Novelu zákona o státní sociální podpoře schválila ve třetím čtení 27. října Poslanecká sněmovna. Nyní návrh projedná Senát. Účinnost byla původně navrhována na 1. července letošního roku, avšak vzhledem k tomu, že návrh musí ještě projednat Senát a podepsat prezident, nepředpokládá se účinnost zákona ještě v letošním roce.
Aktuálně má MPSV v připomínkovém řízení návrh vyhlášky, který má stanovit pravidla pro komunikaci Úřadu práce se zaměstnavateli a dodavateli energií.
Zaměstnavatelé i dodavatelé energií budou povinni dodat na výzvu Úřadu práce informace o výši rozhodného příjmu žadatele (příjemce) o dávku nebo potvrzení o výši nákladů na plyn nebo elektřinu.
- Jak bude zaměstnavatel dodávat potvrzení o výši příjmu?
- Jak bude Úřad práce požadovat potvrzení nákladů na energie od dodavatelů energií?
Příjemcům dávek odpadne část práce
Vláda tak chce převážně ulehčit vyplňování formulářů samotným žadatelům o dávku a urychlit proces vyřízení dávek státní sociální podpory, převážně příspěvku na bydlení. Novela zákona tak má mít pozitivní vliv, i co se týká časové a administrativní zátěže žadatelů.
Za nesplnění povinnosti zaměstnavatelem či dodavatelem energií má být také stanovena pokuta pro větší míru dodržování právní úpravy. Nejvyšší míra pokuty je podle zákona o státní sociální podpoře do 250 000 Kč. Celý systém zajištění elektronické komunikace vyjde podle odhadů MPSV na 10 milionů korun.
Tip: Nepozvete úředníka domů? Můžete přijít o příspěvek na bydlení
Jak bude zaměstnavatel dodávat potvrzení o výši příjmu?
Zaměstnavateli požadavek na poskytnutí informací o výši příjmu bude zasílat sám orgán státní sociální podpory, tedy Úřad práce prostřednictvím datové schránky. Zpráva od Úřadu práce bude obsahovat odkaz na webovou stránku s formulářem pro vyplnění údajů o příjmech zaměstnance.
Zaměstnavatel bude mít poté možnost reagovat na výzvu Úřadu práce třemi způsoby:
-
Vyplněním formuláře, na který získal odkaz od Úřadu práce,
-
odesláním odpovědi do určené datové schránky, nebo
-
prostřednictvím přímého volání založeného na tzv. standardu GovTalk.
Zaměstnavatel bude mít povinnost na přijatou výzvu reagovat nejpozději do 8 dnů od jejího doručení. Pokud lhůtu nedodrží, dopouští se přestupku.
Každá jedna zaslaná výzva se vztahuje pouze na jednoho zaměstnance. Tedy pokud ÚP zašle zaměstnavateli například 5 výzev, bude příjmy dokládat 5 zaměstnancům.
Tip: Rozúčtování tepla bude od roku 2024 spravedlivější
Jak bude Úřad práce požadovat potvrzení nákladů na energie od dodavatelů energií?
V podstatě se bude jednat o stejný postup jako v případě dokládání příjmů od zaměstnavatele. Úřad práce zašle výzvu na doplnění informací do datové schránky dodavatele energií.
Dodavatel energií však na rozdíl od zaměstnavatele má pouze jedinou možnost, jak na výzvu reagovat – odesláním datové odpovědi do určené datové schránky Úřadu práce, a to nejpozději do 8 dnů od doručení výzvy.
Výzva se vždy bude týkat pouze jednoho odběratele plynu nebo elektřiny.
Ovšem ne při každé situaci se může Úřad práce dotazovat přímo dodavatele energií. Například tehdy, když energie nemá na sebe napsané přímo nájemník, ale pronajímatel. Pro tyto a jiné případy, kdy nelze výše zmíněný postup použít, bude stále zachován Doklad o výši nákladů na bydlení.
„Žadatel o příspěvek na bydlení tedy nově zvolí, zda krajské pobočce Úřadu práce sám doloží výši nákladů za plyn a elektřinu, které v rozhodném období zaplatil on nebo osoba společně s ním posuzovaná, nebo které jim byly vráceny jako přeplatek. Pokud tak neučiní, bude povinen sdělit krajské pobočce Úřadu práce identifikační údaje dodavatele plynu a elektřiny a odběrného místa,“ uvádí důvodová zpráva návrhu zákona.
Návrh vyhlášky určující pravidla komunikace Úřadu práce se zaměstnavateli a dodavateli energií má nabýt účinnosti současně se změnou zákona o státní sociální podpoře.
Čtěte také:
Jak podat žádost o příspěvek na bydlení online?
Co všechno se počítá do vaší ceny elektřiny?