Proč musí rentiéři platit zdravotní pojištění a důchodové by si platit měli

Z dohody o provedení práce se sociální a zdravotní pojištění neplatí, když je hrubá měsíční odměna do 10 000 Kč včetně. Z dohody o pracovní činnosti se sociální a zdravotní pojištění neplatí, jestliže je hrubá měsíční odměna 3999 Kč a méně. Z pasivních příjmů z kapitálového majetku (podle § 8 zákona o daních z příjmů) a z nájmu (podle § 9 zákona o daních z příjmů) se pojistné neplatí bez ohledu na jejich výši. Zdravotní pojištění však musí být vždy placeno.

• Sociální pojištění povinné není, ale…
• Příklad 1: Různý příjem a stejná částka zdravotního pojištění
• Příklad 2: Platba dobrovolného důchodového pojištění
• Příklad 3: Opomenutí plateb a vznik penále

Sociální pojištění povinné není, ale…

Kdo není zaměstnancem platícím sociální pojištění nebo OSVČ a ani státním pojištěncem (např. penzistou, studentem, příjemcem rodičovského příspěvku), ten si sám musí zdravotní pojištění platit jako osoba bez zdanitelných příjmů. Platba sociálního pojištění v těchto případech povinná není, ale s ohledem na budoucí důchodové nároky se rozhodně vyplatí, neboť bez získání alespoň minimální doby pojištění nemůže být starobní důchod (ani invalidní důchod) přiznán. Podívejme se na praktické příklady.

Příklad 1: Různý příjem a stejná částka zdravotního pojištění

Paní Alena bude za rok 2023 mít roční pasivní příjmy a příjmy z DPP do limitu ve výši 600 000 Kč. Paní Simona bude mít za letošní rok pasivní příjmy v poloviční výši, tj. 300 000 Kč. Přestože paní Alena zaplatí výrazně více na dani z příjmů fyzických osob, na zdravotní pojištění platí obě stejnou částku.

Pro účely placení zdravotního pojištění jsou obě dámy osobami bez zdanitelných příjmů, přičemž všechny OBZP platí měsíční zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z minimální mzdy. V roce 2023 činí měsíční platba na zdravotní pojištění 2336 Kč (17 300 Kč × 13,5 %). Částka zdravotního pojištění je pro všechny osoby bez zdanitelných příjmů stejně vysoká bez ohledu na další okolnosti.

Tip: Sociální pojištění vyžadované MPSV v roce 2023

Příklad 2: Platba dobrovolného důchodového pojištění

Paní Kateřina žije již několik let pouze z pasivních příjmů z kapitálového majetku (dle § 8 zákona o daních z příjmů) a z nájmu (dle § 9 zákona o daních z příjmů). Daň z příjmů platí v závislosti na dosaženém zisku, zdravotní pojištění platí v měsíční částce pro OBZP v daném roce. Po dvou letech, kdy si paní Kateřina sociální pojištění neplatila, se však před rokem přihlásila k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění. V roce 2023 činí minimální měsíční dobrovolné důchodové pojištění 2823 Kč.

Dlouhodobé období, které se nehodnotí pro důchod, by totiž znamenalo pro paní Kateřinu v budoucnu problém s přiznáním starobního důchodu a případně i invalidního důchodu. Aktuálně musí žadatelé o starobní důchod získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 35 let. Připravované legislativní změny však počítají dokonce se získáním doby pojištění minimálně v rozsahu 40 let pro odchod do předčasného důchodu, což by ještě zvýšilo nutnost účasti na dobrovolném důchodovém pojištění při životě pouze z pasivních příjmů.

Čtěte také: Zdanění příjmu z nájmu je nízké, ovšem nezvýší vám důchod

Příklad 3: Opomenutí plateb a vznik penále

Paní Lucie pracuje pouze na dohody s hrubou odměnou do limitu pro neplacení sociálního pojištění. Vzhledem k tomu, že paní Lucie nesplňuje žádnou z podmínek pro zařazení do kategorie státních pojištěnců, musí si sama platit zdravotní pojištění jako OBZP ve výši 2336 Kč. Termín splatnosti je do 8. dne následujícího měsíce.

Paní Lucie si však své zákonné povinnosti neplatí, což znamená, že jí bude zdravotní pojišťovnou předepsáno penále. Zdravotní pojišťovny požadují penále nejenom po OSVČ, ale i po osobách bez zdanitelných příjmů. Neuhrazené dlužné pojistné a dlužné penále následně zdravotní pojišťovny pečlivě vymáhají. Neplnění zákonných povinností se tedy OBZP citelně prodraží.