Pět mýtů o výpočtu starobního důchodu

O podmínkách nároku na starobní důchod pojednává § 28 až § 67g zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Dnes však nebudeme hovořit o tom, kdo a za jakých okolností má nárok na starobní penzi, ale o tom, jaké jsou nejčastější nepravdy a mýty o výpočtu výše důchodu.

1. Výše důchodu se vypočítává z čisté mzdy
2. Brigády a práce na dohody se nepočítají do důchodu
3. Výchovné k důchodu je jednorázové
4. Práce při důchodu nemá vliv na jeho výši
5. Výše důchodu je závislá na posledních deseti letech

1. Výše důchodu se vypočítává z čisté mzdy

Výše čisté mzdy při výpočtu starobního důchodu nehraje vůbec žádnou roli. U zaměstnance se při výpočtu penze vychází z hrubých ročních příjmů. U OSVČ se pro změnu bere v potaz roční vyměřovací základ z podnikání, protože právě díky němu byly vypočteny zálohy na sociální pojištění. V obou případech jsou však roční příjmy nebo roční vyměřovací základ násobeny ještě koeficienty mzdového nárůstu.

Pro výpočet výše důchodu je pak mj. důležitá ještě získaná doba pojištění. Ta může být příspěvková, což znamená, že byl žadatel o důchod aktivním účastníkem důchodového pojištění, nebo náhradní. Náhradní dobou je poté období, během kterého neodváděl ze mzdy nebo podnikání důchodové pojištění, ale přesto se mu ona doba počítá do důchodu.

Čtěte také: Jaká období spadají pod náhradní dobu pojištění?

2. Brigády a práce na dohody se nepočítají do důchodu

Do důchodu se nepočítají všechny brigády nebo zaměstnání malého rozsahu. Nicméně výdělky z prací podložených dohodami se započítávají, pokud z nich bylo odváděno sociální (důchodové) pojištění. To se aktuálně u dohody o provedení práce začne odvádět, když hrubý měsíční výdělek přesáhne částku 10 000 Kč. U dohody o pracovní činnosti jde o ještě nižší hrubý měsíční výdělek, přesněji o 3999 Kč.

Doba strávena prací na dohody nad tyto limity se navíc samozřejmě počítá jako odpracovaná doba do nároku na starobní důchod.

Čtěte také: Úprk do penze o den dřív může mít ve výpočtu důchodu hodnotu pětistovky

3. Výchovné k důchodu je jednorázové

Výchovné lze získat pouze ke starobnímu důchodu a nejedná se o jednorázovou částku. Výchovné činí 500 Kč za jedno vychované dítě a nárok má na něj ten z rodičů, který o dítě převážně pečoval, kvůli čemuž byl méně ekonomicky aktivní, což se odrazilo na výši jeho penze.

Výchovné pak není k důchodu ani jako žádná platba zvlášť. Částka zvyšuje procentní výměru. Procentní výměra je zásluhová složka důchodu, kterou ovlivňují hlavně výdělky a získaná doba pojištění.

TIP: Kalkulačka věku odchodu do důchodu

4. Práce při důchodu nemá vliv na jeho výši

To je spíše polopravda, protože opět záleží na tom, o jakou práci se jedná, resp. zdali je z ní odváděno pojistné na sociální zabezpečení. Pokud odváděno je, důchod se skutečně může zvýšit. K tomu je však potřeba získat alespoň 360 dnů účasti na pojištění. K tomu je také ještě nutné podat o zvýšení žádost, růst není přiznáván automaticky bez přičinění se.

Za každých 360 dnů pak poživateli penze náleží navýšení o 0,4 % výpočtového základu.

Důležité je zmínit, že toto pravidlo platí pouze u starobního důchodu. Nelze jej uplatnit u invalidních ani pozůstalostních důchodů.

Čtěte také: Pracující penzisté a zvyšování důchodu

Důchodová kalkulačka

5. Výše důchodu je závislá na posledních deseti letech

V tomto případě se jedná o jasnou nepravdu. Posledních deset let se při žádosti o přiznání starobního důchodu samozřejmě zohledňuje, ale úplně stejnou měrou jako veškeré příjmy od roku 1986 až do roku, který předchází přiznání důchodu.

Z období před rokem 1986 se hodnotí pouze získaná doba pojištění.

Čtěte také: O kolik musíte zvýšit příjmy, když chcete dostat předčasný důchod ve výši řádného