Dvouměsíční výpovědní doba začíná běžet následující měsíc po měsíci, ve kterém byla písemně doručena, to platí v případě, že nedošlo k okamžitému zrušení pracovního poměru.
Během této dvouměsíční lhůty může mít zaměstnanec ještě několik hodin nevyčerpané dovolené.
Dříve se doba dovolené stanovovala počtem dnů, od 1. ledna 2021 došlo ale k právní úpravě a dovolená se začala udávat podle počtu odpracovaných hodin. Stále ovšem mají zaměstnanci nárok na minimálně 20 dní dovolené, tedy 160 hodin. Zaměstnanci pracující ve státním sektoru mají podle zákona nárok na 25 dní dovolené, tedy na 200 hodin.
- O vyčerpání dovolené rozhoduje zaměstnavatel
- Zaměstnanec může dovolenou čerpat ve svém novém zaměstnání
- Kdy musí zaměstnavatel nevyčerpanou dovolenou proplatit?
O vyčerpání dovolené rozhoduje zaměstnavatel
O čerpání dovolené rozhoduje zaměstnavatel, a to tak, že minimálně 14 dní před začátkem dovolené informuje písemně zaměstnance. Jestliže si chce zaměstnanec vyčerpat dovolenou podle svého uvážení, záleží na zaměstnavateli, zda mu dovolenou schválí. Pokud by ale k vyčerpání dovolené nedošlo ani během výpovědní doby, má zaměstnanec vždy nárok na proplacení nevyčerpané dovolené po zániku pracovního poměru, jak popisujeme níže.
Vlivem organizační změny se může stát, že již během výpovědní doby nebude mít zaměstnavatel pro zaměstnance práci, vznikne tedy překážka na straně zaměstnavatele, za kterou zaměstnanci náleží náhrada mzdy v její průměrné výši.
V případě, že zaměstnavatel nařídí čerpání dovolené během překážek v práci, bude zaměstnanci muset vyplatit jak náhradu průměrného výdělku za tyto překážky, tak i náhradu výdělku za čerpání dovolené.
Zaměstnanec může dovolenou čerpat ve svém novém zaměstnání
Zákoník práce v § 221 rovněž uvádí, že zaměstnanec, který po odchodu ze zaměstnání nastoupí tentýž rok k novému zaměstnavateli, může čerpat dovolenou, kterou nedočerpal v bývalém zaměstnání.
Má to ale podmínku. Zaměstnanec musí o čerpání dovolené požádat ještě před uplynutím výpovědní doby u dosavadního zaměstnavatele. Ten se domluví s novým zaměstnavatelem, jak vysoká náhrada mzdy za dovolenou bude v novém zaměstnání zaměstnanci vyplácena.
Nový zaměstnavatel pak určí, v jakém termínu bude zaměstnanec dovolenou čerpat.
Dosavadní a nové zaměstnání na sebe musí neprodleně navazovat, jinak převod dovolené nelze využít. Rovněž pokud by další zaměstnání začalo až 1. ledna nového kalendářního roku, nelze tento postup uskutečnit.
Tip: Kde ve světě je nejdelší dovolená?
Kdy musí zaměstnavatel nevyčerpanou dovolenou proplatit?
Zaměstnavatel musí zaměstnanci proplatit nevyčerpanou dovolenou pouze tehdy, když skončí pracovní poměr. Nelze tedy proplatit dovolenou ještě za trvání výpovědní doby. Vyčerpání dovolené tak má přednost před samotným proplacením dovolené bez nároku na „volno“.
Avšak díky této úpravě zákoníku práce se zaměstnanec nemusí při nevyčerpání dovolené obávat toho, že by o peníze, které mu za dovolenou ze zákona náleží, přišel.
Částku za nevyčerpanou dovolenou společně s poslední mzdou musí zaměstnavatel poslat na účet zaměstnanci v nejbližší výplatní termín ode dne, kdy došlo ke skončení pracovního poměru.
Nevyčerpaná dovolená se vyplácí ve výši průměrného výdělku zaměstnance. Náhrada mzdy ovšem nenáleží za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou, tu musí zaměstnanec vždy vyčerpat přednostně.
Na dodatkovou dovolenou mají nárok ti zaměstnanci, kteří vykonávají práci v obzvlášť těžkých podmínkách. Jde například o zaměstnance, kteří pracují pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.
Čtěte také:
Může zaměstnanci nečerpáním řádné dovolené vzniknout škoda?
Kdy má zaměstnanec nárok na odstupné?