Jak funguje náhrada výdělku při nemoci a úrazu u osob bez nemocenského pojištění?

Na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti má podle zákoníku práce zaměstnanec nárok, jestliže je v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání v pracovní neschopnosti. Náhrada se vyplácí ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem a plnou výší náhrady mzdy nebo platu (kterou platí zaměstnavatel po dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti) a plnou výší nemocenského (kterou vyplácí stát od 15. dne pracovní neschopnosti).

Náhrada tedy dorovnává nemocenskou náhradu příjmu a nemocenské dávky na úroveň průměrného výdělku před vznikem škody v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Náhradu je povinen vyplatit zaměstnanci zaměstnavatel, který je pro tyto účely odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání povinně ze zákona pojištěn u tzv. úrazové pojišťovny.

• Jak je to s náhradou ušlého příjmu během léčení v důsledku třeba autohavárie nebo přepadení?
• Poškozeným může být nemocensky pojištěný zaměstnanec, ale třeba i nepojištěná OSVČ
• Když poškozený nepobírá nemocenské dávky, hradí mu škůdce plný průměrný příjem
• Pachatel neušetří, pro OSVČ není nemocenské pojištění povinné
• Stát má regresní postih vůči pachatelům, jejichž obětem platil nemocenské dávky

Jak je to s náhradou ušlého příjmu během léčení v důsledku třeba autohavárie nebo přepadení?

Ale nejen zaměstnavatel svému zaměstnanci musí nahradit výdělek ušlý mu během pracovní neschopnosti. Kdo jinému ublíží na zdraví třeba při autohavárii nebo násilným činem tak, že poškozený skončí v pracovní neschopnosti, musí mu viník (pachatel) také dorovnat nemocenské dávky na úroveň průměrného příjmu. Tady se pak uplatní pravidla občanského zákoníku. Ta jsou obdobná jako u odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci.

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu, určuje občanský zákoník. Povinné pojištění existuje v podobě povinného ručení, tedy pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pak za viníka autohavárie uhradí škodu jeho pojišťovna.

V jiných případech, jako je třeba násilný čin, musí náhradu pachatel uhradit ze svého.

Vyzkoušejte: Kalkulačka nemocenské pro rok 2023

Poškozeným může být nemocensky pojištěný zaměstnanec, ale třeba i nepojištěná OSVČ

Zaměstnanci jsou povinně nemocensky pojištěni, pokud jejich příjem z pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti činí aspoň 4000 Kč měsíčně, a zaměstnanci činní na dohodu o provedení práce, pokud jejich příjem činí 10 001 Kč a více za měsíc. Nemocenské pojištění tak má drtivá většina zaměstnanců, a tak není problém ani mimo pracovní vztah podle zásad občanského zákoníku vypočítat výši náhrady (důchodu) k dorovnání nemocenské náhrady mzdy nebo platu od zaměstnavatele a nemocenských dávek od státu.

Jenomže ne všichni lidé jsou nemocensky pojištěni. Poškozeným při autohavárii, obětí trestného činu může být i někdo jiný, třeba osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné. Ale jak stanovit dorovnání nemocenských dávek, když poškozený žádné nemocenské dávky nepobírá?

Tip: Minimální výše nemocenského pojištění pro OSVČ v roce 2023

Když poškozený nepobírá nemocenské dávky, hradí mu škůdce plný průměrný příjem

Nepobírá-li poškozený po dobu pracovní neschopnosti dávky nemocenského pojištění, náleží mu náhrada za ztrátu na výdělku ve výši plného průměrného výdělku před vznikem újmy. Při výpočtu této náhrady nelze brát v úvahu nemocenské dávky, které by byly poškozenému vyplaceny, kdyby byl účasten nemocenského pojištění.

Pachatel neušetří, pro OSVČ není nemocenské pojištění povinné

Soudy řešily případ, kdy se škůdce domáhal toho, aby uhradil poškozené osobě samostatně výdělečně činné, která nebyla nemocensky pojištěna, jen ušlý výdělek nad rámec nemocenských dávek. Argumentoval tím, že poškozený měl či mohl být nemocensky pojištěn. Ovšem předpoklad pachatele, že by pro něj bylo ekonomickou výhodou, jestliže by náhrada ztráty na výdělku poškozeného byla snížena o nemocenské dávky, je lichý.

Pachatel by i v takovém případě byl povinen zaplatit náhradu za ztrátu na výdělku v plné výši (část odpovídající vyplaceným nemocenským dávkám jako regresní náhradu nemocenské pojišťovně a zbývající část přímo poškozenému). Jestliže poškozený žádné nemocenské nepobíral, nelze při určení výše náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti odečítat od průměrných příjmů částky, které by hypoteticky pobírat mohl, potvrdily soudy. Navíc připomněly pachateli, že nikdo není povinen platit si nemocenské pojištění, pokud mu zákon neukládá povinnou účast v nemocenském pojištění tak jako zaměstnancům.

Tip: Nemocenské pojištění OSVČ v paušálním režimu: Jaké jsou měsíční zálohy?

Stát má regresní postih vůči pachatelům, jejichž obětem platil nemocenské dávky

Pobírá-li poškozený v důsledku nemoci či úrazu dávky nemocenského pojištění, pak se sice pro zjištění výše náhrady tyto dávky odečtou od průměrného výdělku před vznikem újmy, ale zároveň je škůdce (odsouzený pachatel) povinen nahradit částku odpovídající vyplaceným nemocenským dávkám jako regresní náhradu orgánu nemocenského pojištění, který poškozenému dávky vyplatil.

Zákon o nemocenském pojištění totiž ukládá tomu, kdo způsobil, že v důsledku jeho zaviněného protiprávního jednání zjištěného soudem nebo správním úřadem došlo ke skutečnostem rozhodným pro vznik nároku na nemocenskou dávku, je povinen zaplatit orgánu nemocenského pojištění regresní náhradu. (To je regresní postih, který má Česká správa sociálního zabezpečení např. vůči pachatelům násilných trestných činů.) A tak musí pachatel uhradit celý ušlý příjem poškozeného, část nad rámec nemocenských dávek přímo poškozenému a částku odpovídající nemocenským dávkám státu.

Čtěte také: Pracovní smlouva na dobu určitou a nemocenská během ní i na konci