Doba oddlužení se pravděpodobně zkrátí z pěti let na tři

V současné době je maximální délka oddlužovacího procesu stanovena na 5 let (pro rizikové skupiny – důchodce, osoby v invalidním důchodu apod. – platí 3 roky), během kterých by měl dlužník vynaložit všechnu snahu na to, aby dluh splatil. Do 1. června roku 2019 platilo, že by měl dlužník zaplatit minimálně 30 % dlužné částky, tato podmínka je již vypuštěna. Vynecháním procentuální hranice se tak oddlužení stalo přístupnějším pro více lidí.

Ovšem stále je v zákoně ukotveno, že za maximální vynaložené úsilí se považuje to, když dlužník splatí minimálně 30 % ze svých pohledávek. Tedy pokud by dlužník během této doby splatil menší procentuální částku, bude soud posuzovat, zda dlužník využil naplno všechny své možnosti, aby dluh splatil. Na základě toho pak soud dlužníkovi odpustí zbytek dluhu. 

• Změny v insolvenčním zákoně od 1. června 2019
• Nové varianty oddlužení, se kterými počítá novela zákona
• Důvody pro zkrácení doby oddlužení

Změny v oddlužení od 1. června 2019

Od 1. června 2019 se změnila pravidla pro oddlužení tak, že i po 3 letech se mohou dlužníci oddlužit, avšak musí splatit 60 % pohledávek. Nyní by měla tato doba platit pro všechny dlužníky.

Pro uspokojení věřitelů jsou realizovány dvě formy oddlužení:

• plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty,
• zpeněžením majetkové podstaty.

Novela zároveň zrušila možnou formu oddlužení pouze plněním splátkového kalendáře a rozšířila ji o zpeněžení majetkové podstaty.

Více formy oddlužení a rozdíly mezi nimi rozebíráme v našem předchozím článku.

Na základě směrnice Evropské unie, která považuje za optimální dobu oddlužení 3 roky, navrhuje Ministerstvo spravedlnosti zkrátit dobu oddlužení v právním řádu rovněž na 3 roky. Tato lhůta by měla platit jak pro osoby s příjmy ze závislé činnosti, tak pro fyzické podnikající osoby (OSVČ).

Ačkoliv směrnice požaduje tříletou dobu oddlužení pro členské země pouze pro podnikatele, Ministerstvo spravedlnosti mezi podnikateli a nepodnikateli nemíní vytvářet rozdíly a požaduje stejnou dobu oddlužení pro obě skupiny občanů.

Nová doba oddlužení by se však měla dotknout pouze těch dlužníků, kterým soud uzná insolvenci až po účinnosti novely zákona. Což znamená nejdříve začátkem roku 2024, kdy je plánovaná účinnost zákona.

Tip: Kalkulačka srážek ze mzdy 2023

Novela zákona předkládá dvě varianty oddlužení

Zároveň směrnice bere výraznější zřetel na nízkopříjmové dlužníky, a to při schvalování oddlužení a při nastavování měsíční výše splátek, které by měly být nastaveny v takové výši, kterou je dlužník schopen na základě svých finančních poměrů také splatit. Současný právní řád na nízkopříjmové dlužníky výraznější ohled nebere. Z toho důvodu návrh zákona předkládá dvě varianty oddlužení.

Tou první je, že by byl zachovaný současný limit a dlužník by musel zaplatit minimálně 30 % ze svých pohledávek během 3 let. 

Druhá varianta má brát více zřetel na aktuální situaci dlužníka a jeho příjmové schopnosti. Výše procentuální částky by tak byla stanovována individuálně před započetím úhrady dluhů. 

Důvody pro zkrácení doby oddlužení

V důsledku posledních socio-ekonomických situací, které vznikly následkem koronavirové pandemie a války na Ukrajině, se podle Ministerstva vnitra ocitá stále více lidí v dluhové pasti a podobný trend očekává i v následujících letech.

Současný strmý nárůst cen dostává řadu občanů podle důvodové zprávy návrhu zákona do finančních problémů, aniž by tuto situaci sami zavinili. Vysoké životní náklady ale nejsou adekvátně kompenzovány růstem mezd, jejichž reálná hodnota je kvůli inflaci momentálně mnohem nižší.

I proto novela zákona navrhuje zkrátit dobu oddlužení na 3 roky, a to jak pro zaměstnance, tak osoby samostatně výdělečně činné.

„Osoby zatížené dluhy vykonávají samostatně výdělečnou činnost jen s velikými obtížemi a coby zaměstnanci postrádají kvůli existujícím pravidlům provádění srážek ze mzdy motivaci zvyšovat své příjmy nad určitou hranici,“ stojí v důvodové zprávě návrhu zákona.

Zkrácená doba oddlužení má pomoci dlužníkům s rychlejším začleněním do „čisté“ ekonomiky, čímž se zlepší také jejich uplatnění na pracovním trhu.

Se zkrácením doby oddlužení ovšem nesouhlasí věřitelé, kteří by přišli přijetím zákona o podstatnou část vymáhané částky. Novela by rovněž mohla podpořit přetrvávající nezodpovědné chování dlužníků a snížila vymahatelnost práva v České republice.

Předpokládané datum pro nabytí účinnosti zákona je 1. leden 2024.

Čtěte také:

Pět situací, kdy vám soud nepovolí oddlužení

Spoříte si na starém penzijku? Podívejte se, o kolik jste přišli za posledních 10 let