Z hrubé mzdy je zaměstnancům sráženo jejich zaměstnavatelem 4,5 % na zdravotní pojištění a dalších 9 % za ně platí zaměstnavatel. V některých případech si však musí i zaměstnanci plnit své zákonné povinnosti, jinak jim hrozí předepsání penále a při neuhrazení dlužného pojistného a penále dobrovolně potom i exekuce.
- Podnikání jako přivýdělek k zaměstnání
- Mezera mezi nástupem do nového zaměstnání
- Práce pouze na DPP
- Nehlášení změny zdravotní pojišťovny
- Útěk před exekucemi k nové zdravotní pojišťovně
Příklad 1: Podnikání jako přivýdělek k zaměstnání
Zaměstnanec Milan si současně přivydělává samostatnou výdělečnou činností. Ze zaměstnání za něj platí zdravotní pojištění zaměstnavatel. Z podnikání si však musí své zákonné povinnosti plnit pan Milan sám. Při ročním hrubém zisku za rok 2023 ve výši 80 000 Kč musí jednorázově zaplatit na zdravotním pojištění do 8 dní od odevzdání přehledu za rok 2023 částku 5400 Kč (80 000 Kč × 50 % × 13,5 %). Pro výpočet zdravotního pojištění z podnikání při zaměstnání není stanoven žádný limit, do kterého by se zdravotní pojištění neplatilo. Zdravotní pojištění z podnikání se platí i z velmi nízkých příjmů.
Příklad 2: Mezera mezi nástupem do nového zaměstnání
Paní Lucie skončila v zaměstnání koncem září 2023 a do nového zaměstnání nastoupí od listopadu. V říjnu si udělá paní Lucie „volno“. V říjnu však nebude mít paní Lucie vyřešen pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny a za říjen si musí zdravotní pojištění zaplatit sama jako samoplátce ve výši 2336 Kč. I když bude paní Lucie 11 měsíců během roku 2023 zaměstnankyní, za říjen bude v evidence své zdravotní pojišťovny vedena jako OBZP (osobou bez zdanitelných příjmů) s povinností výše uvedené platby.
Čtěte také: Zdravotní pojištění osob bez zdanitelných příjmů v příkladech
Příklad 3: Práce pouze na DPP
Pan Luděk pracuje pouze pro dva zaměstnavatele současně na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. V roce 2023 ani z jedné dohody neplatí zdravotní pojištění, neboť v letošním roce se zdravotní pojištění z dohody o provedení práce platí, pouze když je hrubá měsíční odměna 10 001 Kč a více. Pan Luděk však nemá vyřešen svůj pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny, protože pro účely placení zdravotního pojištění není ani zaměstnanec, ani OSVČ a ani státní pojištěnec. Pro účely zdravotního pojištění je pan Luděk osobou bez zdanitelných příjmů s povinností platby zdravotního pojištění ve výši 2336 Kč za každý měsíc, kdy po celý kalendářní měsíc bude veden v registru své zdravotní pojišťovny jako OBZP.
Příklad 4: Nehlášení změny zdravotní pojišťovny
Zaměstnankyně Natálie změní od 1. ledna 2024 zdravotní pojišťovnu, svému zaměstnavateli musí tuto skutečnost včas oznámit, aby již zdravotní pojištění za leden bylo zaplaceno na účet správné zdravotní pojišťovny. Za výpočet a odvod zdravotního pojištění ze zaměstnání je zodpovědný zaměstnavatel, který však musí mít od zaměstnance stále aktuální informace o příslušnosti k některé ze zdravotních pojišťoven působících na trhu. Jestliže by paní Natálie včas neoznámila svému zaměstnavateli změnu zdravotní pojišťovny, potom by nebylo zdravotní pojištění správně hrazeno a případně vyčíslené penále správnou zdravotní pojišťovnou by mohl zaměstnavatel požadovat uhradit právě po paní Natálii.
Příklad 5: Útěk před exekucemi k nové zdravotní pojišťovně
Zaměstnanec Tobiáš má značné dluhy u stávající zdravotní pojišťovny, přičemž mu jsou exekučně sráženy ze mzdy. Pan Tobiáš změní od 1. ledna 2024 zdravotní pojišťovnu. Tímto krokem však nedojde k zastavení exekuce a panu Tobiášovi bude stále probíhat exekuce ze mzdy. Změnou zdravotní pojišťovny nelze docílit „prominutí“ či „promlčení“ dluhů na zdravotním pojištění. Pro pana Tobiáše bylo rozhodně výhodnější takové situaci předejít a včas najít řešení s příslušnou zdravotní pojišťovnou, např. formou uzavření dohody o splátkách.
Tip: Dluhy na zdravotním pojištění a co je dobré o nich vědět