Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit, ale musí ji také odměnit

V zaměstnání máme všichni stanovený rozsah práce, se kterým počítáme. Někdo pracuje na směnný provoz, někdo na krátký a dlouhý týden. Někdo má 12hodinové směny, jiný chodí na klasické 8hodinové směny pětkrát týdně. Co když ale zaměstnavatel nařídí přesčasy a zamotá se do pravidel?

• Přesčasy vám nařídit může
• Za práci přesčas je vyšší odměna
• Může zaměstnavatel určit, co je přesčas a co není?
• U zkrácených úvazků to může být problém
• Práci přesčas můžete odmítnout

Přesčasy vám nařídit může

Ať už pracujete ve státním nebo v soukromém sektoru, v obou případech dává zákoník práce zaměstnavateli možnost nařídit práci přesčas. Výjimky platí pro těhotné zaměstnankyně a mladistvé, a také, pokud jste osobou pečující o dítě do 1 roku věku.

§ 93
PRÁCE PŘESČAS

(1) Práci přesčas je možné konat jen výjimečně.
(2) Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.
(3) Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 pouze na základě dohody se zaměstnancem. 
(4) Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. 
(5) Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 4 se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.

Ačkoli je ale podle zákoníku práce možné nařídit práci přesčas jen ve výjimečných případech, chybí ustanovení, co se těmito výjimečnými situacemi myslí. „Je tak zejména na zaměstnavateli, aby posoudil provozní situaci a potřebu práce přesčas,“ říká advokátka Erika Novotná z advokátní kanceláře Glatzová & Co.

Pokud zaměstnavatel usoudí, že se mu například hromadí zakázky, nestíhají se zpracovat a je to výjimečná naléhavá situace, může práci přesčas nařídit.

Tip: Přesčasová práce – kolik jí lze nařídit a kolik dohodnout? Jaké peníze nebo volno za ni náleží?

Za práci přesčas je vyšší odměna

Za práci přesčas vám náleží také vyšší odměna. „Přesčasy jsou odměňovány jako klasická práce, akorát je mzda navýšená o příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku, a to bez ohledu na to, jakým způsobem je odměna sjednána,“ informuje advokát Matěj Tkadlec z advokátní kanceláře Glatzová & Co.

Můžete si ale v pracovní smlouvě už dopředu sjednat, že odměna za práci přesčas je již zahrnuta ve vaší mzdě. „Existuje i možnost, že si zaměstnavatel se zaměstnancem sjedná v pracovní smlouvě mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas, potom je ve sjednaném rozsahu tato přesčasová práce již zahrnuta v základní odměně,“ doplňuje Erika Novotná. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas lze u řadových zaměstnanců sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok.

Další variantou je pak za odpracované přesčasy čerpat náhradní volno.

Tip: Jak fungují brigády, přesčasy a nařízené dovolené v době koronaviru

Může zaměstnavatel určit, co je přesčas a co není?

Zaměstnavatel ale nemůže určit, od kdy se přesčas počítá a co je a není přesčas. To určuje zákon. „Za práci přesčas můžeme označit veškerou práci, jež je vykonávána nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby,“ říká Matěj Tkadlec.

Pokud máte odpracovat 40 hodin týdně, vše nad je už přesčas. Zaměstnavatel tak nemůže určit, že například půjdete do práce výjimečně i v sobotu, ale jako přesčas se bude počítat až to, co odpracujete nad 8 hodin v rámci daného dne. Zákon totiž jasně říká, že pokud v takovém týdnu již byla odpracována týdenní pracovní doba, celá sobota bude prací přesčasovou.

Stejné je to v případě, pokud musíte dosahovat určitých pracovních výsledků, tedy máte každý den splnit určitou kvótu. Zaměstnavatel nemůže určit, že jako přesčas se bude počítat až to, co daný den odpracujete nad stanovenou kvótu. „Zaměstnavatel nemůže svévolně určovat, co je a co není přesčasem. Pokud práce přesahuje výši pracovního úvazku nebo je nad rámec harmonogramu směn, bude se vždy jednat o práci přesčas,“ dodává Erika Novotná.

Tip: Co byste měli vědět, když si berete pracovní pohotovost

Vypočítejte si výši čisté mzdy v naší mzdové kalkulačce

U zkrácených úvazků to může být problém

Tato ustanovení zákoníku práce paradoxně mohou být problém u zkrácených úvazků. Podle zákona je totiž prací přesčas až práce v rozsahu nad pracovní dobu stanovenou zákoníkem práce. Nejčastěji tedy 40 hodin týdně. „Důsledkem toho je, že pokud zaměstnanec pracuje s kratší pracovní dobou (například 20 hodin týdně), tak to, co by případně odpracoval navíc, začne být přesčasovou prací ve smyslu zákoníku práce opět až nad zákonem stanovených 40 hodin týdně,“ říká Matěj Tkadlec.

Všechno mezi tím je tzv. „nadúvazkovou“ prací, k té se nevážou nároky jako speciální příplatek či možnost náhradního volna.

Tip: Přesčasy vám u kratšího úvazku nejspíš nikdo nezaplatí

Práci přesčas můžete odmítnout

Práci přesčas můžete za určitých okolností i odmítnout. A to v případě, že překračuje zákonem povolený rámec. Zákon stanoví, že práce přesčas může bez vašeho souhlasu činit maximálně 8 hodin týdně a celkem maximálně 150 hodin ročně. „Práci přesčas překračující tento rozsah je zaměstnanec povinen vykonávat jen tehdy, pokud se na tom se zaměstnavatelem předem dohodne,“ uzavírá Erika Novotná.