Jak se vypočítá průměrný výdělek a k čemu je v zaměstnání dobrý?

Průměrný výdělek je v zaměstnání potřeba použít např. při stanovení výše náhrady mzdy v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti nebo karantény (neboť nemocenskou platí stát až od jejího 15. dne), dále pro výpočet náhrady mzdy za dovolenou, pro určení výše náhrady mzdy při překážkách v práci, pro stanovení odstupného apod.

• Co je průměrný výdělek a z jakého období se počítá?
• Co ovlivňuje výpočet náhrady mzdy?
• K jakému datu se přepočítává průměrný výdělek?
• Jak se počítá průměrný výdělek při dlouhodobé překážce v práci?

Co je průměrný výdělek a z jakého období se počítá?

Průměrným výdělkem zaměstnance se zásadně rozumí průměrný hrubý výdělek. Výši průměrného výdělku zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy (vyplácené v soukromém sektoru) nebo hrubého platu (poskytovaného zaměstnancům státní a veřejné správy a služeb), který byl zaměstnanci zúčtován k výplatě v tzv. rozhodném období, a z odpracované doby v rozhodném období.

Rozhodným obdobím je přitom zásadně kalendářní čtvrtletí, které bezprostředně předchází době, za niž má zaměstnanec nárok na peníze, které se právě odvozují od průměrného výdělku (třeba náhradu mzdy v době nemoci nebo náhradu mzdy za dovolenou).

Náhrady mzdy se nepočítají z předchozích náhrad mzdy

Započítávají se přitom v hrubém ty složky mzdy, které jsou odměnou za práci, jako základní mzda, příplatky třeba za noční práci, rizikové prostředí apod. Naopak se do průměrného hrubého výdělku nezahrnují dříve vyplacené náhrady mzdy jako např. za dovolenou nebo za pracovní neschopnost. A už vůbec ne plnění, která nemají přímý vztah k výkonu práce, třeba odměna k životnímu jubileu apod.

Nový přepočet průměru vždy k 1. lednu, dubnu, červenci a říjnu

Protože je oním rozhodným obdobím, za nějž se zjišťuje průměrný výdělek, vždy kalendářní čtvrtletí, zjišťuje se jeho výše čtyřikrát do roka. Průměrný výdělek se zjistí vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období. Průměrný výdělek se tak zjišťuje vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu, když se zohlední výdělek v předchozím kalendářním čtvrtletí.

Průměrný výdělek za předchozí kalendářní čtvrtletí

Průměrný výdělek se zásadně počítá za předchozí kalendářní čtvrtletí, tj. kalendářní čtvrtletí předcházejícího skutečnosti, kvůli které se zjišťuje průměrný výdělek. Jde-li třeba o dovolenou čerpanou ve 3. kalendářním čtvrtletí, pak bude o výši náhrady mzdy rozhodovat průměrná mzda dosažená ve 2. kalendářním čtvrtletí.

Výjimka při zhoršení pracovních podmínek

Existuje však výjimka, na kterou nás upozornil právník Richard W. Fetter, aby nebyl zaměstnanec poškozen, pokud končí pracovní poměr, protože nesouhlasí s převedením k novému (tzv. přejímajícímu) zaměstnavateli při transformaci původního zaměstnavatele a došlo u něho k podstatnému zhoršení pracovních podmínek.

Nebylo by spravedlivé (ex)zaměstnanci počítat výši odstupného z případně zhoršeného mzdového ohodnocení. Soudy proto určily, že „rozhodným obdobím pro zjištění průměrného výdělku pro účely stanovení odstupného v případě zaměstnance, u něhož došlo k rozvázání pracovního poměru z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti tzv. s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů, je kalendářní čtvrtletí předcházející nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů“. Ještě dodejme, že nikoliv čtvrtletí předcházející vzniku nároku na odstupné.

Tip: Výpovědní doba při transformaci/prodeji zaměstnavatele

Příklad ze soudní praxe:

S účinností ke dni 2. 10. 2017 došlo k prodeji závodu a v souvislosti s tím došlo k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů z původního na přejímajícího zaměstnavatele. Zaměstnankyně dne 1. 12. 2017 předala přejímajícímu zaměstnavateli výpověď z pracovního poměru, a pracovní poměr jí tak skončil uplynutím výpovědní doby dne 28. 2. 2018. Podle běžných pravidel by se výše odstupného odvozovala od průměrného výdělku dosaženého ve 4. čtvrtletí roku 2017. V tomto případě je však třeba zjistit průměrný výdělek za 3. čtvrtletí roku 2017, v němž ostatně zaměstnankyně dosáhla vyššího mzdového průměru, a z něj odvodit výši odstupného. 

Při dlouhodobé překážce v práci se průměrný výdělek mění pro každé čtvrtletí

Není tomu tak, že jednou vypočtený průměrný výdělek se používá stále. Zjišťuje-li se průměrný výdělek pro účely náhrady mzdy za dlouhodobou překážku na straně zaměstnavatele nebo třeba pro účely odškodnění za neplatně rozvázaný pracovní poměr ze strany zaměstnavatele, pak je třeba s každým dalším novým čtvrtletím průměrný výdělek znovu přepočítat. I když je třeba výše měsíční mzdy pevně stanovena částkou za měsíc, není to tak, že stačí tuto výši vynásobit třemi a je tu průměrný výdělek za čtvrtletí. Každé čtvrtletí má jiný počet pracovních dnů a placených svátků.

Takže při dlouhodobé překážce v práci trvající např. celé 2. a 3. kalendářní čtvrtletí se použije pro náhradu mzdy za 2. čtvrtletí průměrný výdělek dosažený v 1. kalendářním čtvrtletí a pro náhradu mzdy za 3. čtvrtletí pravděpodobný výdělek vypočtený z parametrů pro 2. čtvrtletí. (Jestliže ve 2. čtvrtletí zaměstnanec nepracoval, už se musí za toto období pro účely 3. čtvrtletí zjišťovat průměrný výdělek jako pravděpodobný výdělek.)

Je tak třeba přepočítat pravděpodobný výdělek, resp. průměrný výdělek za každé kalendářní čtvrtletí, což se projeví ve výši náhrady mzdy za následující kalendářní čtvrtletí. Současně je třeba zohlednit např. valorizaci minimální mzdy, zvýšení nejnižších úrovní zaručené mzdy nebo zvýšení mzdových tarifů ve státním a veřejném sektoru.

Tip: Mzdová kalkulačka 2023 – vypočítejte si výši čisté mzdy