Kolik by mělo vaše dítě dostat na výživném?

Vyživovací povinnost vůči dítěti nekončí automaticky při 18. narozeninách, ale trvá až do té doby, než se dítě začne samo živit.

Jestliže rodič s dítětem nežije, neznamená to, že k němu nemá vyživovací povinnost – například po rozvodu/rozchodu. Po 18. narozeninách se však mění to, že dítě musí soud požádat o výživné samo. Za takové situace již soud nemůže určit vyšší výživné než to, jaké navrhlo samo dítě.

• Kdy má rodič vyživovací povinnost?
• Podle čeho soud určuje výši výživného?
• Doporučující tabulka pro výpočet výživného
• Jak postupovat při výpočtu výživného?
• Vzorový příklad pro ukázku výpočtu výživného

Musí dítě pocházet z manželství, aby mělo na výživné nárok?

Nikoliv. Rodič má vyživovací povinnost k dítěti stejnou, ať se narodilo z manželského svazku, nebo jen z partnerského vztahu nepotvrzeného manželstvím.

Pokud rodiče nejsou sezdáni, stačí pouze mimosoudní dohoda o svěření dítěte do péče a výživném. Jestliže se ale bývalí partneři nedohodnou, mohou zažádat u soudu o návrh na určení svěření dítěte do péče a výživného.

U sezdaných partnerů je soudní rozhodnutí o svěření dítěte do péče a výživném jedinou možnou cestou.

V návrhu musí být uveden preferovaný typ péče o dítě a rovněž navrhovaná částka výživného.

Jestliže soud bude s dohodou souhlasit, schválí ji, případně provede úpravy. Pokud se ale manželé/partneři neshodnou, bude o typu péče o dítě rozhodovat plně soud, stejně tak jako o výši výživného.

Tip: Bývalý partner neplatí výživné na dítě? Požádejte o náhradní výživné stát

Soud určí výši výživného podle věku dítěte a daných procent z příjmu

Soud při stanovení výše výživného přihlíží hned k několika faktorům, jak udává § 913 občanského zákoníku:

• Potřebám dítěte (zájmům, vzdělání, zdravotnímu stavu…) a jeho celkové majetkové situaci,
• majetkovým možnostem toho, o kom se rozhoduje, že bude platit výživné (povinný rodič), a jeho schopnostem a možnostem. Soud přihlíží také k jeho způsobu života (dovolené, zájmy, stravování…),
• tomu, jak rodič, který by měl výživné platit, o dítě celkově pečuje. Případně jak pečuje o celou domácnost. Bere se také ohled na jeho případné další vyživovací povinnosti.

To, že se jednou určí výše výživného, neznamená, že se v budoucnu nemůže změnit. Tím, jak se s věkem dítěte budou měnit jeho potřeby, může se i upravovat výše výživného, a to na základě toho, že rodič či dítě podají návrh na úpravu výživného. Nový návrh může podat třeba také povinný rodič, například když se výrazně zhorší jeho příjem.

Zdroj: YouTube.com / Šance dětem

Pro stanovení výše výživného vydalo Ministerstvo spravedlnosti ke konci roku 2022 tabulku, ke které soudy v praxi přihlížejí.

Doporučující tabulka pro výpočet výživného

Etapa	Věk dítěte	Podíl výživného na příjmu povinného*
		1 vyživovací povinnost	2 vyživovací povinnosti	3 vyživovací povinnosti	4 vyživovací povinnosti
Předškolní věk	0–5 let	14 %	12 %	10 %	8 %
I. stupeň ZŠ	6–10 let	16 %	14 %	12 %	10 %
II. stupeň ZŠ	11–15 let	18 %	16 %	14 %	12 %
SŠ a vyšší vzdělávání	16 a více let	20 %	18 %	16 %	14 %
Kontrolní částka		Pevná spodní hranice	66 % z příjmu nebo pevná spodní hranice	55 % z příjmu nebo pevná spodní hranice	50 % z příjmu nebo pevná spodní hranice

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti, *povinný = rodič, o kterém soud rozhoduje, v jaké výši bude platit výživné

Jak postupovat při výpočtu výživného?

Pro výpočet výživného musíme znát hodnotu čistého příjmu povinného (ten, kdo bude platit výživné). Nemusí to být pouze čistá mzda ze zaměstnání, ale i ostatní příjmy, které povinný má (z pronájmu, sociální dávky apod.). Dále musíme znát věk dítěte a jeho životní etapu (věk pouze orientační) a počet dětí, ke kterým má povinný vyživovací povinnost. Počet vyživovacích povinností se v tomto případě vztahuje pouze na děti povinného, a nikoli na další osoby, ke kterým má vyživovací povinnost.

Podle tohoto postupu se pak protne sloupec s počtem vyživovacích povinností s životní etapou dítěte a tím se stanoví procentuální podíl z příjmu. Při více vyživovacích povinnostech se procentuální podíly musejí sečíst. Po výpočtu pak vznikne předběžná částka výživného.

Vzoreček předběžné částky výživného: podíl v % × příjem / 100 = předběžná částka výživného

Následně může soud vypočtenou předběžnou částku snižovat podle toho, nakolik se rodič o dítě stará a obstarává jeho životní potřeby. Míra péče o dítě se dá měřit pomocí počtu dnů v daném měsíci, kdy se povinný rodič o dítě stará. Maximální počet dnů péče je pak určen na hodnotu 30,4.

Vzoreček podílu péče povinného: počet dní s povinným rodičem / 30,4 = podíl péče

(1 − podíl péče) × předběžná částka výživného = částka výživného v závislosti na péči

Pokud má povinný platit výživné na více dětí, musí se stanovit výpočet ke každému dítěti zvlášť.

Někdy vzhledem k počtu vyživovaných dětí může být částka výživného pro povinného rodiče příliš vysoká. Z toho důvodu se vypočítává částka, která by měla povinnému rodiči, u kterého se rozhoduje o placení výživného, zůstat.

Pokud má povinný více vyživovacích povinností, spočítá se částka dvěma metodami. Na základě toho se pak jako kontrolní částka přizná ta, která vyšla příznivěji pro povinného rodiče = ta vyšší částka. U jedné vyživovací povinnosti je kontrolní částka výpočtem pevné spodní hranice.

Metoda A:

Stanovení kontrolní částky procentem z příjmu:

Kontrolní částka se vypočítá tak, že se podle počtu vyživovacích povinností vezme daný kontrolní podíl z příjmu, který je uvedený v posledním řádku tabulky (66 %, 55 %, 50 %).

Kontrolní podíl z příjmu v % × příjem / 100 = kontrolní částka

Metoda B:

Stanovení kontrolní částky pevnou spodní částkou:

V této metodě se použije jako kontrolní částka výše nezabavitelného minima. Jeho výši si můžete vypočítat v kalkulačce na této stránce. Pro potřeby výpočtu doporučuje Ministerstvo spravedlnosti uvést do počtu vyživovaných osob hodnotu „0“ a zvolit „ne“ u řádku Manžel/ka. Tyto skutečnosti jsou zohledňovány až v dalším kroku a skutečnost, že má povinný manžela/ku, soud posuzuje při stanovení výživného individuálně.

Po výpočtu obou částek se pracuje s tou, která je vyšší. Kontrolní částku pak odečteme od čistého příjmu a na základě toho vznikne maximální částka výživného, kterou by nemělo předběžně vypočítané výživné přesáhnout.

čistý příjem − kontrolní částka = orientační maximální výše výživného

Kdyby se tak stalo (předběžná částka výživného ˃ maximální částka), soud by mohl přistoupit k následné korekci výživného. Pokud by šlo ale pouze o jednu vyživovací povinnost, předběžná částka se pouze sníží na částku orientačního maximálního výživného.

Vzorový příklad pro ukázku výpočtu výživného:

• Čistá mzda povinného 25 000 Kč
• 1 dítě předškolního věku z předchozího vztahu
• Podíl výživného na příjmu povinného 14 %
• Péče o dítě 10 dní v měsíci

Předběžná částka výživného: 14 × 25 000 / 100 = 3500 Kč

Částka výživného v závislosti na péči: 

10 / 30,4 = 0,33

(1 – 0,33) × 3500 = 0,67 × 3500 = 2345 Kč

Výsledná kontrolní částka: 17 426 Kč

Orientační maximální výše výživného: 25 000 − 17 426 = 7574 Kč

Konečná částka výživného: 2345 Kč

Výše předběžné částky se snížila na vypočtenou částku výživného v závislosti na péči o dítě.

Výpočet je pouze orientační a nelze jej brát za závazný. Soud k výpočtu přistupuje vždy individuálně.

Využít pro výpočet výživného lze kalkulačku od Ministerstva spravedlnosti. Pro její použití je nutné znát výše uvedený postup pro práci s tabulkou.

---

Čtěte také: 

Kdo neprokáže soudu, kolik opravdu bere, vyměří mu výživné pro dítě z příjmu 115 500 Kč

Otec dětí odmítá platit výživné. Co můžete dělat?

Daňové výhody pro rodiče s více dětmi: Jurečka plánuje vyšší slevu i daňové prázdniny