Jak vysoké se vyplácí stravné, když pracovní cesta v ČR trvá jen část dne?

Stravné je druhem cestovní náhrady. Přitom nepředstavuje náhradu celkových nákladů zaměstnance na stravování během pracovní cesty, neboť by se zajisté stravoval, i kdyby na pracovní cestě nebyl. Ovšem nejspíš levněji, což se dá přepokládat zejména v rámci vícečlenné rodiny, která zvlášť ve všední den snídá a večeří společně.

• Výše stravného v soukromém sektoru
• Výše stravného ve státním sektoru

Žádné účtenky není kvůli nároku na stravné nutné předkládat zaměstnavateli

Žádné vynaložené výdaje na jídlo a pití není třeba zaměstnavateli prokazovat, ať pokladním blokem ze samoobsluhy, či účtenkou z restaurace. Vyplácení stravného je automatické, pokud je zaměstnanec vyslán na pracovní cestu. Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce.

Stravné je stanoveno paušálními částkami v závislosti na době trvání cesty. Rozhoduje jen, jak dlouho trvá pracovní cesta.

Tip: Výše sazeb zahraničního stravného 2023

Záleží na počtu hodin pracovní cesty

• Trvá-li pracovní cesta méně než 5 hodin, stravné se neposkytuje,
• trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, vyplácí se 129 Kč,
• trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, má zaměstnanec nárok na 196 Kč,
• trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin, má být zaměstnanci vyplaceno 307 Kč.

Tyto částky platí pro soukromý (nestátní) sektor. Jsou stanoveny jako minimální, zaměstnavatel může vyplácet i více, ale nikdy ne méně.

V podnikatelském sektoru je předepsáno jen minimální stravné, ve státním minimální i maximální

Pro státní sektor je předepsáno jak minimum, které je stejné jako v podnikatelské sféře, tak i maximum, které může zaměstnavatel vyplácet.

Stravné činí:

• 129 Kč až 153 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
• 196 Kč až 236 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
• 307 Kč až 367 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. 

Uvedené částky se uplatňují, pokud je zaměstnavatelem

• stát čili jeho organizační složka,
• územní samosprávný celek, takže obec nebo kraj,
• státní fond,
• příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo
• školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona.

Příklady:

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 8:00 hodin a vrátil se ve 12:30 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 4,5 hodiny, nemá tak nárok na stravné.

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 5:30 hodin a vrátil se v 16:30 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 11 hodin, má nárok na stravné 129 Kč.

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 5:30 hodin a vrátil se ve 22:00 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 16,5 hodiny, má nárok na stravné 196 Kč.

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 4:30 hodin a vrátil se ve 23:00 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 18,5 hodiny, má nárok na plné celodenní stravné 307 Kč. 

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu v úterý ráno v 5:30 hodin a vrátil se ve čtvrtek v 15:00 hodin. V první den byl na pracovní cestě od 5:30 do 24:00, tj. 18,5 hodiny, má nárok na 307 Kč. Druhý den byl na pracovní cestě od 0:00 do 24:00, tj. 24 hodin – má nárok na plné celodenní stravné 307 Kč. Třetí den byl na pracovní cestě od 0:00 do 15:00, tj. 15 hodin – má nárok na stravné 196 Kč. 

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ve středu ve 12:45 hodin a vrátil se v noci na čtvrtek ve 2:00 hodin. První den byl na pracovní cestě 11 ¼ hodiny, měl by tak mít nárok jen na stravné 129 Kč. Druhý den byl na pracovní cestě 2 hodiny, neměl by mít nárok na stravné vůbec. 

Výhodné sčítání délky pracovní cest v jednotlivých dnech

Při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se však, aby to bylo pro zaměstnance výhodnější, upouští od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu. Délka pracovní cesty v obou dnech se sečte. Pak tedy pracovní cesta trvala celkem 13 ¼ hodiny – zaměstnanec má nárok na stravné 196 Kč.

Za poskytnutá jídla v naturáliích se stravné krátí

Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo (tedy jídlo, na které zaměstnanec finančně nepřispěl), přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu:

• 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
• 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
• 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Stravné zaměstnanci vůbec nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá

• 12 hodin a méně, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla,
• déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla. 

Musí však jít o jídla, která mají charakter snídaně, obědu či večeře, nemůže jít o pouhé malé občerstvení v podobě třeba kávy a zákusku. Může jít o jídlo poskytnuté ve formě hotelové snídaně, nebo třeba oběda v závodní jídelně podniku, kam zaměstnance vyslala jeho firma.

Příklady:

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 5:05 hodin a vrátil se ve 23:30 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 18 hodin a 25 minut, má tak nárok na stravné 307 Kč. 

Zaměstnanec neobdržel žádné bezplatné jídlo, má proto nárok na stravné v plné výši 307 Kč.

Zaměstnanec obdržel bezplatně oběd – pak se mu stravné krátí o 25 %, tj. o 76,75 Kč. Bude mu po zaokrouhlení vyplaceno stravné 231 Kč.  

Zaměstnanec obdržel oběd a večeři, pak se stravné krátí o 50 % (2 × 25 %), tj. o 153,50 Kč. Dostane na stravném po zaokrouhlení 154 Kč.

Čtěte také: 

Kdy už si vybírání staré nevyčerpané dovolené může zaměstnanec určit sám?

Práce na zkrácený úvazek v praktických příkladech

Dobro došli! Letos možná vyrazí do Chorvatska až milion Čechů. Zmapovali jsme, kolik je to bude stát