Musíte stále dokládat vyúčtování za energie pro přiznání příspěvku na bydlení?

K žádosti o příspěvek na bydlení je třeba doložit řadu dokumentů, aby Úřad práce mohl rozhodnout o přiznání dávky. Nelze univerzálně napsat, které konkrétní dokumenty to jsou, jelikož každý dokládá dokumenty podle své aktuální životní situace. Přehled všech lze najít na stránkách Úřadu práce.

Ještě v předešlém roce museli příjemci příspěvku na bydlení dokládat rozhodné dokumenty za každé čtvrtletí, nyní je povinné doložit příjmy rodiny a náklady na bydlení pouze za 1. a 3. kalendářní čtvrtletí.

Žadatel může ale doložit dobrovolně příjem a náklady na bydlení i za 2. a 4. čtvrtletí. Například v okamžiku, kdy se mu zvýší náklady na bydlení, a měl by tak nárok i na vyšší příspěvek na bydlení.

Vypočítat, kolik byste mohli dostat na příspěvku na bydlení, si můžete v naší kalkulačce.

Mezi dokládané dokumenty se řadí i vyúčtování záloh na energie, a to jak u žadatelů bydlících ve vlastním domě, tak těch, kteří obývají prostor na základě sjednané nájemní smlouvy.

Nájemníci mohou za některé dodávané služby platit přímo poskytovateli, nebo je hradí majiteli nemovitosti. Povinností majitele je vystavit vyúčtování záloh na energie nájemci.

Podoba vyúčtování není zákonem o státní sociální podpoře nijak stanovena. Pro jeho uznání Úřadem práce by mělo obsahovat údaje o zúčtovacím období, údaje o smluvních stranách, adresy, číslo bytu, datum vystavení a podpisy poskytovatele a příjemce služby (pronajímatel, nájemce).

V případě nájmu je vyúčtování prováděno často ročně, ale může být i měsíční či čtvrtletní. Musí být však provedeno. Pronajímatel má povinnost nájemci vystavit vyúčtování nejpozději do 30. dubna následujícího kalendářního roku. Pokud je tímto dnem víkend nebo svátek, je nejpozdějším termínem první pracovní den. Pro rok 2023 je nejpozdější termín 2. květen, jelikož 30. duben připadá na neděli a 1. května je státní svátek.

Přeplatky či nedoplatky na zálohově placených službách se pak zahrnují do rozhodného období, ve kterém došlo k jejich vrácení či doplacení.

Tip: Jaké jsou sankce za neplacení záloh na služby k bytu nebo neuhrazení nedoplatku z vyúčtování?

Problémy s dokládáním vyúčtování vyústily ve zrušení této povinnosti

I přesto, že má pronajímatel povinnost vystavovat vyúčtování zálohově placených služeb, často právě kvůli tomuto dokumentu nemohli nájemci příspěvek získat z důvodu jeho nevystavení pronajímatelem.

Na základě této praxe a zmírnění byrokracie došlo 1. července 2022 k úpravě novely zákona o státní sociální podpoře tak, že doklad vyúčtování již nemusí nájemce prokazovat pro přiznání příspěvku na bydlení.

Zákon ovšem taky stanoví, že pokud nájemci vznikl nedoplatek či přeplatek na zálohově placených službách, bude ovlivňovat výši příspěvku na bydlení. Z toho vyplývá, že žadatel má povinnost při vzniku přeplatku a nedoplatku vyúčtování doložit.

Konkrétně § 25 v odstavci 4 udává následující:

„Pro zjištění nákladů na bydlení za kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny, a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují. Byla-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují, vrácena částka jako přeplatek na nákladech na bydlení, snižuje se částka nákladů na bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí.“

Otázkou však zůstává, jak Úřad práce zjistí, že žadateli při nedodání vyúčtování nevznikl přeplatek nebo nedoplatek. Spoléhá v tomto případě Úřad práce jen na poctivost žadatele? Tuto otázku Úřad práce jednoznačně nezodpověděl, a postup tak zůstává nejednoznačný.  

K otázce se pro Finance.cz vyjádřila Mgr. Kateřina Jirková, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek. „Pro stanovení a zachování nároku na příspěvek na bydlení již není povinné doložit doklad o provedeném vyúčtování zálohově hrazených služeb. Pokud jsou však některé náklady na bydlení hrazeny zálohově a dojde k jejich vyúčtování, které má za následek doplatek, nebo přeplatek na nákladech na bydlení, je příjemce příspěvku na bydlení povinen výši tohoto přeplatku nebo doplatku na nákladech Úřadu práce doložit.“

Čtěte také: „Jdu k vám zkontrolovat hygienické podmínky“ nakonec neuslyšíte. Byrokracie v pravidlech pro home office trochu vychladla