Měsíční částka starobního důchodu závisí na celém průběhu pojištění. Výši státního důchodu nelze přesně odvozovat pouze podle příjmů v posledním zaměstnání. I lidé s nadprůměrnými příjmy během produktivního života mohou mít státní důchod podprůměrný. Co ho ovlivňuje?
- Nerozhoduje platba daně z příjmů
- Příjmy „načerno“ důchod nezvyšují
- Nízká doba pojištění
- Příjmy ze zahraničí
- Předčasný důchod již v 60 letech
- Mezery v pojištění
- Nedoložení celého průběhu pojištění
Příklad 1: Nerozhoduje platba daně z příjmů
Zejména lidé s vysokými pasivními příjmy mohou mít nereálná důchodová očekávání. Z pasivních příjmů podle § 8, § 9 a § 10 zákona o daních z příjmů se totiž neplatí sociální pojištění. Výši státního důchodu přitom ovlivňují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, tedy příjmy ze zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti. Z vysokých pasivních příjmů se sice odvádí daň z příjmů fyzických osob, ale měsíční částku státního důchodu neovlivňují.
Příklad 2. Příjmy „načerno“ důchod nezvyšují
Někteří zaměstnanci oficiálně pracují na nízkou mzdu a další část příjmu mají od zaměstnavatele formou doplatku na ruku. V tomto případě samozřejmě dochází k porušování zákonů. Tyto doplatky, ze kterých nebylo řádně odvedeno sociální pojištění, se při výpočtu státního důchodu nezohlední. Do výpočtu státního důchodu vstupuje v takových případech oficiální mzda, která je zpravidla na úrovni minimální mzdy.
Tip: Do důchodu v 61 letech? Jak moc si pohorší muž proti ženě s dětmi
Spočítejte si svůj starobní důchod v naší kalkulačce
Příklad 3: Nízká doba pojištění
Měsíční částku starobního důchodu ovlivňují nejenom rozhodné příjmy v produktivním životě, ale i získaná doba pojištění. Vliv získané doby pojištění na měsíční částku starobního důchodu je vyšší, než si někteří žadatelé o starobní důchod připouštějí. Získání nízké doby pojištění má negativní vliv na měsíční částku starobního důchodu. Minimální doba pojištění pro přiznání starobního důchodu činí 35 let. Připravované legislativní změny počítají se zvýšením na 40 let pro předčasné důchody.
Příklad 4: Příjmy ze zahraničí
Občané pracující dlouhodobě třeba v Rakousku nebo v Německu mohou mít v porovnání s úrovní českých mezd velmi vysoké příjmy. Tyto příjmy však měsíční částku starobního důchodu z Česka neovlivní. V takových případech vzniká nárok na dva poměrné důchody, z Česka a z Rakouska, nebo z Německa. Výše státního důchodu z každé země přitom odpovídá odvodům na sociální pojištění v dané zemi.
Příklad 5: Předčasný důchod již v 60 letech
Kdo má řádný důchodový věk vyšší než 63 let, může podle aktuálně platné legislativy odejít do předčasného důchodu v 60 letech. Od října 2023 lze do předčasného důchodu nejdříve 3 roky před dosažením řádného důchodového věku. Krácení u předčasného důchodu se provádí za každých započatých 90 kalendářních dní předčasnosti ve výši 1,5 % vyměřovacího základu. Při odchodu do předčasného důchodu již v 60 letech je tak nutné počítat s citelným krácením za předčasnost.
Příklad 6: Mezery v pojištění
V případě mezer v pojištění dochází k „rozmělnění“ osobního vyměřovacího základu (průměrné hrubé měsíční mzdě v současné hodnotě). Pokud činí mezery v pojištění několik let, již dochází ke značnému snížení osobního vyměřovacího základu, což má samozřejmě negativní vliv na následný výpočet starobního důchodu.
Tip: Porovnání výpočtu důchodu v roce 2024 s rokem 2014
Příklad 7: Nedoložení celého průběhu pojištění
Při výpočtu starobního důchodu vychází ČSSZ z údajů, které má ve své databázi. Některá období se dokládají až při samotném sepisování žádosti o důchod. Během celého průběhu pojištění se z různých důvodů mohlo stát, že údaje v databázi ČSSZ nejsou kompletní, např. některý z bývalých zaměstnavatelů neplnil řádně své zákonné povinnosti. V takových případech je možné dané období doložit příslušnými doklady. Občané, kteří neřeší nesrovnalosti ve svém průběhu pojištění, mají následně starobní důchod zbytečně nižší, než odpovídá skutečnosti.
O důchod je možné žádat i online
Zdroj: YouTube.com/ČSSZ