Jistě se stane, že rozvedený rodič pořídí dětem pod stromeček dárky třeba i za mnoho tisíc korun. A tak ho napadne, jestli by si nemohl snížit splátku výživného za prosinec. Nebo až za leden dalšího roku, pokud už za prosinec zaplatil plnou částku výživného. Případně jestli by mu nemohlo být placení výživného dočasně prominuto, protože věnoval i dárky užitečné, třeba do školy, na kroužky nebo lyžařský výcvik, takže představují uspokojování potřeb dítěte čili plnění vyživovací povinnosti. Existuje tedy situace, kdy by druhý rodič měl slevit ze splátky výživného?
- Jaká jsou pravidla pro zvýšení a snížení výživného
- Dárky nejsou běžným plněním vyživovací povinnosti
- Pokud se souhlasem druhého rodiče nezaplatíte nebo snížíte splátku výživného, chtějte písemnou dohodu o tom
- Naturální výživné je možné, ale pak musí jít o jídlo, ošacení a jiné životní nezbytnosti
Jaká jsou pravidla pro zvýšení a snížení výživného
V praxi si hodnotou dárků výživné snižovat nelze. Měsíční splátka alimentů může být snížena jedině rozhodnutím soudu.
Při určení výše výživného vychází soud na straně jedné z odůvodněných potřeb oprávněného dítěte a na straně druhé ze schopností, výdělkových možností a majetkových poměrů povinného rodiče. Přitom platí, že dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Oba rodiče mají povinnost přispívat na výživu dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů, přičemž se přihlíží i k tomu, který z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje.
V praxi poukazuje jeden z rodičů peníze pro dítě tzv. k rukám druhého rodiče (na jeho bankovní účet), kterému bylo svěřeno dítě do péče, pokud nebylo rozhodnuto o péči společné nebo střídavé, a placení výživného tak není řešeno jinak.
Míra vyživovací povinnosti se v čase mění. Jiné potřeby má kojenec, jiné vysokoškolský student, jiné zdravé dítě, jiné dítě handicapované.
Ovšem i na straně povinného rodiče může dojít ke změně v příjmech a majetkových poměrech, například z důvodu nezaviněného poklesu příjmů, nezaměstnanosti, vážného dlouhodobého onemocnění či úrazu, invalidity, vzniku dalších vyživovacích povinností (zejména k jiným dětem).
Nejedná-li se o změny pouze krátkodobého charakteru, může být rozhodnuto o zvýšení, nebo naopak snížení výše výživného. V případě snížení z důvodu finanční tísně povinného by neměla být špatná sociální situace jím samotným zaviněna (např. drogovou závislostí, hraním hazardních her), měla by být způsobena objektivními důvody jako ztráta zaměstnání, těžká choroba, vznik dalších vyživovacích povinností apod.
Čtěte také: Kdo neprokáže, kolik opravdu bere, tomu soud vyměří výživné pro dítě z příjmu 121 500 Kč
Dárky nejsou běžným plněním vyživovací povinnosti
Cena dárků pro děti se do výživného, resp. na plnění alimentační povinnosti nezapočítává. I když teoreticky by mohl ten z rodičů, který má dítě svěřeno do péče a k jehož rukám je poukazováno výživné na děti, přihlédnout k velkorysosti druhého rodiče a hodnotě jím poskytnutých darů pro dítě a výživné mu dočasně odpustit či žádat menší částku.
Pokud se souhlasem druhého rodiče nezaplatíte nebo snížíte splátku výživného, chtějte písemnou dohodu o tom
Jenže takhle to chodí málokdy. Splátka výživného určená nebo schválená soudem je prostě druhou stranou očekávána a počítá se s ní pro rodinný rozpočet. Rodič, který poukazuje výživné pro dítě k rukám druhého rodiče, proto bez ohledu na poskytnuté dárky k Vánocům nebo narozeninám musí za daný měsíc poukázat i plnou částku soudem určeného výživného.
Určitou možností by byla dohoda o tom, že výživné bude poskytnuto nikoli v penězích, ale právě v podobě užitečných a potřebných dárků pro dítě. Ale pak je nutno rozhodně doporučit, aby rodič, kterému je jinak placeno výživné, vystavil platícímu rodiči písemné potvrzení o dohodě, že namísto poukázání pravidelné měsíční splátky v penězích se rodiče dohodli na tom, že dětem budou zakoupeny takové a takové dárky v takové a takové hodnotě.
Čtěte také: Vyplácení náhradního výživného stát prodlouží. Komu bude náležet?
Naturální výživné je možné, ale pak musí jít o jídlo, ošacení a jiné životní nezbytnosti
Je totiž možno připustit, jak rozhodly soudy, plnění vyživovací povinnosti rodiče k nezletilému dítěti v naturální podobě, a ne v penězích, ale pouze pod podmínkou, že takovýmto plněním jsou plně a včas kryty odůvodněné potřeby nezletilého dítěte. Je proto možné, aby rodič namísto zaslání peněz nakoupil např. jídlo, ošacení, obuv, školní pomůcky či jiné věci, kterými by byly kryty odůvodněné potřeby dítěte, tedy byly nezbytné pro jeho výživu. Ale takovým plněním nebudou vánoční dárky, které mají přinést především radost. Vánoční dárky nelze na běžné, soudem určené výživné započíst a snížit splátku výživného.
Čtěte také: Manželé vůči sobě mají vyživovací povinnost. Kdy přetrvá a alimenty „ex“ se platí i po rozvodu?