Nejčastěji se pro letní brigády využívá dohoda o provedení práce. Když je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, neplatí se z hrubé odměny sociální ani zdravotní pojištění. V případě více brigád pro různé zaměstnavatele současně se limit pro neplacení sociálního pojištění sleduje u každého zaměstnavatele zvlášť. Při překročení limitu platí pojistné i OSVČ, které si jinak platí zálohy na sociální a zdravotní pojištění.
Příklad 1: Příjem z DPP 10 000 Kč
Živnostník Dalibor si přivydělá během července a srpna pro zaměstnavatele XY na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Všechny daňové slevy a daňové odpočty využije v plném rozsahu pro příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. U zaměstnavatele tedy nepodepíše prohlášení k dani.
Z brigády obdrží na účet každý měsíc 8500 Kč, neboť je z hrubé odměny odvedena 15% srážková daň. Sociální a zdravotní pojištění se z dohody neplatí. Odvedenou srážkovou daní má pan Dalibor splněny daňové povinnosti. Do daňového přiznání za rok 2023 bude tedy uvádět pouze příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti. Příjmy z brigády pan Dalibor do daňového přiznání uvádět nebude.
Tip: Kalkulačka daní z DPP a DPČ pro rok 2023
Příklad 2: Příjem z DPP 15 000 Kč
Podnikatelka Lucie si během července a srpna přivydělává pro zaměstnavatele AB na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 15 000 Kč. U zaměstnavatele podepíše paní Lucie prohlášení k dani a při výpočtu čisté měsíční odměny uplatní slevu na poplatníka ve výši 2570 Kč. I OSVČ přivydělávající si na brigádu mohou u zaměstnavatele podepsat prohlášení k dani a uplatňovat daňové slevy. V případě brigády pro více zaměstnavatelů současně je však možné mít prohlášení k dani podepsáno pouze u jednoho z nich.
Na sociálním pojištění je paní Lucii z DPP sraženo 975 Kč (6,5 % z 15 000 Kč) a na zdravotním pojištění 675 Kč (4,5 % z 15 000 Kč). Vzhledem k uplatnění slevy na poplatníka je daň z příjmů nulová, neboť vypočtená daň z příjmů je nižší než právě sleva na poplatníka. Čistá měsíční odměna obdržená na bankovní účet činí 13 350 Kč (15 000 Kč − 975 Kč − 675 Kč).
Paní Lucie doručila mzdové účetní zaměstnavatele čestné prohlášení, že jako OSVČ platí alespoň minimální měsíční zálohy odpovídající výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Mzdová účetní tak nemusela při výpočtu zdravotního pojištění dodržet minimální vyměřovací základ, který je na úrovni minimální mzdy, která v roce 2023 činí 17 300 Kč, ale zdravotní pojištění se vypočítalo ze skutečného vyměřovacího základu. Paní Lucie bude muset do daňového přiznání zahrnout i příjem z dohody o provedení práce, neboť nemohla být uplatněna srážková daň z příjmů.
Čtěte také: Kdy se platí ze stejného příjmu různě vysoké zdravotní pojištění
Příklad 3: Nízký zisk z podnikání a vratka daně z DPP
Pan Jindřich je v řádném starobním důchodu a po celý rok 2023 bude vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, hrubý zisk bude mít 180 000 Kč. Během letních prázdnin si navíc přivydělá na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Za dva měsíce bude panu Jindřichovi sraženo formou srážkové daně z dohody o provedení práce 3000 Kč (10 000 Kč × 15 % × 2 měsíce).
Do daňového přiznání za rok 2023 uvede pan Jindřich nejenom hrubý zisk ze samostatné výdělečné činnosti, ale dobrovolně i odměny z dohody o provedení práce. Za celý rok 2023 uplatní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč. Při uplatnění základní slevy na poplatníka je roční daň z příjmů nulová až do daňového základu 205 600 Kč. Pan Jindřich má souhrnný daňový základ do limitu, a proto se stane odvedená srážková daň během letních prázdnin jeho daňovým přeplatkem. Po podaní daňového přiznání tak obdrží pan Jindřich daňovou vratku právě ve výši 3000 Kč.