Eurostat zveřejnil aktuální data o počtu chovaných zvířat v Evropské unii (EU). Vyplývá z nich, že dlouhodobě dochází k mírnému úbytku těchto zvířat.
- Kolik se v Evropské unii chová jedinců skotu, prasat, ovcí či koz?
- Jak se změnily počty chovaných hospodářských zvířat v EU v posledním desetiletí?
- Jak na tom byly loni chovy hospodářských zvířat v Česku? Kolik procent činí české chovy v rámci EU?
- Jak se změnily počty chovaných hospodářských zvířat v Česku v posledním desetiletí?
Kolik se v EU chová prasat, skotu, ovcí či koz?
Podle Eurostatu se v EU na přelomu listopadu a prosince roku 2022 chovalo:
- 134 milionů prasat (úbytek o 5 % ve srovnání s rokem 2021), žlutá barva v grafu
- 75 milionů skotu (úbytek o 1 % ve srovnání s rokem 2021), tmavě modrá barva
- 59 milionů ovcí (úbytek o 2 % ve srovnání s rokem 2021), světle modrá barva
- 11 milionů koz (úbytek o 3 % ve srovnání s rokem 2021), hnědá barva
Počty chovaných hospodářských zvířat v EU v listopadu/prosinci 2021 a 2022 v milionech jedinců
Zdroj: Eurostat
Jak se změnily počty chovaných hospodářských zvířat v posledním desetiletí?
Za poslední desetiletí se populace hospodářských zvířat snížila u skotu, prasat, koz i ovcí v rámci EU. Nejprudší pokles v tomto období byl zaznamenán v chovu koz (−9 indexových bodů v roce 2022 ve srovnání s rokem 2012).
Až do roku 2020 byla populace prasat výjimkou v tomto trendu; od té doby ovšem dochází v chovu prasat k poklesu, čímž prasata dohánějí zbytek chovaných druhů (−6 indexových bodů v roce 2022 ve srovnání s rokem 2012).
O 6 indexových bodů v roce 2022 ve srovnání s rokem 2012 se snížily i počty chovaných ovcí.
Nejméně se snížily počty chovaného skotu, přes 3 indexové body v roce 2022 ve srovnání s rokem 2012.
Trend v počtu chovaných hospodářských zvířat za posledních 10 let
Zdroj: Eurostat
Tip: Jaká byla soběstačnost ČR v mase a vejcích před 5 lety?
Jak na tom byly loni chovy hospodářských zvířat v Česku? Kolik procent tvoří české chovy v rámci EU?
Podle Českého statistického úřadu se loni snížily stavy zvířat u chovu prasat a drůbeže. Naopak počet chovaného skotu se loni meziročně zvýšil o 2,3 % na 1,39 milionu jedinců, což je přibližně 1,85 % chovaného skotu v EU.
Počty prasat se meziročně snížily o 11 %, tedy o 165 tisíc jedinců na 1,329 milionu chovaných prasat, což je přibližně 1 % chovaných prasat v EU.
„Redukce základních stád v chovech prasat se zrychluje. Zatímco ke konci roku 2020 bylo ve stavech přes 92 tisíc prasnic a ke konci roku 2021 necelých 87 tisíc, vloni to bylo již jen 77 tisíc kusů. Přitom v odchovu selat se řadíme mezi přední státy Evropy. Na jednu prasnici bylo vloni odchováno 29,2 selete,“ uvedla Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.
Počet chované drůbeže se snížil meziročně o 7,9 % na 23,764 milionu jedinců. Druhově převažuje s 96,6 % kur domácí, jehož bylo ke konci roku ve stavech 22,955 milionu kusů, z toho bylo 54,2 % kuřat na výkrm, 20,8 % nosnic konzumních vajec a zbývající čtvrtina připadala na kuřata na chov, chovné slepice a kohouty.
Chov ostatní drůbeže byl ke konci roku zastoupen zejména půlmilionem kachen a čtvrtmilionem krůt.
Jak se změnily počty stavů chovaných hospodářských zvířat v Česku za posledních 10 let?
V druhém pololetí roku 2012 bylo chováno celkem 1,32 milionu jedinců skotu. Loni bylo na konci roku chováno 1,39 milionu jedinců skotu, což je přibližně o 5,3 % více.
Stav chovaných prasat ke konci roku 2012 byl 1,533 milionu jedinců. Loni bylo na konci roku chováno 1,329 milionu jedinců prasat, což je přibližně o 13,3 % méně.
Stav drůbeže ke konci roku 2012 byl 20,41 milionu jedinců. Loni se chovalo ke konci roku bylo 23,764 milionu jedinců drůbeže, což je o 16,4 % více než před 10 lety.
Trendy hovoří pro snížení chovu zvířat
Trendy evropských zákazníků hovoří ve prospěch snížení chovu hospodářských zvířat, což se projevuje v postupném snižování spotřeby masných výrobků, a to převážně u mladší generace Evropanů. Významným rysem je rovněž rys ekologický, protože chov hospodářských zvířat je spojen se značnými dopady.
Krmiva evropských hospodářských zvířat jsou často tvořena sójou, která se dováží z Jižní Ameriky, kde se pěstuje na půdě po vykáceném pralese. Dále je to produkce metanu a oxidu uhličitého spojeného s chovem hospodářských zvířat, což je hnací motor pro globální změnu klimatu.
Navíc nadměrná spotřeba masa je spojena s cévními chorobami (srdeční onemocnění), cukrovkou či onemocněním zažívacího traktu (různé druhy rakovin trávícího traktu, dna). Proto se část politické scény snaží o snížení spotřeby masa a zvýšení spotřeby zeleniny a ovoce. Ministerstvo zemědělství ČR na druhou stranu podpořilo koncem minulého roku kampaň „Žeru maso“, za což sklidilo ostrou kritiku právě kvůli přehlížení rizik a polopravdám.
Dalším trendem je zkracování cesty potravin „od země na talíř“, což v českých podmínkách naráží na neochotu odebírání lokálního zboží ze strany nadnárodních maloobchodních řetězců. Roste ovšem počet Čechů, kteří jsou ochotni si sami natrhat ovoce či zeleninu a přijet si pro zemědělské výrobky přímo k zemědělci.
Tip: Maso není třeba, steak může být i rostlinný. Toto je byznys zaměřený na flexitariány
Zdroje: Eurostat, Český statistický úřad