Proč vám některé přivýdělky budoucí důchod zvýší a jiné ne

Měsíční částka starobního důchodu závisí na zaplaceném sociálním pojištění v rozhodném období a získané době pojištění. Příjmy, ze kterých tedy není zaplaceno sociální pojištění, nemají žádný vliv na měsíční částku starobního důchodu.

Při hodnocení doby pojištění platí, že žádný měsíc během průběhu pojištění se nemůže počítat do doby pojištění ovlivňující výši důchodu jako dva měsíce.

• Dva zkrácené úvazky za 25 000 Kč
• Přivýdělek na dohody do limitu
• Přivýdělek na DPP nad limit
• Příjmy nad maximální vyměřovací základ
• Podnikání při zaměstnání

Příklad 1: Dva zkrácené úvazky za 25 000 Kč

Pan Martin pracuje současně pro dva zaměstnavatele na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 25 000 Kč. Přestože má pan Martin podepsáno prohlášení k dani pouze u jednoho zaměstnavatele, a výpočet daně z příjmů se tedy u obou zaměstnavatelů liší, na sociální pojištění je mu z obou hrubých mezd odvedeno 6,5 % a dalších 24,8 % platí oba zaměstnavatelé. Obě hrubé mzdy se mu tedy počítají pro výpočet důchodu.

Každý odpracovaný měsíc pro oba zaměstnavatele současně se mu počítá do doby pojištění pro důchodové účely jako jeden měsíc. Můžeme tedy říci, že pan Martin je na tom pro výpočet důchodu stejně jako zaměstnanec pracující pro jednoho zaměstnavatele za hrubou mzdu 50 000 Kč.

Tip: Spočítejte si svůj důchod

Příklad 2: Přivýdělek na dohody do limitu

Paní Věra si k hlavnímu zaměstnání již několik let nepravidelně přivydělává i pro více zaměstnavatelů současně na pracovní dohody. Hrubá měsíční odměna z žádné dohody o provedení práce nepřekročila 10 000 Kč. Hrubá měsíční odměna z dohody o pracovní činnosti v loňském roce nepřekročila 3499 Kč a v letošním roce 3999 Kč. Z žádné pracovní dohody tedy nebylo zaplaceno sociální pojištění a žádná hrubá měsíční odměna tedy paní Věře důchod nezvýší.

Příklad 3: Přivýdělek na DPP nad limit

Zaměstnanec Zdeněk si přivydělává pro zaměstnavatele XY na dohodu o provedení práce, přičemž hrubá měsíční odměna činí 20 000 Kč. Z hrubé odměny je v tomto případě odvedeno sociální pojištění ve stejném rozsahu jako z hrubé mzdy. Panu Zdeňkovi se tedy v každém měsíci bude pro důchodové účely počítat nejenom hrubá mzda z hlavního zaměstnání, ale i hrubá odměna z dohody o provedení práce.

Tip: U DPP a DPČ se chystá zavedení nároku na dovolenou

Příklad 4: Příjmy nad maximální vyměřovací základ

Manažerka Romana bude mít hrubou mzdu za leden až srpen 2 miliony korun. Od září přitom začne ještě pracovat pro jiného zaměstnavatele s hrubou měsíční mzdou 90 000 Kč. Sociální pojištění se odvádí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu.

Z hrubé mzdy nad strop již sociální pojištění neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel. Maximální vyměřovací základ pro rok 2023 činí 1 935 552 Kč. Vzhledem k tomu, že již v srpnu dosáhne paní Romana maximálního vyměřovacího základu, sociální pojištění nebude paní Romana platit ani z druhého zaměstnání. Druhé zaměstnání během roku 2023 tedy paní Romaně roční vyměřovací základ nezvýší. Pro rok 2023 může činit vyměřovací základ pro důchodové účely maximálně právě 1 935 552 Kč.

Příklad 5: Podnikání při zaměstnání

Zaměstnanci Pavel a Karel si přivydělávají po celý rok 2023 ke svému zaměstnání výkonem vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Pokud je hrubý zisk z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti do limitu, neplatí se sociální pojištění. Pro rok 2023 je limitem částka 96 777 Kč.

Pan Pavel bude mít hrubý zisk za rok 2023 ve výši 95 000 Kč a pan Karel bude mít hrubý zisk ve výši 140 000 Kč. Pan Pavel tedy nebude platit z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění, neboť má hrubý zisk do limitu. To současně znamená, že tento příjem panu Pavlovi starobní důchod nezvýší.

Pan Karel již sociální pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti platí, takže se mu vyměřovací základ ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2023 připočte k ročnímu vyměřovacímu základu ze zaměstnání za rok 2023 a pozitivně ovlivní budoucí výpočet jeho starobního důchodu.

Čtěte také: I z milionového příjmu může plynout nižší důchod než z minimální mzdy