Co je smluvní pokuta, jaká jsou pravidla pro její dohodnutí a jak ji snížit?

Asi každý tuší, co je smluvní pokuta. Je to sankce sjednaná ve smlouvě, kterou musí někdo (dlužník) zaplatit, když nesplní svou povinnost vůči jinému účastníkovi smlouvy (věřiteli). Může jít o včasné zaplacení, o převzetí, či naopak předání zboží nebo třeba nemovitosti apod.

Smyslem smluvní pokuty je motivovat dlužníka ke splnění, resp. k řádnému a včasnému splnění konkrétní povinnosti, kterou má vůči věřiteli. 

Hlavní význam smluvní pokuty spočívá v hrozbě dlužníkovi. Má tak významnou preventivní funkci. Předchází hrozbě neplnění smlouvy. Smluvní pokuta nutí účastníka smlouvy splnit ujednanou povinnost, protože jinak mu hrozí placení smluvní pokuty.

A pak má smluvní pokuta i významnou reparační (náhradovou) funkci. Nesplnění závazku ze smlouvy jednou stranou totiž může způsobit druhé straně škodu. A tak může chtít odškodnění.

• Není automatický nárok na náhradu škody a vedle toho i na pokutu
• Smluvní pokuta musí postihovat nesplnění konkrétní povinnosti
• Musí být určena výše smluvní pokuty, nebo aspoň způsob jejího výpočtu
• Nepřiměřeně vysoká pokuta může být snížena

Není automatický nárok na náhradu škody a vedle toho i na pokutu

V této souvislosti je třeba vědět, že je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel současně právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Smluvní pokuta je tedy jakousi paušalizovanou náhradou škody. Je určena předem, aniž by bylo jasné, jak vysoká škoda může skutečně vzniknout.

Aby věřitel dosáhl odčinění skutečné újmy, která mu vznikla, a ještě něčeho navíc, je třeba to výslovně ve smlouvě dohodnout. Proto doporučujeme pro takové potenciální případy do smlouvy přidat ujednání, že zaplacení pokuty nevylučuje právo na náhradu újmy, například že „vznik nároku na smluvní pokutu nevylučuje nárok na náhradu škody“. 

V takovém případě může ten, kdo dostál svým povinnostem, po tom, který jim naopak nedostál, požadovat jak zaplacení smluvní pokuty, tak i náhradu škody.

Ani zaplacení smluvní pokuty neznamená zrušení povinnosti splnit závazek

Zaplacení smluvní pokuty přitom ovšem zásadně nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh (závazek) smluvní pokutou utvrzený. Povinnost splnit závazek může zaniknout v případě odstoupení od smlouvy. Někdy tuto možnost dává zákon, někdy je třeba si ji ujednat ve smlouvě.

Soudy zprvu při řešení sporů moc nepřály tomu, aby vyvázání se ze smlouvy prostřednictvím odstoupení od ní bylo spojeno, pokud se to dohodlo, s placením smluvní pokuty. Nicméně v současnosti i odstoupení od smlouvy může podle výkladu Nejvyššího soudu přinést vznik nároku na smluvní pokutu, pokud je to dohodnuto. Jinak řečeno, i za odstoupení od smlouvy, kterým se dlužník z povinností vyváže, musí zaplatit smluvní pokutu, pokud je to platně dohodnuto.

Aby smluvní pokuta byla platně sjednána a její částka byla vymahatelná soudní cestou, je třeba splnit několik podmínek.

Smluvní pokuta musí postihovat nesplnění konkrétní povinnosti

Smluvní pokuta musí být vztažena k porušení konkrétní povinnosti ze smlouvy. Přitom ale nesmí být navázána na to, že dlužník realizuje své právo, které mu zaručuje třeba zákon na jeho ochranu. Nelze proto uplatnit smluvní pokutu třeba vůči zákazníkovi-spotřebiteli, který odstupuje v zákonné lhůtě (minimálně 14 dnů) od kupní smlouvy na dodávku zboží sjednané na dálku (třeba po internetu). 

Musí být určena výše smluvní pokuty, nebo aspoň způsob jejího výpočtu

Ve smlouvě musí být určena výše smluvní pokuty, nebo alespoň způsob jejího výpočtu. Může být využita procentní sazba stejně jako sjednána pevná částka. Může být ujednáno, že například dlužník je povinen zaplatit 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Nebo zaplatit třeba 1000 Kč, pokud nezaplatí sjednanou cenu v určené lhůtě, a totéž pak znovu třeba za každý další měsíc prodlení. To je pak určení smluvní pokuty podobné jako určení úroků z prodlení. 

Smluvní pokuta tedy může být jednorázová, ale také může opakovaně „nabíhat“ za trvající prodlení se splněním určité povinnosti. Ve smlouvách na koupi nemovitosti, kterou zprostředkovávají realitní kanceláře, například bývá obvyklá pokuta 500 Kč za každý den prodlení s předáním nebo převzetím nemovitosti. Ovšem pokuty v rezervační smlouvě za to, že zájemce posléze neuzavře smlouvu kupní, jsou nepřípustné.

Vhodné je také určit splatnost smluvní pokuty, tedy do kdy má být zaplacena. Například do 7 či 15 dnů od porušení určité povinnosti, nedodržení platebního termínu apod. Pokud se na tohle zapomene, pak musí věřitel dlužníka k zaplacení smluvní pokuty extra vyzvat.

Nepřiměřeně vysoká pokuta může být snížena

Výše smluvní pokuty musí být přiměřená. V opačném případě může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit. To však neplatí pro spotřebitelské smlouvy, když na jedné straně vystupuje podnikatel a na druhé zákazník-spotřebitel. V takovém případě soud, dojde-li ke sporu, nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu nepřizná vůbec. 

Přiměřenost se vždy posuzuje podle okolností konkrétního případu a jeho specifik, a proto je složité uvést přesná čísla, která by mohla sloužit jako všeobecně použitelný návod. Nicméně soudy ustálily svůj výklad a přístup při řešení sporů tak, že smluvní pokuta až do výše 0,5 % dlužné částky denně není nepřiměřená. Nemusí to platit vždy, ale v zásadě tato hranice všeobecně platí.

Soud může výši smluvní pokuty snížit

Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Pokuta může být snížena až na úroveň výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta – jde o tzv. moderační právo soudu. 

Dlužník musí být aktivní – navrhovat a dokazovat u soudu, aby platil méně

Soud, dojde-li ke sporu, může výši smluvní pokuty snížit, jestliže vyhodnotí, že je nepřiměřeně vysoká. Může ji snížit až tak, že pokuta pouze kryje vzniklou škodu, a věřitel tak nedostane nic navíc ze sjednané pokuty. Takové snížení smluvní pokuty však musí ten, kdo ji má platit, zpravidla žalovaný, soudu výslovně navrhnout. Soud nebude sám od sebe smluvní pokutu snižovat, pokud o to dlužník nežádá.

Soud musí přihlédnout k okolnostem, za jakých byla smluvní pokuta dohodnuta, ale nově i k pozdějším souvislostem případu. A to k okolnostem, které existovaly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem nastalým později (mají-li, jak to řekly soudy, v samotném porušení smluvní povinnosti původ). Nově tak mají dlužníci větší šanci na snížení smluvní pokuty, i když s původní výší souhlasili. Ale časem se mohla ukázat nepřiměřenou.

Čtěte také: 

Na poskytovatele ubytování přes portály dohlížejí správci daní, platformy je musejí hlásit

Zaveďte poplatky za útěky s hypotékou, nebo zrušíme fixace úplně, varují banky