Sedm důvodů, proč se zdanění nízké a vysoké mzdy v Česku příliš neliší

Zaměstnavatelé sjednávají se zaměstnanci hrubou mzdu, ze které je jim odváděno sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmů. V procentním vyjádření se daně placené zaměstnanci oproti ostatním vyspělým zemím liší málo.

• Sleva na poplatníka náleží všem
• Jednotná sazba zdravotního pojištění
• Stejná sazba sociálního pojištění a limit
• Pouze dvě daňové sazby
• Daňové zvýhodnění pro všechny
• Žádné limity pro daňové odpočty
• Více peněz = více finančních produktů

Pro názornost máme v následující tabulce uvedenu hrubou mzdu a čistou mzdu u zaměstnance uplatňujícího pouze základní daňovou slevu na poplatníka. Zohledňuje se pouze zdanění na straně zaměstnance, bez odvodů placených zaměstnavatelem. Ve skutečnosti jsou rozdíly ještě nižší, neboť lidé s vyššími příjmy mnohem více využívají daňové odpočty než lidé s nízkými příjmy, jak si dále v textu vysvětlíme.

Zdroj: vlastní výpočet autora

Z tabulky vidíme, že zaměstnanec s podprůměrnou mzdou 20 000 Kč zaplatí na daních 13,2 % ze své hrubé mzdy a zaměstnanec s hrubou mzdou 150 000 Kč „jen“ 24,3 % ze své hrubé mzdy, rozdíl je pouze 11,1 procentního bodu, což je při mezinárodním srovnání málo. Jaké jsou důvody?

Tip: Mzdová kalkulačka pro rok 2023

Sleva na poplatníka náleží všem

Od vypočtené daně z příjmů fyzických osob se odečítá sleva na poplatníka, která činí 2570 Kč. Nárok na slevu na poplatníka mají všichni zaměstnanci bez ohledu na další okolnosti. I zaměstnanci s velmi vysokou mzdou mají nárok na slevu na poplatníka v plném rozsahu.

Jednotná sazba zdravotního pojištění

Zaměstnancům je z hrubé mzdy odváděno 4,5 % na zdravotním pojištění. Při výpočtu zdravotního pojištění se neuplatňují žádné slevy a odpočty a sazba je pro všechny zaměstnance stejně vysoká. Zdravotní pojištění tedy můžeme nazvat „rovnou daní“. V procentním vyjádření platí všichni zaměstnanci pracující alespoň za minimální mzdu stejně.

Čtěte také: Bankovní identita jako klíč do zdravotní pojišťovny. Zavádí ji i VZP

Stejná sazba sociálního pojištění a limit

Na sociálním pojištění odvádějí zaměstnanci 6,5 % z hrubé mzdy a stejně jako u zdravotního pojištění je jednotná sazba. Vzhledem k tomu, že za rok se sociální pojištění platí pouze do limitu, který činí za letošní rok 1 935 552 Kč, jsou zaměstnanci s nadprůměrnou mzdou ještě dokonce pro účely placení sociálního pojištění zvýhodněni.

Pouze dvě daňové sazby

Pro výpočet daně z příjmů fyzických osob jsou v Česku zavedeny pouze dvě daňové sazby – 15 % a 23 %. Za kalendářní rok 2023 přitom vyšší daňové sazbě podléhá hrubá mzda až nad 161 296 Kč, takže naprostá většina zaměstnanců odvádí ze své hrubé mzdy 15 %. Ve většině vyspělých zemích světa není ničím výjimečným existence čtyř (i více) daňových sazeb. Daňová progrese je v těchto zemích následně vyšší.

Daňové zvýhodnění pro všechny

Výrazně snižuje vypočtenou daň z příjmů daňové zvýhodnění na děti. Nárok na daňové zvýhodnění, které rovněž snižuje přímo vypočtenou daň z příjmů, mají přitom i zaměstnanci s velmi vysokými mzdami. Výše mzdy nehraje při uplatňování daňového zvýhodnění roli.

Žádné limity pro daňové odpočty

Roční daňový základ snižují při splnění zákonných podmínek daňové odpočty. Snížení daňového základu přitom přináší úsporu na dani z příjmů ve výši 150 Kč, nebo i 230 Kč (u lidí s vysokými příjmy) na každou tisícikorunu daňového odpočtu. Daňové odpočty přitom pochopitelně výrazně více využívají lidé s vysokými příjmy, takže jejich roční daňová povinnost je ještě nižší. Daňové odpočty se uplatňují vždy až za celý kalendářní rok.

Více peněz = více finančních produktů

Lidé s nadprůměrnou a vyšší mzdou si více spoří v doplňkovém penzijním spoření nebo penzijním připojištění, mají uzavřenu smlouvu o životním pojištění a mohou si dovolit čerpat vyšší hypotéku. Výše uvedené finanční produkty jsou přitom podporovány státem i formou daňového odpočtu, přičemž této výhody pochopitelně využívají více lidé s nadprůměrnými příjmy.

Čtěte také: Zdanění práce za průměrnou mzdu je nejvyšší v Belgii, i Slováci platí víc než Češi