Inflace ukázala odpůrcům eura, že koruna nás neochrání, říká ekonom

Průměrná roční míra inflace byla loni 15,1 %. Český statistický úřad dále uvádí, že v lednu 2023 meziměsíční míra inflace dosahovala 6 % a meziroční byla pak 15,7 %.

Takto vysoká míra inflace negativně dopadá na české občany a lednová výše zaskočila rovněž vládu, která nyní narychlo schvaluje změnu červnové mimořádné valorizace důchodů, protože na nynější podobu valorizace by si musela půjčit desítky miliard korun.

Jak jsou na tom ostatní země z pohledu inflace? Ochránilo by nás euro před inflací? Jaký největší mýtus zastánců koruny padl při vysoké inflaci? Odpovídá ekonom Lubor Lacina z Mendelovy univerzity.

Jak jsou na tom nám blízké země s vlastní měnou (Polsko, Maďarsko) a s eurem?

Lednová hodnota meziroční inflace v Polsku byla přibližně 17 %. Na Slovensku se pohybuje kolem 15 %. Inflace v Maďarsku v lednu 2023 atakovala úroveň 26 %, a je tedy výrazně vyšší než inflace v ostatních třech zemích V4. Z výše uvedených čísel je zřejmé, že ani Slovensko se společnou měnou euro není k růstu cen imunní. Na druhou stranu je zřejmé, že nejsilnější argument zastánců výhod národní měny, především schopnost rozhodovat o monetární politice a udržovat nízké hodnoty růstu cen, již neplatí. Ani státy s vlastními měnami a plně autonomním rozhodováním nedokázaly uchránit své ekonomiky před vysoce dynamickým cenovým vývojem. Inflace ve všech zemích V4 je nekonečně vzdálená inflačnímu cíli, který je definován jako meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 %. 

Jaká je inflace v nejnovější zemi eurozóny, Chorvatsku?

Meziroční lednový růst cen v Chorvatsku byl 13 %. Zde se tedy nenaplňuje jedna z obav odpůrců eura, že jeho zavedení vede k nadprůměrnému růstu cen. Jak je vidět, chorvatská inflace je i po zavedení eura nižší než ve státech používajících národní měnu, jako je Polsko, Maďarsko nebo Česko.

Jaké jsou predikce v rámci eurozóny ohledně inflace a jaké další kroky chystá Evropská centrální banka (ECB)?

ECB má definovaný inflační cíl podobně jako ČNB, tedy jako meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 %. Při hodnotě inflace v eurozóně vyšší než 8 % tak převyšuje svůj inflační cíl několikanásobně. ECB bude muset přistoupit k dalšímu zpřísnění monetární politiky. Její aktivita je ovšem silně omezena obavou o zhoršení platební schopnosti a udržitelnosti dluhové služby ekonomik periférie eurozóny, jako jsou Řecko nebo Itálie. Růst úrokových sazeb může tyto vysoce zadlužené země poslat do platební neschopnosti se všemi negativními důsledky pro celou eurozónu. 

Dokážete odhadnout, jaká by byla inflace, jestliže bychom byli v eurozóně?

Příklad Slovenska, nám strukturálně nejpodobnější ekonomiky, ukazuje, že inflace i při existenci eura by byla přibližně podobná, jako máme s českou korunou. Jak ovšem zmiňuji výše, z toho musí být smutní především zastánci české měny a autonomie monetární politiky. Jejich nejsilnější argument, že vlastní měna nám zajišťuje stabilitu a dlouhodobě nízkou inflaci, je již dnes neplatný. Ani vlastní měna a autonomní centrální banka nezajistí malé otevřené ekonomice ochranu před růstem cen v důsledku externích šoků. Skutečností pak je, že ochranu nezajistí ani členství v eurozóně.

Jaký vliv bude mít silná koruna na inflaci a jaké kroky by měla ČNB udělat v dalším krocení inflace?

Silná koruna snižuje ceny dovozu. Tedy více než 70 % české ekonomiky. Zhodnocování koruny tak přispívá ke snižování inflačních tlaků. Skutečností je, že ČNB nevyužívá svůj hlavní nástroj a tím jsou úrokové sazby. Reálná úroková sazba, tedy nominální úroková sazba minus inflace, je stále vysoce záporná. Je stále výhodné si při záporné reálné úrokové sazbě 7 % peníze půjčit. Když si dnes půjčím 100 korun, tak reálně na konci roku vrátím jen 90 korun. To nepůsobí jako přehnaně restriktivní politika, která má odrazovat od půjčování a investic. Naopak nízká nominální úroková sazba může odrazovat od spoření. U nerizikových investic úrok nekompenzuje inflaci a uspořené prostředky se reálně znehodnocují. To může u těch, kteří volné prostředky mají, vést k jejich utrácení, dokud ještě nějakou hodnotu mají. Tedy k opačné reakci, než jak by měla správně nastavená úroková sazba působit, pokud je ambicí ČNB plnit svůj inflační cíl.

Co říkáte na návrhy vlády ohledně zvyšování důchodového věku? Jaké kroky byste vládě navrhoval v rámci důchodového systému, který je letos ve schodku přes 83 miliard korun a nejspíše jej ještě víc prohloubí mimořádná valorizace?

Jedinou cestou je občanům a voličům přiznat, že budoucí důchody vyplácené z veřejných rozpočtů nepokryjí výdaje domácností a jednotlivců. Pokud nebudou mít další úspory v době odchodu do důchodu, dojde k výraznému propadu jejich životní úrovně. Stát, vláda a Ministerstvo financí by měly tedy intenzivně podporovat aktivitu jednotlivců odkládat část příjmů během aktivního života a vytvořit si dostatečnou finanční rezervu na dobu po odchodu do důchodu.