Důchod vám nedají vůbec, nebo vám ho seberou. Kdy mohou takové situace nastat?

Nárok na vyplácení státního důchodu nevzniká automaticky, a ne každá práce se navíc do přiznané penze počítá. Jak to tedy je, a kdy se dokonce z důchodu musejí odvádět daně?

• Starobní důchod nedostane každý
• Ne každá práce zakládá nárok na důchod
• (Starobní) důchod (ne)můžou vzít

Starobní důchod nedostane každý

Skutečně ne každý pracující člověk se dočká nároku na pobírání starobního důchodu. Hlavní dvě podmínky pro získání popisuje § 28 až § 67g zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Jsou jimi zaprvé dosažení řádného důchodového věku, který si můžete vypočítat na naší kalkulačce.

Druhým pravidlem je pak získání potřebné doby pojištění. Ta v roce 2024 činí 35 let a může být příspěvková, nebo náhradní. Příspěvková doba spočívá v tom, že byl po její délku žadatel účastníkem na důchodovém pojištění, které se mu odvádělo ze zaměstnání, nebo je sám odváděl z podnikání. Náhradní doba pojištění je období, které se počítá do důchodu, přestože žadatel nebyl aktivním účastníkem důchodového pojištění. Čili pojistné vůbec neodváděl, ale například studoval (jen před rokem 2010) nebo byl na rodičovské dovolené.

Čtěte také: Co se počítá do náhradní doby pojištění v rámci nároku na důchod?

Ne každá práce zakládá nárok na důchod

Důchodové (sociální) pojištění odvádíte tehdy, pokud pracujete, resp. jste zaměstnaní nebo podnikáte. Důležité je však vědět, že se neodvádí z jakékoliv práce. Typickým případem jsou dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

U DPČ jakožto u zaměstnání malého rozsahu se pojistné začne odvádět až od měsíčního hrubého výdělku 4000 Kč a více. U DPP se začne z výplaty strhávat, až dosáhne částky 10 001 Kč hrubého měsíčně a více. Do těchto limitů se sociální ani zdravotní pojištění neodvádí, a tudíž se doba strávená prací prostřednictvím DPČ a DPP nezapočítává do nároku na důchod. Ve chvíli, kdy daná osoba není sociálně pojištěna, je právě z hlediska nároku na státní penzi vhodné začít uvažovat o dobrovolném důchodovém pojištění, ke kterému se lze přihlásit u správy sociálního zabezpečení.

Čtěte také: Úloha dobrovolného důchodového pojištění stoupá

(Starobní) důchod (ne)můžou vzít

Důležité je vědět, že pokud vám bude přiznán starobní důchod, nikdo vám jej už nevezme a budete jej pobírat do konce života. Toto tvrzení platí vždy, pokud se poživatel starobního důchodu nedostane do exekuce. V takovém případě totiž exekutor zabaví malou část důchodu, která je podle definice České správy sociálního zabezpečení nad vypočtený rámec pokrytí životních potřeb.

Dále je ještě dobré zmínit, že ve výjimečných situacích vám můžou malou částku důchodu vzít daně. Běžně státní důchod nepodléhá daním z příjmů ani sociálnímu a zdravotnímu pojištění. To ale neplatí, pokud je výše měsíčního důchodu velmi vysoká. Přesně řečeno je to tehdy, pokud důchod činí 36násobek minimální mzdy a více. V takovém případě je nutné podat daňové přiznání a důchod zdanit. Za rok 2023 se to týká měsíčních důchodů ve výši 51 900 Kč a ročních 622 800 Kč.

Čtěte také: Pět případů, kdy musí důchodci podat daňové přiznání

Ostatní druhy státních důchodů však lze odebrat úplně. Aby se něco takového mohlo stát, musí zmizet důvod, pro který byl důchod vyplácen.

U invalidního důchodu se to např. stane tehdy, pokud se zlepší zdravotní stav natolik, že je daná osoba již práce schopná. V tomto případě se navíc může snížit i stupeň invalidity, což znamená, že sociálka důchod neodebere úplně, pouze se zvýší vaše práceschopnost a vy budete pobírat kvůli nižšímu stupni i nižší penzi.

U vdovského nebo vdoveckého důchodu taková situace nastane, jestliže vdova nebo vdovec uzavřou další manželství. Nárok na sirotčí důchod potom zanikne tehdy, jestliže dítě dovrší 26 let věku.

Čtěte také: Kdy ještě můžete přijít o státní důchod?