Zaměstnanci odvádějí ze své hrubé mzdy daň z příjmů fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Pokud si zaměstnanec navíc přivydělává samostatnou výdělečnou činností, jedná se pro účely placení sociálního a zdravotního pojištění o vedlejší činnost, což přináší výhody.
- Pojistné se platí ze skutečného vyměřovacího základu
- Limit pro neplacení sociálního pojištění v roce 2024
- Praktický příklad – Zvýšení příjmů a neplacení sociálního pojištění
- Praktický příklad – Limit platí pro oba spolupracující manžele
- Kdy vedlejší činnost nezvyšuje důchod?
Pojistné se platí ze skutečného vyměřovacího základu
Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu v případě hlavní samostatné výdělečné činnosti. Zdravotní pojištění i sociální pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu (poloviny daňového základu).
Limit pro neplacení sociálního pojištění v roce 2024
Do limitu se dokonce sociální pojištění z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti neplatí. Limit je nastaven ve výši 2,4násobku průměrné mzdy stanovené MPSV.
- Pro účely neplacení sociálního pojištění se jedná o hrubý zisk, tedy příjem ponížený o související výdaje. Hrubý zisk mohou podnikající zaměstnanci zjistit z daňové evidence, nebo uplatňují roční výdajový paušál. Účetnictví vedou podnikající zaměstnanci výjimečně.
- Pro celý rok 2024 bude limitem hrubý zisk do 105 521 Kč, pro celý rok 2023 byl limitem hrubý zisk do 96 777 Kč. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje.
Praktický příklad – Zvýšení příjmů a neplacení sociálního pojištění
Zaměstnanec Michal si po celý rok 2023 přivydělával výkonem vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Roční příjem bude mít 240 000 Kč, výdaje uplatní 60% výdajovým paušálem (ostatní živnost). Roční zisk bude mít 96 000 Kč a nevznikne mu povinnost platit sociální pojištění z podnikání.
Za celý rok 2024 bude mít pan Michal příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti 262 500 Kč a při uplatnění 60% výdajového paušálu bude mít roční hrubý zisk 105 000 Kč a ani za rok 2024 nebude z vedlejší samostatné výdělečné činnosti platit sociální pojištění. Přestože bude mít pan Michal meziročně vyšší roční příjem o 22 500 Kč, stále nebude sociální pojištění z podnikání platit.
Tip: Kalkulačka výdajových paušálů pro OSVČ
Praktický příklad – Limit platí pro oba spolupracující manžele
Zaměstnanec Filip vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, přičemž mu v podnikání pomáhá jeho manželka, která je rovněž zaměstnankyní. Pro oba manžele je podnikání vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Když bude mít pan Filip za rok 2024 příjem z podnikání ve výši 500 000 Kč, výdaje uplatní 60% výdajovým paušálem a na manželku převede 49 % příjmů a výdajů, ani jeden z manželů nebude platit z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění, neboť hrubý zisk budou mít oba manželé za rok 2024 do limitu pro neplacení sociálního pojištění.
Kdy vedlejší činnost nezvyšuje důchod?
V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, ze které není placeno sociální pojištění, je nutné pamatovat na to, že dosažený příjem nemá žádný vliv na budoucí důchodové nároky. Osobní vyměřovací základ, ze kterého se počítá státní důchod (invalidní i starobní), zvyšuje pouze vedlejší samostatná výdělečná činnost, ze které je placeno sociální pojištění – tedy s hrubým ziskem nad limit.