům o zaměstnání zakázána. Důvodem je snaha, aby uchazeči o zaměstnání byli nemocensky pojištěni, jenže v praxi se to povětšinou míjí účinkem. Stejně nemocenské dávky z měsíční odměny do povolené výše minimální mzdy nejsou vysoké, ale hlavně lidé dávají přednost vyššímu čistému výdělku než tomu, aby byli nemocensky pojištěni. Proto se v praxi uzavírá dohoda o pracovní činnosti.

Tip: Vypočtěte si možnou výši podpory v nezaměstnanosti

Dohoda o pracovní činnosti a evidence na Úřadu práce

Dohoda o provedení práce není uchazečům o zaměstnání povolena, protože u ní se z odměny sráží pojistné odvody (včetně pojistného na nemocenské pojištění) až od měsíčního zúčtovatelného příjmu nad 10 000 Kč, tedy od příjmu 10 001 Kč a výše měsíčně. Takže z dohody o provedení práce by žádnému legálně si vydělávajícímu uchazeči o zaměstnání v nekolidujícím zaměstnání nemocenské pojištění vzniknout nemohlo.

Samozřejmě nejde jenom o odvody na nemocenské pojištění. Od účasti v systému nemocenského pojištění, když příjem dosáhne určité, takzvané rozhodné částky (dříve 3500 Kč za měsíc, nově 4000 Kč), se odvozuje i povinná účast v dalších veřejných pojistných systémech, jako je systém důchodový a systém veřejného zdravotního pojištění. Takže nejde jen o odvody na nemocenské pojištění, ale o celé pojistné na sociální zabezpečení, včetně důchodového, a o odvody na zdravotní pojištění, které jsou pak zaměstnanci strhávány z jeho příjmu.

Tip: Za jakou dobu se neposkytuje podpora v nezaměstnanosti?

Vyplatí se více nižších výdělků než jeden maximálně povolený?

Nicméně mít více dohod o pracovní činnosti u více zaměstnavatelů s nižším výdělkem může být a také zpravidla je výhodnější než jedna dohoda u jednoho zaměstnavatele s vyšším výdělkem. A to i když celková sjednaná odměna (součet odměn) je ve výsledku stejná, nebo by dokonce na jednu smlouvu byla sjednána vyšší částka než na dvě smlouvy dohromady.

U dohody o pracovní činnosti bylo dosud sráženo pojistné až od měsíčního výdělku 3500 Kč. Od ledna 2023 se sráží až od měsíčního výdělku 4000 Kč. Z hlediska maximalizace čistého výdělku se vyplatí mít třeba dvě dohody o pracovní činnosti na 3999 Kč u dvou různých zaměstnavatelů, byť celkový příjem je jenom 7998 Kč, než třeba jednu dohodu (u jednoho zaměstnavatele) na 8200 Kč. Pokud měl někdo dosud například dvě dohody o pracovní činnosti u dvou zaměstnavatelů a vykonával práci za odměnu 3499 Kč, nově si může dojednat navýšení odměny v obou zaměstnáních na 3999 Kč.

Tip: Mzdová kalkulačka vypočítejte si výši vaší čisté mzdy

Daňové dopady: Vyšší limit i pro srážkovou daň

V návaznosti na zvýšení částky rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění (pokud jde o pracovní poměr na dohodu o pracovní činnosti) na 4000 Kč se mění i limit pro uplatnění srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti, pokud nejde o dohodu o provedení práce. Srážková daň se za podmínek stanových zákonem o daních z příjmů uplatní, pokud zaměstnanec nepodepíše tzv. růžový papír čili prohlášení poplatníka k dani. Ale po uplynutí zdaňovacího období (kalendářního roku) lze zúčtovat jak odvedené zálohy na daň, pokud poplatník u některého zaměstnavatele podepsal prohlášení, tak i srážkovou daň. Státu odvedené peníze je tak možné získat zpět. Hrubý výdělek na dohodu o pracovní činnosti v rámci nekolidujícího zaměstnání tedy nakonec ve výsledku může být čistým výdělkem.

Tip: Cesta na úřad práce může začít v datové schránce, umí i zkrátit lhůty