Můžete žádat o příspěvek na bydlení, když na adrese nemáte trvalé bydliště?

Na příspěvek na bydlení vzniká nárok především jednotlivcům bydlícím v nájmu, zažádat o něj mohou ale i rodiny bydlící ve vlastním domě. Pro nárok se však bude počítat příjem všech členů domácnosti, z toho důvodu často rodiny na příspěvek nedosáhnou.

Obecně jsou při příspěvku na bydlení zvýhodnění nájemníci, jelikož hypotéky se do nákladů na bydlení, které jsou důležité pro přiznání dávky, zatím nezapočítávají.

Na vysoký příspěvek na bydlení dosáhnou také OSVČ v režimu paušální daně bydlící v nájmu.

Pro přiznání dávky je potřeba, aby za náklady spojené s bydlením (nájem, energie, služby) zaplatili žadatelé více než 30 % svého příjmu. Žádat o dávku lze až 3 měsíce zpětně.

• Musíte mít v daném místě trvalé bydliště, aby vám byl přiznán příspěvek na bydlení?
• Mohou o příspěvek žádat i osoby, které jsou v podnájmu?
• Příspěvek na bydlení a nájem v nezkolaudovaném bytě
• Žádost o doplatek na bydlení, když nemáte nárok na příspěvek na bydlení

Musíte mít v daném místě trvalé bydliště, aby vám byl přiznán příspěvek na bydlení?

Žádost o dávky státní sociální podpory může podat žadatel v místě trvalého bydliště, nebo v místě bydliště, kde skutečně žije. Není tedy již povinností přijít se žádostí na pobočku, kam spadají žadatelé podle trvalého bydliště.

S výše uvedeným nastává i další otázka. Může nájemník, který nemá v místě nájmu trvalé bydliště, žádat o příspěvek na bydlení? Ano, může. Ačkoliv to ještě v první polovině roku 2020 nebylo možné, od července roku 2020 mohou o příspěvek na bydlení požádat také ti, kteří na daném místě nemají zřízené trvalé bydliště.

Do žádosti o příspěvek na bydlení se pak vyplňuje adresa trvalého pobytu, skutečného pobytu i ta doručovací.

Zároveň, pokud by si chtěl nájemce vyřídit trvalý pobyt na adrese, pro kterou má sepsanou nájemní smlouvu, nemůže mu to pronajímatel zakázat. Pokud by ustanovení o nemožnosti zřídit si na místě trvalý pobyt bylo součástí nájemní smlouvy, nemá žádnou váhu a je neplatné.

Jestliže by zájemce o příspěvek na bydlení žádal o dávku na byt, kde má hlášené trvalé bydliště, ale na dané adrese reálně nebydlel, Úřad práce by mu dávku přestal vyplácet. Úředníci mají od roku 2020 možnost za žadateli chodit a kontrolovat, kdo s nimi v domácnosti skutečně žije. Nájemci mají možnost úředníky do bytu nepustit, ale o příspěvek na bydlení by pak přišli.

Mohou o příspěvek žádat i osoby, které jsou v podnájmu?

Zažádat o příspěvek na bydlení může i ten, který užívá byt jako podnájemce se souhlasem vlastníka bytu. Pro účely příspěvku na bydlení se k němu přistupuje jako k nájemci bytu a počítá se se stejně vysokými normativními náklady na bydlení.

Bydlíte v bytě, který není správně zkolaudován? Příspěvek na bydlení nedostanete

Nový občanský zákoník, zákon o státní sociální podpoře a stavební zákon nahlížejí na definici bytu odlišně. Na základě různých výkladů nemusí být žadatelům jasné, zda na příspěvek budou mít nárok, nebo ne. Z praxe rozhodování Úřadu práce o uznání nároku na příspěvek je zřejmé, že největší váhu má definice bytu, která je přímo v zákoně o státní sociální podpoře.

Většinou se žadatelé o příspěvek na bydlení dozvědí až od Úřadu práce, že byt není zkolaudovaný pro účely bydlení. Často se tak děje u staveb, které jsou evidovány v katastru nemovitostí jako rodinné objekty, které mohou mít podle stavebního zákona maximálně 3 byty. Jestliže by na této adrese bylo reálně více bytů a žadatel by uplatňoval nárok například na byt číslo 4 (číslování podle uvážení pronajímatele), je pravděpodobné, že Úřad práce příspěvek nepřizná.

Pojem „byt“ pro účely příspěvku na bydlení je specifikován v zákoně o státní sociální podpoře.

„Bytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt.“

Zákon o státní sociální podpoře se tedy opírá o stavební zákon (nikoliv o nový občanský zákoník), který jasně říká, že prostor musí být využíván k takovému účelu, pro který byl zkolaudován. Proto, pokud bydlí nájemce v prostoru, který není podle stavebního zákona určen k bydlení (nebyl k tomuto účelu zkolaudován), Úřad práce příspěvek žadateli nepřizná.

Do problémů dostává nájemce nový občanský zákoník, který umožňuje k účelu bydlení pronajímat prostory, které nejsou k tomuto účelu zkolaudovány

Problémem je odlišné nahlížení na „byt“ z hlediska nového občanského zákoníku a stavebního zákona.

Podle nového občanského zákoníku mohou pronajímatelé totiž pronajímat k bydlení i takový prostor, který není určen přímo k bydlení, definici bytu uvádí v § 2236. Může jít třeba o situaci, kdy pronajímatel pronajímá k bydlení ateliér nebo sklep.

„Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor.“

Doplatek na bydlení již musí Úřad práce žadateli přiznat

Jestliže ani po odvolání Úřad práce příspěvek na bydlení žadateli nepřizná z toho důvodu, že prostor, na který má nájemní smlouvu, není určen k bydlení, může požádat Úřad práce o dávku z hmotné nouze, kterou je doplatek na bydlení.

Úřad práce po novelizaci zákona o hmotné nouzi v roce 2015 musí přiznat dávku žadateli i tehdy, pokud je předmětem nájmu nebytový prostor. O doplatek na bydlení mohou též žádat klienti sociálních ubytovacích služeb (např. domovů pro seniory), kteří na příspěvek na bydlení rovněž nemají nárok.

Doplatky na bydlení jsou však administrativně mnohem náročnější a také kontrolovanější úředníky, proto se řada lidí, kteří by o ně mohli požádat, nároku raději vzdá.

Kalkulačka příspěvku na bydlení pro rok 2024

Čtěte také: Nikdo s jistotou neví, na jak vysoké úroky má nájemce právo z vratné kauce. Hlavně „nepronajímejte byt pracovníkům finančního úřadu“