Zajímavé výpočty starobního důchodu v příkladech

Při výpočtu starobního důchodu platí, že čím vyšší dobu pojištění a osobní vyměřovací základ žadatel o starobní důchod má, tím vyšší je jeho měsíční starobní důchod.

• Jaká je výše důchodu podle osobního vyměřovacího základu?
• Jak se hodnotí doba pojištění při výpočtu starobního důchodu?

Výše důchodu podle osobního vyměřovacího základu

Jedním ze dvou základních vstupních údajů je osobní vyměřovací základ (OVZ) neboli průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky. V následující tabulce máme vypočten starobní důchod podle výpočtové formule v červenci letošního roku u několika dvojic OVZ, přičemž při druhé variantě je osobní vyměřovací základ vyšší o 1000 Kč.

Jak je z údajů v tabulce názorně vidět, lidem s nižším osobním vyměřovacím základem stoupne měsíční starobní důchod z důvodu vyššího rozhodného příjmu více než lidem s nadprůměrnými příjmy. U velmi nadstandardních příjmů již platí, že vyšší příjem měsíční důchod nezvyšuje. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se totiž osobní vyměřovací základ nad druhou redukční hranici (nad 175 868 Kč) nehodnotí.

Vypočítejte si výši starobního důchodu v naší kalkulačce

Praktický příklad – vyměřovací základ 40 000 Kč versus 41 000 Kč

Pan Milan má osobní vyměřovací základ 40 000 Kč a získal dobu pojištění 35 let. Panu Milanovi je přiznán řádný starobní důchod 17 377 Kč. Pan Rudolf má osobní vyměřovací základ 41 000 Kč a získal rovněž dobu pojištění 35 let. Panu Rudolfovi je přiznán řádný starobní důchod 17 513 Kč. Pan Rudolf má měsíční důchod vyšší o 136 Kč.

V tabulce výše je rozdíl u osobního vyměřovacího základu při stejných částkách 180 Kč. Při získání vyšší doby pojištění se zvýší měsíční částka starobního důchodu z důvodu vyššího osobního vyměřovacího základu o 1000 Kč více než při získání nižší doby pojištění.

Čtěte také: Proč se při valorizacích zvětšují rozdíly ve výši starobních důchodů

Zdroj: Depositphotos

Doba pojištění se hodnotí v celých ukončených letech

Při výpočtu starobního důchodu se získaná doba pojištění počítá v celých ukončených letech. Dny navíc tzv. „propadají“. Např. v případě získání doby pojištění v rozsahu 45 let a 360 dní se tedy při výpočtu starobního důchodu započítává 45 let a při získání 46 let a 10 dní se započítává 46 let. Jeden rok pojištění může mít přitom značný vliv na měsíční částku starobního důchodu. Mnohdy vyšší, než si někteří žadatelé o starobní důchod připouštějí.

Praktické příklady – doba pojištění vyšší o 1 rok

Pan David má osobní vyměřovací základ ve výši 43 200 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 45 let. Panu Davidovi je v červenci přiznán řádný starobní důchod ve výši 21 646 Kč. Pan Roman má osobní vyměřovací základ rovněž ve výši 43 200 Kč, ale získal dobu pojištění v rozsahu 46 let. Panu Romanovi je přiznán měsíční starobní důchod v částce 22 029 Kč. Z důvodu jednoho roku pojištění navíc má pan Roman měsíční starobní důchod o 383 Kč vyšší než pan David.

Pan Zdeněk má osobní vyměřovací základ 86 400 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 45 let, pan Michal má osobní vyměřovací základ 86 400 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 46 let. Panu Zdeňkovi je přiznán starobní důchod 29 228 Kč a panu Michalovi 29 779 Kč. Pan Michal má měsíční starobní důchod vyšší o 551 Kč. Lidem s vysokými příjmy zvýší každý rok pojištění měsíční částku starobního důchodu více než lidem průměrnými či podprůměrnými příjmy.

Tip: Kdo dosáhne na průměrný důchod 20 694 Kč?

Jaká byla výše důchodu podle osobního vyměřovacího základu v roce 2023?

I v roce 2023 bylo patrné, že lidem s nižším osobním vyměřovacím základem se zvýšil měsíční starobní důchod z důvodu vyššího rozhodného příjmu více než lidem s nadprůměrnými příjmy. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2023 se nehodnotil osobní vyměřovací základ nad 161 295 Kč, tedy nad druhou redukční hranici.

Tip: Spočítejte si svůj aktuální důchod v naší kalkulačce

Zdroj: vlastní výpočet autora