Kteří zaměstnanci neplatí daň z příjmů a kdy je efektivní daňová sazba vyšší než 15 %

Sazby daně z příjmů fyzických osob v roce 2023 činí 15 % a 23 %. Vyšší daňové sazbě přitom podléhá hrubá měsíční mzda nad 161 296 Kč. Od vypočtené měsíční daně z příjmů se odečítají daňové slevy, na které má zaměstnanec nárok. Podívejte se v příkladech, jak může reálné zdanění výplaty vypadat.

• Nulová daň z příjmů
• Efektivní daňová sazba 4,7 %
• Efektivní daňová sazba 9,9 %
• Efektivní daňová sazba 15 %
• Efektivní daňová sazba 15,3 %
• Daňový bonus

Měsíční daňové slevy a daňové zvýhodnění na děti

Každý zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani má nárok na slevu na poplatníka ve výši 2570 Kč za měsíc. Dalšími měsíčními slevami jsou: sleva na studenta (335 Kč), na invaliditu prvního a druhého stupně (210 Kč), na invaliditu třetího stupně (420 Kč), na průkaz ZTP/P (1345 Kč). Vždy jeden z rodičů může dále uplatnit daňové zvýhodnění na děti, které činí 1267 Kč na první dítě, 1860 Kč na druhé dítě a 2320 Kč na třetí a další dítě. Z důvodu existence daňových slev a daňového zvýhodnění mohou mít dva zaměstnanci se stejně vysokou hrubou mzdou odlišnou čistou mzdu.

Tip: Jak beze zbytku vyčerpat slevu na poplatníka

Příklad 1: Nulová daň z příjmů

Paní Gabriela pracuje na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 16 000 Kč. U zaměstnavatele má podepsáno prohlášení k dani. Vypočtená daň z příjmů 2400 Kč (16 000 Kč × 15 %) je nižší než sleva na poplatníka (2570 Kč). Na dani z příjmů tak nezaplatí paní Gabriela nic.

Příklad 2: Efektivní daňová sazba 4,7 %

Zaměstnanec Rudolf má hrubou měsíční mzdu 25 000 Kč. U zaměstnavatele má podepsáno prohlášení k dani. Vypočtená daň z příjmů po uplatnění slevy na poplatníka činí 1180 Kč (25 000 Kč × 15 % − 2570 Kč). Efektivní daňová sazba je tedy 4,7 % (1180 Kč : 25 000 Kč).

Čtěte také: Kdo musí podat daňové přiznání za rok 2022? A komu se to vyplatí, i když nemusí?

Příklad 3: Efektivní daňová sazba 9,9 %

Paní Simona má hrubou mzdu 50 000 Kč a podepsaná prohlášení k dani u zaměstnavatele. Měsíční daň z příjmů činí 4930 Kč (50 000 Kč × 15 % − 2570 Kč). Efektivní daňová sazba je tedy 9,9 % (4930 Kč : 50 000 Kč).

Příklad 4: Efektivní daňová sazba 15 %

Zaměstnanec Miroslav pracuje současně pro dva zaměstnavatele na zkrácený úvazek. Prohlášení k dani může mít pan Miroslav podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele. V žádném měsíci a při žádném souběhu příjmů není možné uplatnit daňovou slevu na poplatníka dvakrát. U zaměstnavatele XY prohlášení k dani podepsané nemá. To znamená, že z hrubé mzdy 20 000 Kč jsou mu na dani z příjmů sraženy 3000 Kč (20 000 Kč × 15 %). Efektivní daňová sazba u mzdy dosažené u zaměstnavatele XY tedy činí 15 %. 

Příklad 5: Efektivní daňová sazba 15,3 %

Manažerka Lucie má hrubou měsíční mzdu 200 000 Kč a má u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani. Hrubou mzdu do 161 296 Kč zdaňuje 15% daňovou sazbou a hrubou mzdu nad tuto hranici zdaňuje již 23% daňovou sazbou. Od vypočtené souhrnné daňové povinnosti se následně odečte sleva na poplatníka. Daň z příjmů činí 30 527 Kč, a efektivní daňová sazba je tedy 15,3 % a je vyšší než první daňová sazba.

Příklad 6: Daňový bonus

Zaměstnanec Ladislav má hrubou mzdu 35 000 Kč a při výpočtu daně z příjmů uplatňuje nejenom slevu na poplatníka, ale i daňové zvýhodnění na dvě děti 3127 Kč (1267 Kč + 1860 Kč). Vypočtená daň z příjmů po uplatnění slevy na poplatníka je 2680 Kč (35 000 Kč × 15 % − 2570 Kč). Když je daňové zvýhodnění na děti vyšší než vypočtená daň z příjmů, nic se na dani z příjmů neplatí, a ještě se čerpá daňový bonus od státu. Pan Ladislav tedy nezaplatí nic na dani z příjmů, a ještě má čistou mzdu vyšší o 447 Kč, což je právě rozdíl mezi daňovým zvýhodněním a daní z příjmů (3127 Kč − 2680 Kč).