Změna by se týkala pouze lidí v evidenci Úřadu práce, kteří mají možnost si do určité výše přivydělat prostřednictvím tzv. nekolidujícího zaměstnání.
Výše přivýdělku, který si může osoba v evidenci Úřadu práce vydělat, se odvíjí od aktuální výše minimální mzdy. Osoba v evidenci si totiž může vydělat pouze do poloviny minimální mzdy.
Minimální mzda pro rok 2023 činí 17 300 Kč a 50 % z této částky je 8650 Kč. Maximální možný výdělek je tedy daných 8650 Kč. Pozor, osoby, které pobírají podporu v nezaměstnanosti a jsou v evidenci ÚP, nemají nárok na přivýdělek.
Minimální mzda pro rok 2024 zatím není schválená. Vláda však stanovila dvě varianty výší minimální mzdy. Ta by mohla stoupnout:
- o 1600 Kč na 18 900 Kč, nebo
- o 2100 Kč na 19 400 Kč.
Více o dohadech kolem optimální výše minimální mzdy pro rok 2024 najdete v našem článku. Jasno o výši minimální mzdy v příštím roce bude nejpozději do konce prosince.
Tip: Minimální mzda má tvořit až půlku mzdy průměrné, změny se dotknou i dovolených
V článku se dozvíte:
- Osoby v evidenci ÚP již nemohou pracovat na dohodu o provedení práce
- Nahlášení nekolidujícího zaměstnání ještě před započetím výkonu práce
Osoby v evidenci ÚP již nemohou pracovat na dohodu o provedení práce
Od 29. 7. 2017 již nelze při evidenci na ÚP pracovat na dohodu o provedení práce. Zbývá tak využít dohod o pracovní činnosti. Vzhledem k novele zákoníku práce a změnám plynoucím z konsolidačního balíčku se však předpokládá, že ani do těchto smluv se zaměstnavatelé již nepohrnou.
Do evidence uchazečů o zaměstnání se lidé dostanou prostřednictvím žádosti o zprostředkování zaměstnání. Tuto žádost podávají ti, kteří nejsou aktuálně zaměstnaní a chtějí, aby za ně stát uhradil zdravotní pojištění a zároveň prostřednictvím Úřadu práce pomohl najít nové zaměstnání.
V evidenci ÚP lze tak vykonávat tzv. nekolidující zaměstnání. Čímž zákon myslí:
- výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
- výkon činnosti na základě dohody o provedení pracovní činnosti tak, aby měsíční výdělek rovněž nepřesáhl polovinu minimální mzdy.
Uchazeči o zaměstnání zapomínají na své oznamovací povinnosti. Mnohdy záměrně
Zákon o zaměstnanosti osobám v evidenci stanovuje maximální možnou lhůtu pro oznámení skutečností, které mají vliv na evidenci uchazečů o zaměstnání. Změny musí osoba v evidenci nahlásit osobně, nebo písemně, a to nejpozději do 8 kalendářních dnů od jejich vzniku.
Do této doby jsou osoby povinné nahlásit rovněž také tzv. nekolidující zaměstnání. Avšak podle návrhu zákona tato povinnost častokrát není osobami v evidenci dodržována. Dalším častým prohřeškem je neoznámení změny bydliště.
Při kontrole u zaměstnavatelů Úřad práce nalézá při výkonu pracovní činnosti i osoby v evidenci Úřadu práce. Tyto osoby se následně Úřadu práce prokazují uzavřenou dohodou s tím, že vznikla právě onoho dne, a využívají daných 8 dní na ohlášení tzv. nekolidujícího zaměstnání. Úřad práce pak nemá nástroje, jak by tato tvrzení ověřil.
Lidé pobírající podporu v nezaměstnanosti často také pracují na černo, jelikož podpora vylučuje jakýkoliv přivýdělek.
Na základě zjištěných nedostatků z praxe se stanovuje, aby se oznamovací povinnost v případě nekolidujícího zaměstnání uskutečňovala ještě před samotným započetím práce. „Tím mohou být posléze učiněná kontrolní zjištění úřadu práce účinná a umožňovat zjednání nápravy, neboť argument, že dohoda byla uzavřena právě toho dne, již neobstojí,“ uvádí důvodová zpráva novely zákona o zaměstnanosti.
Porušení této povinnosti pak má být vedeno jako přestupek tak, aby se zamezilo obcházení právní úpravy. Přestupky by byly s nejnižší možnou pokutou, jakou zákon o zaměstnanosti umožňuje, a to maximálně do výše 20 000 Kč.
O návrhu zákona má v nejbližší době jednat Poslanecká sněmovna. Účinný měl být již během letošního roku, avšak vzhledem k časovým okolnostem se nepředpokládá, že by návrh v případě přijetí nabyl účinnosti ještě letos.
Čtěte také: Jak bude vypadat váš důchod, když jste celý život pracovali za minimální mzdu