Jak se vypočítá stravné ve valutách, které dostane zaměstnanec za den práce v zahraničí?

Už dříve jsme vás informovali o změnách ve výši základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2024. Ovšem znát základní sazbu zahraničního stravného podle vyhlášky k přesnému výpočtu nároku zaměstnance nestačí.

• Rozhoduje doba strávená v zahraničí
• Příklad č. 1 – Stravné určené podle doby strávené v zahraničí
• Jak se počítá při pendlování po hranicích
• Když zaměstnanec projíždí více zeměmi
• Krácení stravného za poskytnutí snídaně, oběda či večeře naturálně
• Příklad č. 2 – Stravné zkrácené s ohledem na poskytnutí jídla v naturáliích

Rozhoduje doba strávená v zahraničí

Zaměstnanec má nárok na zahraniční stravné ve výši:

• celé (plné) základní sazby, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin.
• 2/3 základní sazby, pokud tato doba trvá déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin.
• 1/3 základní sazby zahraničního stravného, jestliže doba strávená mimo území ČR je 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu.

Čtěte také: Více peněz na stravu získají od ledna 2024 zaměstnanci vyslaní na zahraniční cesty

Příklad č. 1 – Stravné určené podle doby v zahraničí

Řekněme, že zaměstnanec byl vyslán na třídenní pracovní cestu do Rakouska. Základní sazba zahraničního stravného pro Rakousko činí jak v r. 2023, tak pro rok 2024 totožně 45 eur na den.

Zaměstnanec vyrazil v pondělí ráno v 7:05 z Českých Budějovic, státní hranice s Rakouskem překročil v 8:00 hod. 

1. den tak strávil zaměstnanec na pracovní cestě v zahraničí 16 hodin, má tedy nárok na 2/3 základní sazby zahraničního stravného čili na 30 eur (ze sazby 45 eur na den).

2. den strávil zaměstnanec prací v Rakousku, má tedy nárok na plnou základní sazbu zahraničního stravného čili na 45 eur.

3. den strávil zaměstnanec na pracovní cestě 11 hodin, protože překročil státní hranice cestou nazpět do ČR v 11:00, má tedy nárok na 1/3 ze základní sazby zahraničního stravného (45 eur), tedy na 15 eur.

Celkem tak má zaměstnanec nárok na stravné ve výši 90 eur.

Jak se počítá při pendlování po hranicích

Zahraniční stravné se neposkytuje, pokud doba strávená mimo území ČR činí méně než 1 hodinu. Doby strávené mimo území ČR, které trvají 1 hodinu a déle při více zahraničních pracovních cestách v jednom kalendářním dni, se však pro účely zahraničního stravného sčítají. Takže i při více krátkých pracovních cestách do zahraničí, například pojíždění v pohraničí, může zaměstnanec dosáhnout na nárok na zahraniční stravné.

To však pro nás není tentokrát, když řešíme nároky zaměstnance, který vycestoval pracovat do Rakouska, podstatné. Zaměstnanec tzv. nependloval mezi Českem a Rakouskem, nepřejížděl třeba se zbožím, nýbrž skutečně trávil čas prací v Rakousku nebo byl na cestě do Rakouska či zpět do České republiky.

Čtěte také: Proč není veškerá činnost zaměstnance na pracovní cestě placená?

Když zaměstnanec projíždí více zeměmi

Pokud zaměstnanec projíždí v 1 den cesty více státy, výši zahraničního stravného určí zaměstnavatel ze základní sazby zahraničního stravného sjednané nebo stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času. Ani to však nerozhoduje o nárocích zaměstnance v námi zvoleném případě pracovní cesty do Rakouska.

Krácení stravného za poskytnutí snídaně, oběda či večeře naturálně

Bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto bezplatně jídlo, na které zaměstnanec nepřispívá a má charakter snídaně, obědu či večeře (drobné občerstvení se tedy nepočítá), snižuje se mu stravné za každé bezplatné jídlo až o hodnotu

• 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby (tj. při zahraniční pracovní cestě trvající aspoň celou 1 hodinu až 12 hodin včetně za kalendářní den),
• 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby (tj. při zahraniční pracovní cestě trvající více než 12 až 18 hodin včetně za kalendářní den),
• 25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši plné základní sazby (tj. při zahraniční pracovní cestě trvající více jak 18 hodin v kalendářním dni).

Příklad č. 2 – Stravné zkrácené s ohledem na poskytnutí jídla v naturáliích

Zaměstnanec měl na pracovní cestě v Rakousku zajištěno ubytování v hotelu se snídaní.

1. den pracovní cesty (v den příjezdu) zaměstnanec snídani v místě ubytování pochopitelně neměl, neboť vyjížděl z ČR. Ke krácení stravného vypočítaného na 30 eur tedy nedochází.

2. den pracovní cesty zaměstnanec dostal snídani v místě ubytování, a proto se mu krátí stravné v prvním příkladu počítané v plné výši základní sazby (45 eur) o 25 %, tedy o 11,25 eura. Zaměstnanec tak má nárok na 45 − 11,25 eura, tedy 33,75 eura.

3. den pracovní den (v den odjezdu) zaměstnanec dostal snídani, a tak se mu krátí stravné původně počítané ve výši 1/3 základní sazby (15 eur) o 70 %, tedy o 10,5 eura. Zaměstnanec má proto nárok na 15 − 10,5 eura, tedy na 4,5 eura.

Celkem má zaměstnanec nárok na 68,25 eura.

Čtěte také: Jaký je rozdíl mezi stravenkou a stravným?