Co je to bezdůvodné obohacení a kdy musí zaměstnanec peníze vrátit?

Při výpočtu mzdy, jejím zdanění a pojistných odvodech může dojít k chybě. Typicky se nabízí nedopatření ve mzdové účtárně, ale chyba může spočívat i v nesprávných podkladech pro výpočet mzdy. Mistr dílny třeba řádně nezkontroluje splnění úkolu pro účely úkolové mzdy. U hodinové mzdy zase třeba někdo špatně spočítá odpracovaný čas a ten sdělí do mzdové účtárny. 

• Kdy má zaměstnavatel právo na vrácení přeplatku?
• Bezdůvodné obohacení a kvalifikovaní zaměstnanci
• Nejen účetní, ale i řidič musel přeplatek zaměstnavateli vracet
• Kdy odpovídá zaměstnavateli za škodu ten, kdo přeplatek způsobil
• Po kom má chtít zaměstnavatel peníze

Zaměstnavatel má právo na vrácení přeplatku, jen jestliže o něm zaměstnanec věděl nebo ho mohl rozpoznat

Pro povinnost vrátit přeplatek na mzdě určuje speciální pravidlo zákoník práce nad rámec pravidel občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení: Vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.

Právo na vydání bezdůvodného obohacení, které spočívá ve vrácení peněžitých částek, jež zaměstnavatel neprávem vyplatil zaměstnanci, se promlčuje ve lhůtě tří let a promlčecí lhůta počíná běžet od jejich výplaty.

Povinnost vydat bezdůvodné obohacení je modifikována jen tehdy, je-li obohaceným zaměstnanec, který by měl vrátit zaměstnavateli neprávem vyplacené částky (ne, je-li obohaceným zaměstnavatel, pak platí občanský zákoník a jeho pravidla). 

Přijal-li však zaměstnanec peněžní plnění v tzv. dobré víře (protože nevěděl a ani nemohl z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené), smí si je ponechat. To, zda zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, je věcí konkrétního posouzení každého jednotlivého případu.

Pokud spor o vrácení peněz skončí u soudu, rozhodné skutečnosti (důkazy) v tomto směru je povinen tvrdit a za řízení prokázat zaměstnavatel. Zaměstnanec svou neznalost např. daňových předpisů prokazovat nemusí.

Tip: Mzdový výměr a platový výměr: k čemu jsou a v čem jsou rozdíly

Čím kvalifikovanější zaměstnanec, tím větší má možnost přepočítat si výplatu a rozpoznat chybu ve svůj prospěch

Nelze ovšem s obecnou platností určit, který zaměstnanec a kdy je povinen přeplatek vrátit. Podíváme se proto na případy z praxe, které pro nás vybral právník Richard W. Fetter. Svědčí spíše ve prospěch práva zaměstnavatelů na vrácení peněz, ale ne úplně.

Zaměstnavatel omylem vyplatil zaměstnankyni náhradu mzdy za velmi dlouhou dobu v plné hrubé výši. Posléze požadoval vrátit částku, která odpovídá odvodům – sražené dani a zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Zaměstnankyně nevyhověla. Až Nejvyšší soud spor uzavřel s tím, že zaměstnankyně musela jako dlouholetá účetní vědět, že náhrada mzdy jí byla přiznána v hrubé výši a že z ní je povinen zaměstnavatel srazit povinné odvody, což neudělal. Zaměstnavatel tedy vyplatil plnou výši náhrady mzdy omylem, který mohla zaměstnankyně rozpoznat, a proto musela zaměstnankyně bezdůvodné obohacení vydat.

Nejen účetní, ale i řidič musel přeplatek zaměstnavateli vracet

Podobnou chybu udělal i další zaměstnavatel, který vyplatil zaměstnanci náhradu mzdy v hrubé výši, aniž by mu ji snížil o povinné odvody. Zdálo by se, že řidič už by si mohl přeplatek ponechat, ten nemá znalosti a zkušenosti jako účetní, ale soud zhodnotil, že to byl dlouholetý zaměstnanec, a proto musel umět poznat rozdíl mezi hrubou a čistou náhradou mzdy. I on musel přeplatek vrátit, protože soud dospěl k názoru, že zaměstnanec nemohl všechny peníze přijmout v dobré víře. 

Takovéto kritérium hodnocení absence dobré víry zaměstnance je však podle některých právníků problematické, neboť by třeba mohlo znamenat, že např. čerstvý absolvent po škole by bezdůvodné obohacení vydat nemusel, i když by byl třeba vysokoškolák. 

Tip: Jaké jsou termíny pro podání daňového přiznání k dani z příjmů roce 2024?

Kdy odpovídá zaměstnavateli za škodu ten, kdo přeplatek způsobil

S odpovědností toho zaměstnance, jenž nesprávnou výplatu zavinil, to také není úplně jednoduché.

Nejvyšší soud řešil případ od počátku nesprávně určené výše odměny. Zaměstnavatel nežaloval zaměstnance, který dostával více, než měl, ale účetní, jak by tomu asi bylo v případě chybného výpočtu. Žaloval šéfovou, která zaměstnankyni ve státní správě přiznala vyšší plat, než měla. Po dobu dvou let dostávala zaměstnankyně vyšší tarifní plat, než by odpovídalo jejímu pracovnímu zařazení a vykonávané práci, byla přeceněna o dvě platové třídy v tabulkách.

Po kom má chtít zaměstnavatel peníze – po tom, kdo je dostal, nebo po tom, kdo je nesprávně spočítal?

Soud na základě tohoto případu vysvětlil a upřesnil, že neprávem vyplacené částky má zaměstnavateli nahradit (vrátit) především ten, kdo se jimi bezdůvodně obohatil. Ten, kdo mu takové obohacení pouze umožnil, může být zavázán k náhradě jen tehdy, není-li povinen nebo schopen odčinit újmu obohacený zaměstnanec.

Zaměstnavatel měl tedy vymáhat neprávem vyplacené částky po zaměstnankyni, která je získala. Primárně totiž musí peníze vyplacené navíc vrátit ten, kdo je obdržel. Pouze pokud by nebyl schopen rozdíl mezi správnými a neprávem vyplacenými vyššími částkami rozeznat a byl v dobré víře, že mu peníze náleží (mají náležet), vracet je nemusí a nastupuje odpovědnost toho, kdo chybu zavinil. 

Ten musí vzniklou škodu uhradit i tehdy, pokud sice zaměstnanec, který peníze přijal, je povinen je vrátit, protože měl a mohl přeplatek rozeznat a nebyl v dobré víře při přijetí peněz, ale není schopen je vrátit, protože není schopen dlužnou částku uhradit (je třeba v tzv. vícečetných exekucích, v insolvenci, můžeme si i představit situaci, že vysoké odstupné, které mu nemělo náležet, utratil a s ohledem na současný výdělek nebo invaliditu je zjevné, že dluh nikdy nesplatí).

Čtěte také:

Úprava dohod se změní. Bude možnost jedné hlavní DPP, u vedlejších bude limit 4000 Kč

Dlužníkům zbyde ze mzdy méně peněz. O kolik se snížila nezabavitelná částka v roce 2024?