Těhotenství není nemoc, hlásá ANO a navrhlo „mateřskou“ pro více žen

Poslanecký návrh uvádí, že kvůli přísným podmínkám pro splnění nároku na peněžitou pomoc v mateřství (lidově mateřskou) na ni nedosáhlo v roce 2021 cca 27 tisíc žen z celkového počtu 110 tisíc potenciálních žadatelek. Mezi neúspěšné patří také cca dvacet tisíc žen OSVČ, studentek a dalších, které, ač byly ekonomicky aktivní, nesplnily podmínku účasti na nemocenském pojištění v rozsahu 270 dnů v posledních dvou letech.

• Mateřský příspěvek by mohl být zahrnut do dávek státní sociální podpory
• Komu vznikne nárok na mateřský příspěvek?
• Vliv mateřského příspěvku na výdaje státního rozpočtu

„Stávající právní úprava PPM je založena na nesprávném předpokladu, že žena během těhotenství a prvních měsíců mateřství není pro společnost ekonomickým přínosem. Společenský zájem a ekonomický přínos v podobě nového dítěte – budoucího daňového poplatníka – je tímto přístupem ignorován,“ stojí v návrhu zákona.

Současnou peněžitou pomoc v mateřství, která je dávkou nemocenského pojištění, návrh zákona plánuje přesunout do dávek státní sociální podpory pod novým názvem „mateřský příspěvek“. Podle návrhu totiž mateřství není nemoc, a proto nepatří do dávek nemocenského pojištění.

Změna názvu a zařazení dávky není jedinou úpravou. Odlišné mají být i podmínky pro nárok na mateřský příspěvek.

Mateřský příspěvek má kompenzovat ušlý výdělek ženám, které z důvodu těhotenství a mateřství přišly o možnost být ekonomicky aktivní. A to i těm, které nesplňují aktuálně platnou podmínku 270 dnů účasti na nemocenském pojištění. Hnutí ANO tak podle svých argumentů chce ochránit především ženy, které nečekaně otěhotní a nemají splněnou potřebnou dobu pojištění.

Tip: Právně neukotvené náhradní mateřství v ČR. Ztíží stát byznys s náhradními matkami a jejich dětmi?

Komu má vzniknout nárok na mateřský příspěvek?

Nárok na mateřský příspěvek má vzniknout tehdy, pokud je možné ženě nebo otci ke dni podání žádosti o mateřský příspěvek stanovit denní vyměřovací základ pro stanovení otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. 

Nárok na mateřský příspěvek má mít rovněž žena nebo muž, kteří jsou pro účely důchodového pojištění považováni za OSVČ (tudíž by nově na mateřský příspěvek dosáhly i ty OSVČ, které si neplatí nemocenské pojištění).

Doba pobírání dávky má být stejná jako u peněžité pomoci v těhotenství a mateřství, tedy 28 týdnů u jednoho dítěte a 37 týdnů u dvou a více dětí.

Vyplácení mateřského příspěvku se rovněž nemá lišit od peněžité pomoci v mateřství. Nejdříve by žena mohla mateřský příspěvek pobírat 8 týdnů před porodem a nejpozději 6 týdnů před porodem. Jestliže si datum nástupu „na mateřskou“ neurčí žena sama, bude se brát jako datum nástupu to, které spadá na počátek šestého týdne před očekávaným porodem.

Výše mateřského příspěvku by podle návrhu činila za každý kalendářní měsíc 70 % z 30násobku ženina denního vyměřovacího základu, minimálně však 70 % měsíční minimální mzdy.

Nová dávka má zatížit státní rozpočet o 1,3 miliardy korun

Podle návrhu jsou současné náklady na peněžitou pomoc v mateřství ve výši 11,32 miliardy korun. Zavedením nové dávky by náklady měly stoupnout cca o 1,3 miliardy korun. Tyto náklady by měly pokrýt zčásti již vymezené prostředky na výplatu rodičovského příspěvku, na kterém stát výrazně ušetří kvůli nízké porodnosti. Díky přesunutí finančních prostředků by tak státu reálně nevznikly nové náklady v souvislosti s přeměnou mateřské, tvrdí navrhovatelé.

K návrhu se má v nejbližších dnech vyjádřit vláda. Jestliže by vydala kladné stanovisko a legislativní proces by úspěšně proběhl, mohl by mateřský příspěvek fungovat již od 1. ledna 2024.

Čtěte také:

Školní rok 2022/2023 se blíží ke konci, jak vycházejí prázdniny a svátky ve školním roce 2023/2024?