Většina zubařů jednou bude bez smluv s pojišťovnami, míní stomatolog

V Česku je aktuálně velký nedostatek zubních lékařů. Proč myslíte, že tomu tak je?

Myslím, že nedostatek zubních lékařů je jen relativní. Podle prezidenta České stomatologické komory je na přepočet obyvatel zubních lékařů víc než v jiných zemích EU. Problém je spíš v distribuci pracovní síly. Mladí zubaři se přirozeně stahují do větších měst, kde jsou lidé více ochotni za péči platit. Stomatologie „na pojišťovnu" je buď ztrátová, nebo nedostatečná, neodpovídající práci „lege artis“, tedy podle pravidel umění medicíny.

Mnoho lidí se k zubaři bojí chodit především kvůli bolesti. Je v současné době obava z bolesti díky anestezii zbytečná?

Hrabeme se lidem v hlavě a to může vždy budit obavy, ale moderní stomatologie anestezii používá, a proto jsou obavy z bolesti víceméně zbytečné, byť pro mnoho lidí to stejně příjemné není. Ano, večírek vypadá opravdu jinak.

Kolik preventivních prohlídek je vlastně ročně potřeba a jsou tyto prohlídky hrazené pojišťovnou?

V současné době je hrazena jedna za rok. Vždycky bude rozhodující, jakým způsobem je ta preventivní prohlídka vedená. To znamená, že může jít člověk třikrát za rok k někomu, kdo to odbyde a neudělá to, co je potřeba, a je tam zbytečně.

A někomu může stačit přijít jednou, dvakrát, nebo i třikrát na důkladnou kontrolu. V mezidobí je stěžejní dentální hygiena. Tedy každodenní správné čištění a návštěva profesionála (dentální hygienistky) ideálně každého půl roku, minimálně však jednou za rok. Při správné péči ze všech stran stačí prevence i jednou ročně, ale to nelze zobecnit pro každého.

Co má dělat člověk v situaci, kdy nemá svého zubního lékaře a začne ho pobolívat zub? Stačí zajít na pohotovost?

Člověk, který nemá zubního lékaře a začne ho pobolívat zub, si vezme prášek a nikam nejde. Pokud nemá zubního lékaře a rozbolí ho zub tak hodně, že už ani prášky nezabírají, tak jde potom na pohotovost. Tam často dojde k extrakci zubu, protože daný pacient nemá svého stálého ošetřujícího lékaře, který by v ošetření pokračoval. Samozřejmě jiná situace bývá u lidí, kteří svého praktického zubaře mají.

Ale když je to třeba pouze kaz, tak to nemusí končit jen vytrhnutím zubu, ne?

Když je to kaz, tak s tím se na pohotovost nechodí, to vydrží a počká se k ošetřujícímu lékaři. Ze zdravotního pojištění není hrazená na pohotovosti ani standardní výplň. „Zaplácnout díru“ nějakým cementem je často ke škodě. V podstatě je hrazený jenom rentgen, anestezie, extrakce, případně další akutní ošetření, třeba špatně se hojící rána po extrakci zubu.

Když se zub opravdu rozbolí a pacient má svého ošetřujícího lékaře, který bude pokračovat v zákroku, tak se zub trepanuje – otevře, vnitřek pročistí, případně se vloží dezinfekční vložka. Zkrátka se provede první fáze výkonu zvaného endodoncie (laicky ošetření kořenových kanálků, pozn. red.).

Které nejčastější úkony ve stomatologii bývají plně hrazené pojišťovnou?

Principiálně by měl každý zákrok nebo jeho nějaká varianta být hrazena ze zdravotního pojištění. Výkon, který nejčastěji dělám a je hrazený pojišťovnou, je anestezie. Protože tu aplikuji skoro pokaždé. Potom jsou to rentgeny a preventivní prohlídky.

Můžete blíže popsat systém, podle jakého se stanovují ceny za jednotlivé stomatologické zákroky, pokud daný stomatolog má smlouvu s pojišťovnou? Klidně to můžete vysvětlit na nějakém příkladu.

Podle zákona každé zdravotnické zařízení, stomatology nevyjímaje, musí mít takzvané minutové kalkulace. Do toho spadají veškeré náklady na provoz ambulance, personál, energie, nájem, křeslo a další věci s přiměřeným ziskem pro provozovatele.

Čas, který stráví daným výkonem, se násobí touto minutovou sazbou, někdy plus zvlášť účtovaný materiál nebo třeba laboratoř, a tak vzniká výsledná částka, kterou musí ordinace získat, aby mohla fungovat. Minutové kalkulace často počítá externí firma společně s účetní, která se tímto zabývá a ví, co všechno do nich zahrnout, aby to bylo podle zákona. Nemá to moc s medicínou společného, jen další agenda, kterou býváme zavaleni.

Třeba pokud má stomatolog kalkulaci 50 Kč na minutu, tak by mělo jít o kvalitního stomatologa a mělo by být u něho všechno „tip ťop“.

Třeba za preventivní prohlídku přispívá aktuálně pojišťovna řekněme 450 korun. To znamená, že při minutové kalkulaci 50 Kč mám na preventivní prohlídku 9 minut (450/50).

Dentální hygiena ale nemusí být podmínkou, ne?

Pokud stomatolog má minutovou kalkulaci 50+ Kč, tak bude mít svoji hygienistku, nebo bude s nějakou spolupracovat a bude vyžadovat po pacientech její návštěvu. A spousta zubařů už má opravdu i smlouvy, které pacienti podepisují na začátku spolupráce, a tam mimo jiné stojí, že budou pravidelně docházet na dentální hygienu a pravidelně budou dentální hygienu provádět.

Řeknu to takhle: Pokud člověk nejpozději v 10 letech začne používat mezizubní kartáčky a správně bude čistit zuby, tak nemusí zubaře téměř potřebovat za celý život.

Například ve Švýcarsku mají dvě preventistky na jednoho zubaře. Normálně se k nim chodí na hygienu, zároveň udělají prevenci, zatímco u nás ji provádí lékař. To znamená, že prohlédnou zuby, měkké tkáně v puse, zhodnotí stav paradontu, výplní a dalších prací, můžou udělat rentgeny. Když zjistí, že je tam něco v nepořádku, tak pacienta delegují lékaři.

Myslíte si, že bude v budoucnu stále více soukromých stomatologů, tedy takových, kteří nemají smlouvy s žádnými zdravotními pojišťovnami?

Jednoduchá odpověď by byla ano. Složitější: Pokud se v zdravotním pojištění nic nezmění, tak ten trend bude určitě takový, že většina zubařů v budoucnu bude bez smluv se zdravotními pojišťovnami. 

Buď budou určitá střediska, kam budou sociálně slabší dojíždět a budou se tam zuby trhat a dělat sundávací, parciální náhrady a prostě takový základ. Ten už bude rozumně zaplacený pojišťovnou, aby se to lékaři, který nechce být zodpovědný za tahání nervů a broušení protetiky, vyplatilo. Tyto úkony jsou jednodušší a nic extra nehrozí.

Pak by mohla být další centra, kde by lidé zaplatili za to, aby měli svoje zuby napevno.

A jak se na to budou tvářit zdravotní pojišťovny, když s nimi zubaři přestanou spolupracovat?

Pojišťovny nebudou muset platit tolik peněz. Ze zákona ale mají i povinnost najít svému pojištěnci ošetřujícího lékaře. Myslím, že to je spíš politický problém. Tam „nahoře“ není vůle něco měnit, protože by to bylo nepopulární. Chtít zuby napevno je drahé, pokud se nezačalo s čištěním včas a už nejsou zdravé. To neuhradí zdravotní pojištění ani v Kataru. Prostě na to nemají zdravotní pojišťovny nikde.

                                                                                           Zdroj: Josef Beneš

Jak je to s amalgámovými plombami v roce 2023? Používají se ještě, nebo jim ve stomatologii už odzvonilo?

Amalgám v 21. století je opravdu absolutní přežitek. Má ale své využití a v některých místech je to perfektní materiál s mnohými výhodami. Ke standardnímu využití už ale pozbývá smyslu s riziky, která nese. Za loňský rok jsem ho použil jen asi třikrát. 

Jde asi o jediný výplňový materiál, který může vydržet i celý život, ale to jen v omezeném množství situací. Spolu se zlatou korunkou jde o dva nejlepší materiály, co se životnosti týče. Estetika je ale dnes důležitější.

Z jakého materiálu jsou takzvané bílé plomby?

Principiálně je to plast, do kterého se zamíchalo kamení. Ale existují i cementy, které jsou taky bílé a tuhnou a fungují jinak. Ale pod bílou se schovají i další materiály.

Bere každý zubař také dětské pacienty, nebo je problém sehnat pro děti zubaře?

Dětské pacienty lékaři neradi přijímají, protože je s nimi příliš náročná, někdy až nemožná práce a specialistů v oboru není dost. Děti většinou nespolupracují, rodiče je nedovedou uklidnit, usměrnit, a někteří se o to dokonce ani nepokusí. Chovají se ve smyslu „vy jste odborník, vy to děláte, vy si poradíte“. Ale bez podpory rodičů to nejde. 

Naše práce je velmi náročná, často stresující i se spolupracujícími dospělými, natož s dětmi. I přes veškerou svoji snahu si často nejsem jist výsledkem. Děti vám zkrátka nedají dost času na precizní práci, notabene v minimálním prostoru. Navíc se tak trochu čeká, že péči budou mít na pojišťovnu.

Zpět k otázce: Pokud stomatolog nabírá pacienty, měl by brát i děti. Pak je jednodušší říct, že nenabíráte vůbec. A proto je někdy složitější dostat dítě do péče praktického zubního lékaře.

V současnosti je velký zájem o estetické úpravy chrupu například fazetami či dostavbami zubů. Myslíte si, že jsou tyto zásahy do stabilního chrupu ze zdravotního hlediska dobré?

Móda, estetika, vzhled jsou důležité a zuby mají extrémní vizuální vliv. Zájem o to, aby vypadaly dobře, je samozřejmý. Není to nic, co by bylo extrémně složité. Většinou jsou to úkony, které zubaři běžně dělají. To náročné na tom je, aby byl spokojený pacient, a pokud možno dlouhodobě. A protože se bavíme o předních zubech, na které je vidět, neodpouštějí se ani drobné vady. Práce musí být precizní a velmi přesná.

Pokud by chtěl pacient estetické nedostatky svého chrupu řešit fazetami na horní zuby, v jakých cenových relacích se zákrok pohybuje?

Záleží na zvoleném materiálu. Z kompozitů z plastových výplní, ze kterých se třeba dělají plomby, to bude levnější, protože bude levnější laboratoř, snadnější úprava a oprava. Keramika bude hygieničtější, tvrdší, trvanlivější, estetičtější, ale i laboratoř bude dražší. Tam už to budou vyšší desítky tisíc až nízké statisíce podle toho, kde a u koho a v jakém rozsahu. Tedy dramatický rozdíl je v tom, jestli řešíme jeden dva zuby, nebo celý oblouk.

Chtěl byste na závěr vzkázat něco čtenářům?

Čistit si zuby správně a chodit na hygienu je levnější, zdravější a bezbolestné než řešit následky, protože čistý zub se nezkazí. Proto bych to všem doporučil.

---

Čtěte také:

Na kolik preventivních prohlídek u zubaře máte nárok?

Jaké plastické operace zdravotní pojišťovny proplácejí?

Jaká nepovinná očkování máte hrazená ze zdravotního pojištění?