Výpočet zdravotního pojištění při přechodu OSVČ z hlavní na vedlejší činnost v roce 2023

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být při výpočtu zdravotního pojištění vždy dodržen minimální vyměřovací základ. V případě, že je však vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, se zdravotní pojištění vypočítává vždy ze skutečného vyměřovacího základu.

Skutečným vyměřovacím základem je polovina daňového základu. Při nižším hrubém zisku se zaplatí při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti méně na zdravotním pojištění.

• Jak vysoký je minimální vyměřovací základ?
• Porovnání ročního zdravotního pojištění při hlavní a vedlejší činnosti
• Změna druhu činnosti během roku
• Praktický příklad – Šest měsíců hlavní činnosti a šest měsíců vedlejší činnosti

Jak vysoký je minimální vyměřovací základ?

Minimální vyměřovací základ za každý měsíc výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti v roce 2023 činil 20 162 Kč, za rok tedy 241 944 Kč.

Porovnání ročního zdravotního pojištění při hlavní a vedlejší činnosti

Živnostník Lukáš vykonával po celý rok 2023 hlavní samostatnou výdělečnou činnost, přičemž jeho hrubý zisk, tj. příjem ponížený o výdaje, činil 320 000 Kč. Pan Lukáš není účasten v paušálním daňovém režimu. Skutečný vyměřovací základ činí 160 000 Kč (320 000 Kč × 50 %). Zdravotní pojištění za rok 2023 se tedy vypočítá z minimálního vyměřovacího základu ve výši 241 944 Kč (20 162 Kč × 12 měsíců). Roční zdravotní pojištění činí 32 663 Kč (241 944 Kč × 13,5 %).

Zaměstnanec Tomáš si přivydělával po celý rok 2023 vedlejší samostatnou výdělečnou činnosti. Hrubý zisk má rovněž 320 000 Kč. Pan Tomáš zaplatí na zdravotním pojištění ze samostatné výdělečné činnosti 21 600 Kč (160 000 Kč × 13,5 %), protože se roční pojistné vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu.

Přestože mají oba pánové stejný hrubý zisk za rok 2023, zaplatí pan Tomáš na zdravotním pojištění méně o 11 063 Kč. Důvodem je výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, kdy nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Pan Tomáš samozřejmě odvádí zdravotní pojištění i ze své hrubé mzdy, stejně jako ostatní zaměstnanci.

Tip: Spočítejte a odevzdejte daňové přiznání s našimi interaktivními formuláři

Změna druhu činnosti během roku

V praxi není ničím výjimečným, že dojde v průběhu roku ke změně z vedlejší činnosti na hlavní činnost a naopak. V takových případech je nutné tuto skutečnost zohlednit při výpočtu ročního zdravotního pojištění a v přehledu za rok 2023 správně uvést. Za měsíce výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být dodržen minimální vyměřovací základ.

Čtěte také: Podnikání při zaměstnání v roce 2024: kdo ušetří na sociálním pojištění?

Praktický příklad – Šest měsíců hlavní činnosti a šest měsíců vedlejší činnosti

Paní Helena vykonávala šest měsíců vedlejší samostatnou výdělečnou činnost při zaměstnání. Vzhledem k tomu, že již nemohla časově současně zvládat podnikání i zaměstnání, rozhodla se, že se bude v plném rozsahu věnovat již pouze samostatné výdělečné činnosti, která se pro ni stala od července hlavní samostatnou výdělečnou činností.

Paní Helena má za rok 2023 hrubý zisk ve výši 380 000 Kč. Pro účely výpočtu zdravotního pojištění se neposuzují zvlášť měsíce výkonu hlavní činnosti a zvlášť měsíce výkonu vedlejší činnosti. Hodnotí se hrubý zisk za celý kalendářní rok. Níže v tabulce si vypočteme zdravotní pojištění paní Heleny za rok 2023.

Při přechodu z hlavní činnosti na vedlejší platila poprvé za červenec měsíční zálohu v minimální výši 2722 Kč. Na zálohách tedy zaplatila paní Helena celkem 16 332 Kč (2722 Kč × 6 měsíců).

Zdroj: vlastní výpočet autora

Paní Helena zaplatí do 8 dní od odevzdání přehledu za rok 2023 nedoplatek na zdravotním pojištění ve výši 9318 Kč. Měsíční záloha vypočtená podle dosaženého zisku činí 2138 Kč (25 650 Kč : 12 měsíců). Skutečná záloha je nižší než minimální záloha v roce 2024 ve výši 2968 Kč. Paní Helena tedy platí po celý rok 2024 minimální měsíční zálohu na zdravotním pojištění ve výši 2968 Kč.