OSVČ by mohly být osvobozeny od platby záloh na sociální pojištění po dobu dvou let od zahájení činnosti

Osobám samostatně výdělečně činným se od roku 2024 razantně navýšily minimální zálohy na sociální pojištění. V současné době platí OSVČ na odvodech na sociální pojištění měsíčně minimálně 3852 Kč. Ještě v minulém roce se odvod sociálního pojištění totiž počítal z rozhodného vyměřovacího základu, který činil 25 % průměrné mzdy, v roce 2024 je to už 30 % průměrné mzdy. Sociální pojištění pak činí 29,2 % z vyměřovacího základu (43 967 Kč × 30 % × 29,2 %).

Osoby, které s podnikáním teprve začínají, platí po dva roky od zahájení podnikání sociální pojištění ve výši 3210 Kč. Podmínkou je to, že tyto OSVČ nevykonávaly v posledních 20 kalendářních letech před zahájením činnosti podnikatelskou činnost.

Podle poslaneckého návrhu jsou tyto zálohy na pojistné pro začínající OSVČ velkou finanční zátěží, jelikož mají vysoké náklady na start své výdělečné činnosti a rovněž v prvních měsících podnikání dosahují nízkých příjmů. Navrhovaná úprava by umožňovala osobám samostatně výdělečně činným za určitých podmínek neplatit zálohy na sociální pojištění a odvést pojistné až na konci kalendářního roku. 

• Pojistné by OSVČ doplatily na konci kalendářního roku
• Odpustí se také zálohy na zdravotní pojištění?
• Dotkne se úprava i vedlejší samostatné výdělečné činnosti?

Pojistné by OSVČ doplatily na konci kalendářního roku

Nová úprava nezprošťuje OSVČ povinnosti odvádět sociální pojištění, pouze umožňuje tyto zálohy doplatit najednou až po uplynutí kalendářního roku, za který se pojistné platí.

OSVČ by mohla v průběhu roku odvádět zálohy na sociální pojištění dobrovolně v jakékoliv výši. Po uplynutí tohoto období by pak musela doplatit rozdíl mezi povinnou výší pojistného a výší záloh, kterou platila v průběhu roku.

Pokud by tedy OSVČ zálohy v průběhu roku neplatila, odvedla by jejich plnou výši až po uplynutí kalendářního roku, jak to uvádí navrhovaná úprava: „Jestliže bude například činit výše pojistného za kalendářní rok 60 000 Kč a osoba samostatně výdělečně činná zaplatila za měsíce tohoto roku zálohy v úhrnu 48 000 Kč (4000 Kč měsíčně), bude doplácet 12 000 Kč. Pokud by zálohy neplatila, musela by doplatit 60 000 Kč.“

V souvislosti s úpravou by začínající podnikatelé nebyli penalizováni prostřednictvím dluhů na zálohách, pokud by neplatili měsíční pojistné v minimální výši, nebo vůbec.

Osvobozeny mají být od placení záloh takové OSVČ, které zahájí svoji podnikatelskou činnost až od nabytí účinnosti zákona. Na OSVČ, které zahájily svoji činnost dříve, se novela vztahovat nebude a tyto osoby budou muset platit pojistné standardním způsobem jako ostatní podnikatelé. Účinnost zákona se předpokládá od 1. ledna 2025.

Tip: Jak vypořádat přeplatek a nedoplatek na zdravotním pojištění za rok 2023

Odpustí se také zálohy na zdravotní pojištění?

Předkladatelé návrhu rovněž uvažovali nad stejnou úpravou také u zdravotního pojištění. Avšak tato možnost nebyla přijata. „Vzhledem k tomu, že zdravotní pojištění je přímo příjmem zdravotních pojišťoven a jejich výdaje byly ovlivněny i dohodou se zdravotnickými odbory ke konci roku 2023, není v tuto chvíli možnost tuto změnu odsouhlasit,“ vysvětluje důvodová zpráva nepřijetí úpravy také pro zdravotní pojištění. 

Zdravotní pojištění by tak začínající OSVČ hradily standardním způsobem každý měsíc jako ostatní podnikatelé.

Osoby vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost

Obdobná úprava by se týkala také osob vykonávajících vedlejší samostatnou činnost. V současné době tyto OSVČ neplatí zálohy na sociální pojištění v prvním roce podnikání a v následujícím roce až do podání přehledu o příjmech a výdajích.

Poté neplatí zálohy jen tehdy, pokud nedosáhly v předchozím roce tak vysokého příjmu, který by je zavazoval k povinnosti odvádět sociální pojištění.

Avšak podle návrhu by ani tyto OSVČ neplatily zálohy na sociální pojištění až do konce druhého kalendářního roku od zahájení podnikání.

Hlavní podmínkou neplacení sociální pojištění u hlavní i vedlejší činnosti je to, že v posledních 5 letech před zahájením činnosti nebyly tyto osoby osobami samostatně výdělečně činnými.

Jestliže by návrh prošel legislativním procesem, odhaduje se, že státní rozpočet by v prvním roce účinnosti zákona přišel o 1,3 miliardy korun. V druhém roce by výpadek činil 2,5 miliardy korun. Další rok by již toto opatření nemělo mít na státní rozpočet vliv.

Na osoby, které vstoupily do režimu paušální daně se tato úprava vztahovat nemá.

Čtěte také: Kde zjistíte, kolik roků se ještě musíte účastnit na důchodovém pojištění, abyste měli nárok na důchod?