Cílem aktualizace zákona o Českém rozhlasu a České televizi je podle důvodové zprávy reagovat na technologický pokrok, který od poslední úpravy nastal. Návrh zákona také argumentuje tím, že služby obou institucí jsou využívány hojně také prostřednictvím internetu, což současná právní úprava nebere v úvahu.
I kvůli tomuto přesahu služeb na internet má nově vzniknout povinnost hradit televizní a rozhlasové poplatky také pro fyzické osoby, které vlastní počítače, tablety i chytré telefony. Pak by ovšem hradili poplatky téměř všichni občané ČR, respektive všechny domácnosti. Podle důvodové zprávy návrhu zákona právě tato zařízení představují hlavní prostředky, přes které diváci či posluchači vysílání přijímají.
- O kolik by vzrostly poplatky za televizní a rozhlasové vysílání?
- Proč platit televizní a rozhlasový poplatek za jednu osobu dvakrát?
- Nesouhlas s rozšířením povinnosti platby za majitele ostatních zařízení
Televizní poplatky vzrostly naposledy v roce 2008 na 135 Kč ročně. Podle důvodové zprávy se od té doby kvůli inflaci reálná výše poplatku propadla na cca 61 Kč.
K aktualizaci rozhlasového poplatku došlo naposledy v roce 2005, kdy vzrostl na současnou výši 45 Kč měsíčně. Jeho reálná hodnota se odhaduje na 25 Kč.
O kolik by vzrostly poplatky za televizní a rozhlasové vysílání?
Od 1. ledna 2025, na kdy je navrhována účinnost zákona, by lidé zaplatili na televizním poplatku o 25 Kč více, celkem tedy 160 Kč. Rozhlasový poplatek by stoupl o 10 Kč na 55 Kč.
I nadále má být zachováno pravidlo, že domácnost odvádí poplatek pouze z jednoho televizního či rozhlasového přijímače i za situace, že se těchto zařízení v domácnosti vyskytuje více.
Podnikatelé dnes musejí platit z každého přijímače, který používají při podnikání. I tato povinnost se má novelou zákona změnit. Nově by totiž podnikatelé platili poplatky podle počtu zaměstnanců, přičemž zaměstnavatelé do 5 zaměstnanců by od těchto poplatků byli osvobozeni.
Navýšení poplatků má podle navrhovatelů pouze dorovnat příjem České televize a Českého rozhlasu tak, aby tyto instituce mohly dále plnit veřejnou službu v odpovídající kvalitě. To se prý dnes děje na úkor vnitřních úspor a omezení, která nelze udržet dlouhodobě.
Tip: Kdo vlastní naše televize? Která TV má nejvyšší tržby?
Jak se k návrhu vyjádřila ministerstva a další organizace?
Až do 4. října se mohly k návrhu vyjádřit státní organizace.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nesouhlasí s návrhem, že by byli osvobozeni od poplatků pouze podnikatelé s maximálně 5 zaměstnanci. Navrhuje proto, aby byli osvobozeni zaměstnavatelé do celkového počtu 9 zaměstnanců.
Vychází přitom z evropské směrnice, kde je mikropodnik definovaný jako subjekt do 9 zaměstnanců.
„Obecně při přípravě novel zákonů, které se opírají o stanovení různých velikostí podnikatelských subjektů, by se mělo podle našeho názoru vycházet z již planých definic, které jsou v rámci podnikatelského prostředí aplikovány,“ uvádí v připomínce ministerstvo.
Svaz průmyslu a dopravy ČR (SPČR) si v připomínce stěžuje na to, že s ním návrh zákona nebyl vůbec projednáván. K novele dodává, že návrh sice zohledňuje výjimku pro televizní obrazovky, které jsou výhradně využívány ve výrobních procesech, ale v dalším ustanovení, kde se zavádí paušál poplatků podle počtu zaměstnanců, tuto výjimku popírá.
Proč by měl být za zaměstnance odváděn poplatek dvakrát?
Jako další připomínku SPČR dodává, že kvůli rozšíření okruhu zařízení, na které se má vztahovat povinnost odvádět poplatky, bude téměř každá fyzická osoba poplatníkem. Z toho důvodu by tak na základě navrhovaného paušálu byly za osoby poplatky hrazené dvakrát, přičemž ve většině firem nejsou tato zařízení používaná k televiznímu a rozhlasovému vysílání a často jsou tyto služby zablokované.
„Požadujeme zachování výjimky pro televizní obrazovky, které jsou užívány výlučně ve výrobních procesech a výhradně pro účely zobrazování informací souvisejících s těmito procesy, a upuštění od nově navrženého schématu plateb podle počtu zaměstnanců,“ uvádí v připomínkách SPČR.
Tip: Jak a kde se přihlásit, nebo odhlásit z plateb za televizi a rozhlas?
Z jakého důvodu by měli občané platit za zařízení, která nejsou primárně určena k příjmu vysílání?
Na problém dvojího zpoplatnění zařízení upozorňuje také Ministerstvo vnitra (MV). Zároveň apeluje na odůvodnění rozšíření okruhu zařízení, za která se mají odvádět poplatky.
Podle MV je totiž nutné zohlednit, že tato zařízení (mobily, tablety apod.) nejsou primárně určená k přijímání televizního a rozhlasového vysílání a většina uživatelů je používá k jiným účelům.
S placením poplatku za tato zařízení se neztotožňuje ani Hospodářská komora ČR (HKČR). Podle jejího názoru jsou tato zařízení primárně určena k jiným účelům a sledování nebo poslouchání veřejnoprávních médií je pouze doplňkovou činností.
Zároveň podle jejího vyjádření nové nařízení spíše vzbuzuje dojem, že jde o zavedení nové daně za využívání internetu nebo daň z vlastnictví těchto zařízení. Odmítá tedy, aby se povinnosti vztahovala na „zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového/televizního vysílání“.
O návrhu zákona Ministerstva kultury by měla jednat v nejbližších dnech vláda. V případě, že novela projde úspěšně legislativním procesem, odhaduje se její účinnost od 1. ledna 2025.
Čtěte také: Kdo musí platit rozhlasové a televizní poplatky nejen v nájmu?