Živnostník jako zaměstnavatel a platby na pojistném

Zaměstnavatelé sjednávají se zaměstnanci hrubou mzdu, ale mzdové náklady zaměstnavatele jsou vyšší, neboť odvádí za zaměstnance povinné sociální a zdravotní pojištění.

Standardní sazba sociálního pojištění je 24,8 % a sazba zdravotního pojištění je 9 % z hrubé mzdy zaměstnance. Povinné pojistné platí i zaměstnanec, kterému je z hrubé mzdy sraženo sociální pojištění ve výši 6,5 % a zdravotní pojištění ve výši 4,5 %. Za výpočet a odvod pojistného zodpovídá zaměstnavatel.

Zaměstnanci se tedy za dobu trvání pracovního poměru nemohou stát dlužníky na zdravotním a sociálním pojištění. Veškeré povinnosti ohledně platby pojistného jdou na vrub zaměstnavatele. Na co on si musí dávat pozor a co nezanedbat?

• Plnění oznamovací povinnosti
• Pozor na penále
• Splátkový kalendář není pro každého
• Dluhy se nehradí libovolně
• Promlčecí lhůta u zdravotního pojištění
• Zákonná úprava podle trestního zákoníku

Plnění oznamovací povinnosti

Všichni zaměstnavatelé musí plnit oznamovací povinnost při nástupu zaměstnance do zaměstnání a následně při ukončení zaměstnání. Tyto rozhodné skutečnosti pro výpočet a odvod pojistného je nutné oznamovat příslušné zdravotní pojišťovně a místně příslušné OSSZ do 8 dní.

Čtěte také: Kdo musí platit sociální pojištění a jak je to u vedlejší činnosti OSVČ?

Pozor na penále

Někteří zaměstnavatelé v případě finančních problémů neodvedou povinné pojistné na účty příslušných institucí řádně a včas. V takových případech je jim samozřejmě předepsáno penále. Dlužné pojistné a dlužné penále pověřené instituce velmi pečlivě vymáhají. Navíc zaměstnavatelé neplnící si řádně své povinnosti musí počítat s častějšími kontrolami. Veškeré vymáhací procedury zmíněné instituce zrychlují a optimalizují. Naděje na promlčení pojistného je naprosto minimální.

Splátkový kalendář není pro každého

Zaměstnavatelé ve finančních problémech by se s nimi měli vypořádat co nejrychleji a případné dluhy řešit formou splátkového kalendáře. Komunikace s pověřenými institucemi je samozřejmě naprostý základ, na sjednání splátkového kalendáře totiž nevzniká právní nárok. Plátci pojistného, kteří se snaží špatnou situaci řešit a sjednat nápravu, mají naději na prominutí, nebo alespoň snížení penále, pokud v zákonné lhůtě podají žádost a splní zákonné podmínky.

Čtěte také: Jak se v roce 2023 zvýšily limity pro odvody pojistného

Dluhy se nehradí libovolně

Někteří zaměstnavatelé mají dluhy nejenom na pojistném a penále, ale byly jim příslušnou zdravotní pojišťovnou předepsány i pokuty či přirážky k pojistnému. V těchto případech se úhrada dluhů provádí podle § 15 zákona o zdravotním pojištění v následujícím pořadí:

• pokuty
• přirážky k pojistnému
• nejstarší nedoplatky pojistného
• běžné platby pojistného
• penále

V případě, že zaměstnavatel-dlužník nedodrží toto pořadí, je příslušná zdravotní pojišťovna oprávněna jeho platbu ve stanoveném pořadí použít.

Promlčecí lhůta u zdravotního pojištění

Podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění běží desetiletá promlčecí lhůta pro vyměření pojistného a desetiletá lhůta pro vymáhání. K promlčení tedy dochází zcela výjimečně. Navíc v případě provedení úkonu ke zjištění výše pojistného plyne nová promlčecí lhůta a promlčecí lhůta neběží po dobu řízení u soudu.

Zákonná úprava podle trestního zákoníku

V případě, že zaměstnavatel ve větším rozsahu nesplní svou zákonnou povinnost odvést sociální a zdravotní pojištění, bude podle § 241 trestního zákoníku potrestán odnětím svobody až na tři roky nebo zákazem činnosti. Trestní odpovědnost podle § 242 zaniká, jestliže pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek.

Tip: Spoření na stáří podle nových podmínek ovlivní i zaměstnavatele