Jaký vliv má mimořádná odměna či prémie za delší časový úsek na náhradu mzdy?

Už jsme si řekli, že tzv. rozhodným obdobím pro zjišťování průměrného výdělku je předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se tak vždy nově vypočítá k prvnímu dni kalendářního měsíce (a nového kalendářního čtvrtletí) následujícího po rozhodném období. Průměrný výdělek se proto zjišťuje čtyřikrát do roka vždy k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu, když se zohlední výdělek v předchozím kalendářním čtvrtletí. A výše tohoto výdělku pak ovlivňuje různé požitky zaměstnance v daném-následujícím čtvrtletí.

• Kdy se při výpočtu využije jiné rozhodné období než předchozí kalendářní čtvrtletí
• Kdy se použije místo skutečného průměrného výdělku pravděpodobný výdělek
• Jak ovlivní průměrný výdělek rozpočítání prémií nebo podílů na zisku do více čtvrtletí
• Končí-li pracovní poměr, nemusí se rozpočítání prémií a následné navýšení průměru plně projevit

Kdy se při výpočtu využije jiné rozhodné období než předchozí kalendářní čtvrtletí

Pro některé případy platí výjimky, kdy je rozhodné období určeno jinak:

• Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.
• Při uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců před začátkem vyrovnávacího období.
• Při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.
• Pro účely výpočtu výše odstupného vypláceného při skončení pracovního poměru v souvislosti s tzv. přechodem práv a povinností z pracovních vztahů (při transformaci zaměstnavatele) z důvodu podstatně zhoršených pracovních podmínek u přejímajícího zaměstnavatele je rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí předcházející nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů (což je kalendářní čtvrtletí předcházející faktickému uskutečnění změn při transformaci zaměstnavatele a přechodu zaměstnance k přejímajícímu zaměstnavateli) – podrobně jsme to vysvětlovali v předchozím článku Jak se vypočítá průměrný výdělek a k čemu je v zaměstnání dobrý?
• Jestliže zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.

Tip: Výpovědní doba při transformaci/prodeji zaměstnavatele

Kdy se použije místo skutečného průměrného výdělku pravděpodobný výdělek

Jestliže zaměstnanec v rozhodném období (předchozím kalendářním čtvrtletí) neodpracoval alespoň 21 dnů, protože např. onemocněl, použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období. Zaměstnavatel tak vyjde z kratšího, skutečně odpracovaného období a zjištěné hodnoty využije pro dopočet pravděpodobného výdělku.

Zaměstnavatel také může vyjít ze srovnání zaměstnance s jinými zaměstnanci, kteří vykonávají stejnou práci. Zaměstnavatel pak pravděpodobný výdělek vypočítá jako aritmetický průměr ze skutečných průměrných výdělků zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Ne vždy je více zaměstnanců na stejném pracovišti, kteří vykonávají zjevně stejnou práci, a proto podává definici zákoník práce: „Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce.“

Rozpočítání prémií, podílů na zisku do více čtvrtletí

Je-li mimořádná složka mzdy (část mzdy) poskytována za delší období než jen za daný měsíc, resp. dané kalendářní čtvrtletí – v praxi jde např. o podíly na zisku, prémie vázané zvláště na celoroční výkon firmy a podíl zaměstnance na něm atp., musí být rozpočítána do více období – do více kalendářních čtvrtletí. Pak je nutno určit pro účely zjišťování průměrného výdělku poměrnou část této mimořádně vyplacené složky (části) mzdy připadající na kalendářní čtvrtletí, v němž byla vyplacena (resp. za nějž byla vyplacena). Pak ovlivní výši nároků v následujícím kalendářním čtvrtletí, ale i dále. Zbývající část této (mimořádné složky) mzdy se zahrne do hrubé mzdy při zjišťování průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích).

Příklady – rozpočítání mimořádné odměny za 1 rok:

Soudy toto vysvětlily při řešení sporu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem: „Byla-li zaměstnanci zúčtována a vyplacena mimořádná odměna za časové období jednoho roku v říjnu 2011, znamená to, že pro účely výpočtu průměrného výdělku je třeba její poměrnou část – jednu čtvrtinu – zahrnout do základu pro výpočet průměrného výdělku i v prvních třech kalendářních čtvrtletích roku 2012.“ (Takto zní odůvodnění soudního rozsudku.) Asi je vhodnější to ještě říci s ohledem na principy splatnosti a výplaty trochu jinak: „Byla-li mimořádná odměna … zúčtována a vyplacena spolu se mzdou za měsíc říjen…“ Podle zákoníku práce jsou (totiž) mzda nebo plat splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.

Kdyby totiž byla odměna v říjnu (toliko) vyplacena, a to spolu se mzdou za měsíc září, pak by se její poměrná část započítávala již do průměrného výdělku za 3. čtvrtletí (červenec, srpen, září), který ovlivňuje nároky ve 4. čtvrtletí. 

Proto mimořádná odměna oceňující roční výsledky práce, která byla vyplacena spolu se mzdou za říjen 2023, ovlivní výši průměrného výdělku za 4. čtvrtletí roku 2023 a 1., 2. a 3. čtvrtletí roku 2024, přičemž tyto průměrné výdělky pak ovlivní výši nároků vždy v každém následujícím kalendářním čtvrtletí.

Tip: Mzdová kalkulačka 2023 – vypočítejte si výši čisté mzdy

Končí-li pracovní poměr, nemusí se rozpočítání prémií a následné navýšení průměru plně projevit

Není přitom významné, že zbývající poměrné části mimořádné části mzdy už nejsou, resp. nemohou být v dalších obdobích formálně zúčtovány. To se stane třeba v případě skončení pracovního poměru. K dalšímu rozpočítání zbylých částí mimořádného příjmu do dalších čtvrtletí tak už nemusí v praxi dojít.