Jaký je vztah mezi daňovým bonusem a výpočtem důchodu

Nárok na daňový bonus vzniká v případě, kdy je uplatňované daňové zvýhodnění na děti vyšší než vypočtená daň z příjmů, přičemž částka daňového bonusu je právě ve výši rozdílu mezi daňovým zvýhodněním a daní z příjmů. Daňové zvýhodnění na první dítě činí 1267 Kč, na druhé dítě 1860 Kč a na třetí a každé další dítě 2320 Kč za měsíc. Pokud je dítě držitelem průkazu ZTP/P, je částka daňového zvýhodnění dvojnásobně vysoká.

Zaměstnanci s nižší hrubou mzdou s více dětmi tak mohou mít čistou mzdu obdrženou na účet dokonce vyšší než sjednanou hrubou mzdu se zaměstnavatelem.

• Čistá mzda vyšší než hrubá mzda v praktickém příkladu
• Jaká částka z příjmu ovlivní výpočet důchodu?
• Pokračování praktického příkladu
• Kdo uplatní daňové zvýhodnění?

Čistá mzda vyšší než hrubá mzda v praktickém příkladu

Paní Marcela má hrubou mzdu 24 000 Kč a uplatňuje daňové zvýhodnění na tři děti v částce 5447 Kč (1267 Kč + 1860 Kč + 2320 Kč). Na sociální pojištění je paní Marcele sraženo z hrubé mzdy 1560 Kč (24 000 Kč × 6,5 %) a na zdravotní pojištění 1080 Kč (24 000 Kč × 4,5 %).

Na dani z příjmů nezaplatí paní Marcela nic, a ještě obdrží daňový bonus 4417 Kč. Daňové zvýhodnění v hodnotě 5447 Kč je právě o tuto částku vyšší než daň z příjmů 1030 Kč (24 000 Kč × 15 % − sleva na poplatníka 2570 Kč). Paní Marcela má tedy čistou mzdu 25 777 Kč (24 000 Kč − 1560 Kč − 1080 Kč + 4417 Kč), a tak obdrží na bankovní účet vyšší částku, než činí sjednaná hrubá mzda.

Tip: Mzdová kalkulačka 2023

Jaká částka z příjmu ovlivní výpočet důchodu?

Osobní vyměřovací základ, což je základní vstupní důchodový ukazatel při výpočtu důchodu, se vypočítává z jednotlivých ročních vyměřovacích základů od roku 1986. Roční vyměřovací základy se následně přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci. Do ročního vyměřovacího základu přitom vstupují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Odvod na dani z příjmů tedy nehraje žádnou roli.

Pokračování praktického příkladu

Paní Marcele bylo sociální pojištění sraženo z hrubé mzdy ve výši 24 000 Kč. Z této částky platil sociální pojištění i zaměstnavatel paní Marcely (v sazbě 24,8 %). Do příslušného ročního vyměřovacího základu tedy vstupují jednotlivé hrubé mzdy. Výše státního důchodu nezávisí na dosahovaných čistých mzdách a ani na mzdových nákladech zaměstnavatele (tj. hrubé mzdě zvýšené o povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance).

Pro výpočet starobního důchodu je na tom paní Marcela stejně jako zaměstnanec s hrubou mzdou 24 000 Kč, který neuplatňuje daňové zvýhodnění na žádné dítě. Čerpání daňového bonusu paní Marcele částku jejího starobního důchodu, případně invalidního důchodu nezvýší.

Čtěte také: Kdy vzniká penzistům nárok na daňový přeplatek v praktických příkladech

Kdo uplatní daňové zvýhodnění?

S ohledem na budoucí výpočet státního důchodu je tedy jedno, kdo z rodičů bude uplatňovat daňové zvýhodnění na děti. Pokud je jeden z rodičů OSVČ a druhý zaměstnancem, je výhodnější, když daňové zvýhodnění uplatňuje zaměstnaný rodič, neboť zaměstnanci mohou uplatňovat daňové zvýhodnění měsíčně při výpočtu čisté měsíční mzdy, zatímco OSVČ až za celý kalendářní rok. Navíc OSVČ plnící si své daňové povinnosti formou měsíční paušální daně daňové zvýhodnění vůbec nevyužijí.