Dědici musejí platit nájemné za byt i po smrti nájemce. Co udělat, aby platili co nejméně?

Pokud měl zemřelý nájemce na účtu dost peněz a nastavený trvalý příkaz na úhradu nájemného, možná dědicům problém ani nedojde. Zjistí až později, jak se ztenčily úspory, které mohli zdědit. Ještě horší to pro ně bude, pokud na účtu zemřelého není dost peněz nebo zemřelý platil každý měsíc extra příkazem. Pak budou muset dědici uhradit dlužný nájem, a třeba i s úroky z prodlení s placením, ačkoliv nikdo v bytě nebydlel. Jak se tomu všemu vyhnout?

Na nájemném za byt užívaný třeba zesnulým dědečkem nebo babičkou mohou vzniknout nemalé dluhy. Podobně i na zálohách na služby spojené s užíváním bytu. Se službami však v konečném důsledku nemusí být až tak velký problém. Něco se z následného ročního vyúčtování přece jenom vrátí, když vodu či elektřinu nikdo v bytě po smrti nájemce nespotřebovával, ale třeba náklady na centrální vytápění si prostě pronajímatel vyúčtuje. 

Pokud žil vcelku nemajetný zesnulý sám a nájem bytu na nikoho nepřešel, může to být pro dědice opravdu problém. Dlužné nájemné může ztenčit, nebo i vynulovat nevelké dědictví, a dokonce vyžadovat peníze od dědiců. Dědické řízení někdy trvá dlouho. Na vině jsou pomalé soudy i notáři vyřizující z jejich pověření dědictví, ale i rozhádaní a nespolupracující dědici. A tak nabíhají dluhy na nájemném a na zálohách za služby.

Tip: Když uživatel bytu nedostane řádné vyúčtování záloh na služby, má nárok na pokutu od poskytovatele

Pokud zemřelý nebydlel sám a spolubydlící chce dále pokračovat v nájmu, nebude problém pro ostatní dědice

Pokud nájem na někoho přechází, ať už je dědicem, nebo není, prostě si nadále bude hradit bydlení v bytě on. Pak není mnoho co řešit. To je ta lepší varianta.

Nájem přejde na manžela či manželku, registrovaného partnera či partnerku (stejného pohlaví), rodiče, sourozence, zetě, snachu, dítě nebo vnuka či vnučku. Tyto osoby mají nárok dále v nájemním bytě bydlet. 

Na jinou osobu, třeba druha či družku, synovce nebo neteř, přechází nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu. Užívací právo takto přechází jen na dobu 2 let. Pokud však nájem přešel na člověka, kterému bylo v den smrti nájemce 70 a více let, omezení užívat byt jen 2 roky neplatí. A pokud nájem přešel na někoho, komu bylo v den smrti nájemce méně než 18 let, má právo užívat byt až do doby, než dosáhne věku 20 let.

Samozřejmě se však ten, kdo získal právo užívat byt, může s pronajímatelem dohodnout na něčem jiném, třeba že bude užívat byt bez onoho časového omezení po dobu neurčitou.

Tip: Jaké jsou sankce za neplacení záloh na služby k bytu nebo neuhrazení nedoplatku z vyúčtování?

Spolubydlící, který nechce pokračovat v nájmu, jej může ze dne na den ukončit

Ovšem i tomu, kdo má právo nadále užívat byt (má právo na přechod nájmu), nemusí byt a podmínky nájemní smlouvy vyhovovat. Pokud se chce spolubydlící (manžel odcházející do domova seniorů; děti, které mají možnost bydlet jinde), který má nárok na přechod nájmu, nákladů na byt zbavit, může do jednoho měsíce od smrti nájemce pronajímateli písemně oznámit, že nechce v nájmu pokračovat. Pak dnem doručení tohoto oznámení pronajímateli nájem zaniká.

Jenže tak rychle může postupovat opravdu jen ten, kdo sdílel se zesnulým nájemcem společnou domácnost. Pokud někdo po nájemci dědí, ale nežil a nehospodařil společně s ním v bytě, možnosti ukončit nájem do jednoho měsíce využít nemůže. Platí pro něj složitější pravidla.

Nájem může ukončit i pronajímatel, ale až za půl roku po nájemcově smrti

Není-li nájemcův dědic znám ani do šesti měsíců ode dne nájemcovy smrti, může pronajímatel byt vyklidit. A tím nájem bytu zaniká. Věci z bytu je pronajímatel povinen uložit na náklad nájemcova dědice ve veřejném skladišti nebo u jiného schovatele. Takže nejen nájemné, i náklady na úschovu věcí si pronajímatel později vybere od nájemcova dědice, až bude určen. A nepřevezme-li nájemcův dědic věci bez zbytečného odkladu, může je pronajímatel na jeho účet vhodným způsobem prodat. 

Pronajímatel může mít zájem na trvání nájmu s nebožtíkem, jen aby zinkasoval nájemné od dědiců

Jenže ani tohle řešení není pro dědice výhodné, ostatně je v režii pronajímatele. Dědici musejí zaplatit nájem odpovídající nejméně šesti měsícům a to může být někdy opravdu hodně peněz. Nehledě na to, že pronajímatel vůbec nájem ukončit nemusí. Pak stále nájemní poměr trvá. Čeká se na výsledek dědického řízení. To se pronajímateli vyplatí, pokud ví, že za sjednané peníze už byt nepronajme, protože v dané lokalitě třeba klesla cena nájmů. Počká si na to, aby mu zaplatil dědic.

Tip: Komu správně hradit nájemné, když má nemovitost více spoluvlastníků?

Pro dědice, který s nájemcem nežil, platí dvouměsíční výpovědní lhůta, ale výpověď musí stihnout podat do tří měsíců

Nájemcův dědic, který s nájemcem nebydlel ve společné domácnosti, a proto na něj nemůže přejít nájem bytu, může nájem vypovědět s dvouměsíční výpovědní dobou do tří měsíců poté, co se dozvěděl o smrti nájemce, o svém dědickém právu a o tom, že práva a povinnosti z nájmu nepřešla na člena nájemcovy domácnosti, nejpozději však do šesti měsíců od nájemcovy smrti. (Právo vypovědět nájem má i ten, kdo spravuje pozůstalost, pokud jde o majetek po někom bohatém a není vyřešeno, komu připadne.) Takže dědic má tři měsíce na podání výpovědi. A výpovědní doba pak činí dva měsíce.

Takže pokud je dědicem ten, kdo s nájemcem nebydlel, zaplatí nájem nejméně za dva měsíce.

O všem je možná dohoda, pokud jsou dědici a majitel bytu schopni ji dosáhnout

Samozřejmě je ale možnost, aby se dědic s pronajímatelem dohodl, a pak si společně určí v dohodě jakýkoliv den skončení nájmu, třeba hned druhý či nějaký blízký následující den poté, co se dědic dozvěděl, že je dědicem, byt vyklidil a dokázal se dohodnout s pronajímatelem bytu, který má zájem přenechat ho někomu jinému.

Čtěte také:

Stavební spořitelny spustí úvěry k programu Oprav dům po babičce s RPSN do 3,5 %