Ústavní soud odmítl stížnost opozice na nižší valorizaci důchodů, výše penzí se nemění

Ústavní soud zamítl stížnost poslanců hnutí ANO ve všech bodech, stížnost navrhovala zrušení vládní novely o mimořádné valorizaci z června 2023. Ústavní soud rozhodl o stížnosti po 9 měsících, vyhlášení nálezu ovlivnila obměna soudců na Ústavním soudu ČR. Ústavní soud se stížností zabýval od poloviny října 2023.

Ústavní soud nebyl jednotný, z 15 ústavních soudců k nálezu uplatnili odlišná stanoviska tři – Jan Svatoň, Pavel Šámal a Josef Fiala.

• Ústavní soud: Podmínky neočekávatelnosti i hrozby značné hospodářské škody splněny
• Ústavní soud: Vláda se nedopustila pravé retroaktivity, pouze nepravé a jen na chvíli
• Opozice se vyjádřila dostatečně
• Urychlené schválení novely kvůli vysokému růstu výdajů státního rozpočtu
• Důchodci jsou zranitelné osoby, ale je nutné být solidární s dalšími generacemi
• 3 z 15 ústavních soudců uplatnili odlišná stanoviska
• Důchody se nijak nemění

Novelu napadli poslanci hnutí ANO, Ústavní soud ČR neshledal protiústavnost novely

Novelu napadli poslanci hnutí ANO v květnu 2023 z důvodu schválení jiného valorizačního vzorce ve stavu legislativní nouze i kvůli možné retroaktivitě.

Podle zákonné úpravy, která platila do 20. března 2023, by procentní výměra důchodů vzrostla o 11,5 %. Průměrně by stoupl starobní důchod o 1000 Kč, což si můžete ověřit v naší kalkulačce valorizace důchodů v červnu 2023.

Vládní novela platná od 20. března 2023 snížila mimořádnou valorizaci důchodu, procentní výměra se zvýšila o 2,3 % a o pevně stanovených 400 Kč. Právě tu vládní novelu ponechal Ústavní soud v platnosti.

Ústavní soud: Podmínky neočekávatelnosti i hrozby značné hospodářské škody splněny

Ústavní soud uznal, že vládní novela splňuje podmínku zabránění hrozbě zásadního zhoršení stavu veřejných financí (ušetřilo se přibližně 19,5 miliardy Kč za rok 2023 nad rámec předpokládaných výdajů, 34,4 miliardy korun v roce 2024, celkem 200 miliard Kč do roku 2040), kvůli které byla schválena ve stavu legislativní nouze.

Rovněž byla splněna podmínka neočekávatelnosti vysoké lednové inflace, kterou státní orgány ani ČSÚ nepredikovaly. Oba ministři (financí i práce a sociálních věcí) s mimořádnou valorizací počítali, ale předpokládali její výpočet na základě predikce 6% lednové inflace (reálně byla meziroční míra inflace v lednu 2023 ve výši 17,5 %).

Ústavní soud uvedl, že s predikcemi měla vláda pracovat daleko pečlivěji a více je zohlednit při plánování rozpočtových výdajů.

Na druhé straně Ústavní soud uvedl, že stabilita a vyrovnanost státního rozpočtu a veřejných financí přitom není jen politickým zájmem, nýbrž jde o právní povinnost státních orgánů. Stabilní a vyrovnané veřejné finance jsou v zájmu zejména sociálně slabších a zranitelných osob, neboť právě tyto skupiny jsou nejvíce závislé na pomoci ze státního rozpočtu.

Vláda se podle ÚS nedopustila pravé retroaktivity, pouze nepravé a jen na chvíli

Ústavní soud posoudil i zpětnou působnost vládní novely (retroaktivitu) a uvedl, že se snížením valorizace penzí zákonodárce nedopustil ani nepřípustné retroaktivity (zpětné působnosti) zákona. Ke snížení mimořádné valorizace přistoupil ještě před vznikem právního nároku příjemců důchodů. Samotné určení měsíce, od něhož se odvozuje následně stanovené mimořádné zvýšení důchodů, totiž ještě nepředstavuje vznik právního nároku na jeho výplatu. Tento nárok vzniká teprve splatností konkrétní dávky (v daném případě až v červnu 2023).

Ústavní soud ale připustil, že napadená zákonná úprava zasáhla do legitimního očekávání příjemců důchodů. Zákonodárce však změnil právní úpravu ještě předtím, než příjemcům důchodů vznikl subjektivní veřejnoprávní nárok na výplatu vyšší měsíční částky důchodu. Napadená zákonná ustanovení nevedla ani k nominálnímu snížení již existující výše přiznaných důchodů a ani k jejich zmrazení, jak se tomu ve stejném období stalo u jiných kategorií výdělečně činných osob. Vedla „pouze“ k mimořádné valorizaci důchodů v nižší než předem předpokládané výši.

Opozice se vyjádřila dostatečně

Ústavní soud uvedl, že obstálo i navrhovatelkou (skupinu poslanců ANO zastupovala šéfka jejich sněmovního klubu Alena Schillerová) namítané omezení parlamentní diskuze o návrhu zákona. Bylo totiž prokázáno, že se opozice mohla k návrhu zákona dostatečně vyjádřit. Projednávání novely trvalo přibližně 95 hodin, resp. po odečtení přestávek cca 67 hodin „čistého času“.

Parlamentní opozici náleží jisté právo oddalovat či blokovat rozhodnutí přijímané většinou k dosažení jejích politických cílů. Zneužívání těchto práv však nemá vést ke znemožnění efektivního výkonu moci vládnoucí většinou.

Tip: Důchodová kalkulačka 2024: kdy půjdete do důchodu?

Ústavní soud: Neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů

Ústavní soud také uvedl, že neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů či kopírování růstu cen (inflace). Podstatou základního práva na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří je záruka důstojného života. To znamená spravedlivý a přiměřený důchod, nikoli jeho automatické navyšování. Samotné navyšování totiž spadá do působnosti zákonodárce, který by měl přijímat takové zákonné řešení, které odpovídá výsledku konkrétní politiky a zohledňuje rovněž aktuální stav veřejných financí. Z pohledu Ústavního soudu je klíčové, aby při uskutečňování důchodové politiky nedošlo k vyprázdnění samotné podstaty základního práva na přiměřené zabezpečení ve stáří. A k tomu v tomto případě nedošlo. 

Důchodci jsou zranitelné osoby, ale je nutné být solidární s dalšími generacemi

Ústavní soud uvedl, že velmi silně vnímá nelehkou situaci, v níž se aktuálně nacházejí příjemci důchodů jako zranitelné osoby. Dále uvedl, že nelze přehlížet, že v důsledku minulých opakovaných zvýšení důchodů na ně inflace dopadá o něco méně intenzivně než na některé jiné skupiny osob. Nelze přehlížet ani pohled mezigenerační solidarity, tedy solidarity současných příjemců důchodů s dalšími generacemi, z jejichž odvodů se důchodový systém nyní financuje. Existuje proto společný zájem na tom, aby systém důchodového pojištění jako celek byl vyvážený, spravedlivý a udržitelný nejen aktuálně, ale i v budoucnosti. 

3 z 15 ústavních soudců uplatnili odlišná stanoviska

Tři ústavní soudci z patnácti uplatnili odlišná stanoviska, jednalo se o Jana Svatoně, Pavla Šámala a Josefa Fialu.

Posledně jmenovaný ústavní soudce uvedl v odlišném stanovisku: „Toliko zdůrazňuji, že již na podzim roku 2022 existoval dostatek údajů o budoucím vývoji inflace, na jejichž základě vláda mohla a měla včas připravit redukci mimořádné valorizace. Zůstala-li nečinná, nelze se divit, že ve veřejném prostoru byly publikovány úvahy o důvodech její nečinnosti – obavy z výsledku prezidentské volby.“

Disent Jana Svatoně odkazuje rovněž na to, že na základě údajů makroekonomických predikcí Ministerstva financí, ČNB i NERVU vláda musela být vědoma reálného rizika, že nárůst důchodových výdajů bude enormní.

Důchody se nijak nemění

Rozhodnutí Ústavního soudu v každém případě nijak nemění dnes vyplácené důchody. Zamítnutí stížnosti u Ústavního soudu ČR je konečné, proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

Letošní lednová „běžná“ valorizace zvýšila základní výměru důchodů o 360 Kč, o té Ústavní soud nijak nerozhodoval.