Stát chystá nové nástroje pro rychlejší vymožení dlužného výživného

V souvislosti s prodloužením doby vyplácení náhradního výživného, které stát za neplatiče poskytuje oprávněným osobám, se řeší také otázka, jak urychlit vymožení dluhu na výživném a uspokojit tak potřeby dítěte, které může strádat v uspokojování svých životních potřeb.

• Přeprodej pohledávky na výživném další osobě
• Vyšší denní úroková sazba za neplacení výživného
• Statistika délky opatrovnického řízení

Navrhuje se přeprodej pohledávky na výživném další osobě

Novela zákona upravuje možnost postoupit pohledávku na výživném jiné osobě za úplatu. Tímto krokem by se výživné mohlo k dítěti dostat rychleji, než kdyby bylo vymáháno třeba matkou dítěte, která nemá dobré vztahy se svým exmanželem. 

Osoba, která by pohledávku odkoupila, by neměla být v žádném vztahu k vyživovací povinnosti. Na základě toho, že dlužník na výživném nebude mít negativní vztah k osobě, která dluh vymáhá, se může výživné vymoci mnohem rychleji.

Postoupení dluhu na výživném by mohlo být ideální například tam, kde je sice dlužník finančně zajištěn, avšak neplatí výživné kvůli konfliktnímu vztahu k exmanželce/exmanželovi.

„Může se jednat kupříkladu o příbuzného oprávněné osoby (té, které dlužník výživné dluží). Je tím rovněž umožněno z oprávněné osoby sejmout také případné stigma spojené s tím, že by musela sama vést exekuci vůči osobě výživou povinné,“ popisuje postoupení pohledávky důvodová zpráva návrhu zákona.

Tip: Jak se změnila doporučující tabulka pro výživné a kolik by mělo vaše dítě dostat

Je možné postoupení pohledávky na výživném i v současné době?

Ani odborná veřejnost se neshoduje na tom, zda český právní řád v současné době umožňuje přeprodej dluhu na výživném jiné osobě. Na tuto skutečnost upozorňuje i novela zákona.

„Část doktríny se domnívá, že pohledávka výživného postupitelná není. To odpovídá právnímu stavu, který platil za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (konkrétně § 525 starého obč. z.). Naproti tomu např. Dvořák (spoluautor publikace Občanský zákoník V. Závazkové právo) uzavírá, že je-li pohledávka výživného splatná a konkrétně kvantifikovatelná, zákaz postoupení se neuplatní.“

Oprávněný by mohl prodat pouze splatné pohledávky. U nesplatných pohledávek není záruka, že na ně později nárok vznikne. Například při smrti dítěte. Výživné je splatné vždy měsíc předem, ledaže se rodiče na termínu splatnosti dohodli jinak.

Postoupení bude možné u dohodnutého výživného, ale i u toho, které stanovil soud

Postoupit pohledávku na výživném má být možné u výživného, o kterém rozhodl soud, i v případě výživného, na kterém se manželé dohodli a soud jejich dohodu schválil.

Zároveň návrh zákona upozorňuje, že postoupit půjdou pouze peněžité pohledávky na výživném. Postoupení se má týkat jak výživného, které soud určil zpětně, tak i toho, které bude splatné v budoucnosti.

Čtěte také: Jaké samoživitelky budou mít nárok na náhradní výživné od státu?

Neplatiči by měli platit vyšší úroky z prodlení 

Kromě možnosti postoupení pohledávky počítá novela zákona také se zvýšením úrokové sazby z prodlení platby výživného na nezletilé dítě. Tuto úrokovou sazbu má stanovit nařízení vlády.

Nezletilé děti nemají zpravidla možnost nahradit dlužné výživné svým vlastním přičiněním, tedy tím, že by si našli přivýdělek. Kvůli tomu se ocitají v tíživé finanční situaci. Zároveň má vyšší sazba motivovat dlužníka k rychlému uhrazení dluhů na výživném. 

„Smyslem zvýšené sazby úroku z prodlení by mělo být předně ve větší míře, odpovídající významu vyživovací povinnosti, motivovat povinnou osobu k dobrovolnému plnění. Zároveň by vyšší sazba měla oprávněné osobě poskytnout odpovídající kompenzaci spojenou s tím, že včas neobdržela prostředky, na něž měla nárok,“ vysvětluje důvodová zpráva návrhu zákona.

Úrok za dlužné výživné má naskakovat za každý den prodlení. Průměrná výše pohledávek na výživném se pohybuje od 2000 do 3000 Kč měsíčně. Jde tedy o poměrně nízkou částku, u které by roční sazba úroku z prodlení postrádala význam. Větší motivaci tak vidí návrh ve stanovení denní sazby. Přihlíží tak zároveň i k tomu, že u výživného u nezletilých dětí hraje podstatnou roli časové hledisko. 

Zároveň však tato zvýšená sazba má být uplatněná pouze pro určitý časový úsek prodlení tak, aby se dlužník nedostal ještě do větší dluhové pasti.

Soudní řízení trvá mnohem déle, pokud se manželé na výživném nedohodnou

Statistiku počtu dní za roky 2020–2022, o které se prodlužuje opatrovnické řízení, pokud se rodiče nedohodnou na péči o dítě a výživném, zveřejňuje také důvodová zpráva návrhu zákona.

Zdroj: Důvodová zpráva návrhu zákona

Průměrně délka opatrovnického řízení činila 231 dnů v případě, že se rodiče nedohodli a musel za ně rozhodovat soud.

V situaci, kdy se rodiče na péči a výživném dohodli, činila délka opatrovnického řízení 117 dní. Celkový rozdíl je tedy 114 dnů. Uzavřené dohody tak výrazně zkracují celkový proces rozvodového řízení.

Podle novely zákona by se opatrovnické řízení a řízení o rozvodu manželství sjednotilo do jednoho řízení.

O návrhu novely zákona, který podporuje rychlejší rozvody a upravuje vymáhání výživného, bude v nejbližších dnech jednat vláda. Pokud návrh projde celým legislativním procesem, plánuje se jeho účinnost od 1. ledna 2025. 

Čtěte také: 

Za porod letos můžete získat až 23 000 korun

Občanka v mobilu už nejspíše od Nového roku. Místo eDokladovky budou eDoklady