Měsíční částku starobního důchodu ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Současně hraje významnou roli získaná doba pojištění. Při výpočtu důchodu v roce 2024 se hodnotí jednotlivé roční vyměřovací základy v letech 1986 až 2023. Z ročních o inflaci přepočtených vyměřovacích základů se vypočítá osobní vyměřovací základ – průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky.
V příkladech níže si ukážeme varianty, kdy je roční vyměřovací základ za rok 2023 nižší, než by se na první pohled zdálo.
- OSVČ s výdajovým paušálem
- Vysoký příjem z nájmu a dobrovolné důchodové pojištění
- Vysoký daňový bonus
- Přivýdělky na DPP
OSVČ s výdajovým paušálem
Podnikatel Jaroslav dosáhl za rok 2023 hrubého zisku 1 300 000 Kč. Skutečné výdaje má ve výši 20 %, ale uplatňuje 60% výdajový paušál. Vyměřovací základ je následně polovina hrubého zisku. Daňový základ pana Jaroslava činí 520 000 Kč (1 300 000 Kč − (1 300 000 Kč × 60 %)). Vyměřovací základ pana Jaroslav činí 260 000 Kč (520 000 Kč × 50 %).
Pro důchodové účely je na tom pan Jaroslav stejně jako zaměstnanec s průměrnou hrubou měsíční mzdou v roce 2023 ve výši 21 667 Kč (260 000 Kč : 12 měsíců). Skutečný měsíční hrubý zisk pana Jaroslava je sice 86 667 Kč (skutečné náklady jsou jenom 20 %), ale pro důchodové účely je na tom pan Jaroslav, jako by měl příjem více než čtyřnásobně nižší.
Tip: Kalkulačka výdajových paušálů OSVČ na rok 2024
Vysoký příjem z nájmu a dobrovolné důchodové pojištění
Paní Žaneta měla za rok 2023 pouze pasivní příjmy z kapitálového majetku a z nájmu ve výši 1 000 000 Kč. Na dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 zaplatila 119 160 Kč (1 000 000 Kč × 15 % − sleva na poplatníka 30 840 Kč). Vzhledem k tomu, že se z pasivních příjmů neplatí sociální pojištění, paní Žaneta si platila dobrovolné důchodové pojištění v minimální výši 2823 Kč.
Platba dobrovolného důchodového pojištění je pro paní Žanetu velmi důležitá s ohledem na získání potřebné doby pojištění. Platba dobrovolného důchodového pojištění v roce 2023 je však na úrovni hrubé mzdy pouze ve výši 10 028 Kč. Přestože paní Žaneta zaplatila za rok 2023 vysokou částku na dani z příjmů, je na tom pro důchodové účely citelně hůře než zaměstnanec pracující za minimální mzdu.
Vysoký daňový bonus
Zaměstnanec Roman pracoval po celý rok 2023 pouze za hrubou mzdu ve výši 18 000 Kč. Při výpočtu čisté mzdy však uplatňoval daňové zvýhodnění na tři děti. Vzhledem k tomu, že daňové zvýhodnění na tři děti bylo vyšší než vypočtená daň z příjmů, neplatil pan Roman nic na dani z příjmů, a ještě dostával daňový bonus ve výši rozdílu mezi daňovým zvýhodněním a vypočtenou daní z příjmů. Vzhledem k čerpání daňového bonusu měl pan Roman dokonce čistou mzdu vyšší než hrubou mzdu.
Při hrubé mzdě 18 000 Kč měl pan Roman čistou mzdu 21 337 Kč. Pro důchodové účely se však panu Romanovi započítává hrubá mzda v částce 18 000 Kč. I když je čistá mzda vyšší než hrubá mzda, pro důchodové účely je rozhodující částka, ze které bylo vypočteno sociální pojištění. Daňový bonus tedy nemá pozitivní vliv na výši státního důchodu a do výpočtové formule nijak nevstupuje.
Přivýdělky na DPP
Paní Eva pracovala po celý rok 2023 za hrubou mzdu 33 000 Kč a ještě si v průměru 15 000 Kč měsíčně přivydělala na dohody o provedení práce. Měsíční odměna z žádné dohody o provedení práce nepřekročila 10 000 Kč. Ani z jedné dohody se tedy neplatilo sociální pojištění a přivýdělky paní Evě roční vyměřovací základ za rok 2023 nezvýší.