Poslanecká sněmovna 30. září 2022 schválila návrh zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, do kterého implementovala směrnici Rady EU o spolupráci v oblasti daní, tzv. DAC 7. V souvislosti se zahrnutím evropské směrnice do právního řádu České republiky vzniká oznamovací povinnost provozovatelům online ubytovacích platforem vůči finančnímu úřadu.
Tyto platformy musejí oznamovat informace o příjmech svých klientů (poskytovatelů ubytování) finančním úřadům.
Neusazení provozovatelé platforem (mimo EU) nabízející ubytování v EU musejí od 1. ledna 2023 provést registraci k oznamovací povinnosti v jednom z členských států EU. Členské státy si budou jednotlivé informace o prodejích mezi sebou vyměňovat.
Stejně tak se datum registrace vztahuje na české a evropské provozovatele platforem.
„Oznamovací povinnost dopadá na provozovatele platforem, nikoli na jednotlivé majitele nemovitostí, kteří vystupují v roli klientů. Oznámení bude obsahovat zejména identifikaci prodejce – v tomto případě pronajímatele, výši plateb v jeho prospěch a identifikaci účtů, na které směřují tyto platby,“ upřesňuje Tomáš Livora, daňový poradce poradenské společnosti RSM. S přijatými daty bude následující rok pracovat finanční správa.
- Kdy nejpozději musejí provozovatelé platforem podat oznámení finančnímu úřadu?
- Ubytování vs. nájem a odlišnosti v daních
- Za špatné kategorizování příjmů v daňovém přiznání hrozí sankce
Kdy nejpozději musejí provozovatelé platforem podat oznámení finančnímu úřadu?
Samotné oznámení o realizovaných příjmech poskytovatelů musejí platformy podat nejpozději následující kalendářní rok do 31. ledna. Oznámení za rok 2023 tedy budou posílat nejpozději do 31. ledna 2024. Registraci a podání oznámení lze uskutečnit prostřednictvím portálu Moje daně.
Povinnost se nevztahuje pouze na největší a asi nejznámější zahraniční ubytovací platformy, jako jsou Booking.com nebo Airbnb.com, ale i na ty působící v ČR, jako je třeba portál Bezkempu.cz.
„Platformou se pro účely automatické výměny informací oznamovaných provozovateli platforem rozumí software umožňující spojení prodejce s jiným uživatelem za účelem provádění oznamované činnosti pro tohoto uživatele, bez ohledu na to, zda je prováděna na základě smlouvy uzavřené mezi prodejcem a uživatelem, včetně případného vybírání nebo placení protiplnění ve vztahu k této oznamované činnosti,“ vysvětluje na svých stránkách Finanční správa.
Ubytování vs. nájem a odlišnosti v daních
Generální finanční ředitelství vydalo v souvislosti s účinností nového zákona pro osoby poskytující své nemovitosti upřesňující metodiku, která vymezuje rozdíly mezi nájmem a ubytovací službou z hlediska daní.
Záleží na charakteru ubytování a jeho délce
Při posuzování, zda jde o ubytovací službu, nebo třeba krátkodobější pronájem, se musíme zaměřit jak na charakter samotné služby, tak i na jeho délku.
V případě pronájmu pronajímatel zajišťuje pouze základní služby, jako je třeba: voda, topení, odpad apod. Nájemci nechává pronajímatel nemovitost k plnému užívání. Nájemník si tedy může přizpůsobovat bydlení do určité míry podle svého.
S poskytováním ubytování se již pojí více služeb. Jde například o zajištění stravy, ložního oblečení, praní, pravidelného úklidu apod.
Nájem a ubytování v souvislosti s DPH
Dlouhodobé nájmy jsou od DPH až na výjimky osvobozené. Ubytovací služby podléhají DPH vždy (u plátců DPH), stejně tak krátkodobé pronájmy do 48 hodin.
Poskytovatelé ubytování a krátkodobého pronájmu si musí dávat pozor na překročení dvoumilionového obratu za 12 po sobě jdoucích měsíců. Při této částce se na ně vztahuje povinnost registrace k DPH.
Daň z příjmů
Příjmy osob poskytujících pronájem skrze ubytovací platformy by se měly zařazovat do příjmů ze samostatné výdělečné činnosti. Daň z příjmů fyzických osob činí 15 %. Právnické osoby z příjmů odvádí 19 %.
Náklady pak lze uplatnit paušálními výdaji ve výši 60 %, nebo vedením daňové evidence.
Za špatné kategorizování příjmů v daňovém přiznání hrozí sankce
Osoby nabízející ubytování/pronájem musejí správně kategorizovat příjmy v daňovém přiznání. V případě, že si finanční úřad chyby všimne, může být poplatník vyzván k podání dodatečného přiznání.
„Pokud by však majitel na výzvu nereagoval, pak mu hrozí doměření daně správcem daně včetně penále ve výši 20 % z doměřené daně plus úrok z prodlení, který odpovídá 8 % a aktuální repo sazbě stanovené Českou národní bankou,“ dodává Tomáš Livora.
Čtěte také:
Některým OSVČ se od října 2023 sníží příspěvek na bydlení. Patříte mezi ně?