Zejména u invalidních důchodců prvního a druhého stupně se předpokládá, že budou i během pobírání invalidního důchodu pracovat. Invalidní důchod je v těchto případech nízký a samotná doba pobírání invalidního důchodu prvního a druhého stupně se nehodnotí pro budoucí výpočet starobního důchodu jako náhradní doba pojištění. Pro výpočet budoucího starobního důchodu se jako náhradní doba pojištění posuzuje pouze invalidní důchod třetího stupně.
V září 2023 činil průměrný invalidní důchod prvního stupně 9725 Kč a průměrný invalidní důchod druhého stupně 11 433 Kč. Od ledna 2024 se však valorizovaly i všechny invalidní důchody, když se zvýšila základní výměra důchodu o 360 Kč.
- Získání další doby pojištění
- Dosahovaný příjem invalidní důchod již nezvyšuje
- Slevy na invaliditu
- Žádné příjmové omezení
- Invalidním důchodcům náleží nemocenská
Získání další doby pojištění
Když je ze zaměstnání odváděno sociální pojištění, započítává se takové období standardně do doby pojištění, i když jsou hrubá měsíční mzda nebo hrubá měsíční odměna velmi nízké. S ohledem na získanou dobu pojištění je pro invalidní důchodce výhodné pracovat alespoň na zkrácený úvazek, neboť ze zkráceného úvazku se vždy odvádí sociální pojištění. U zaměstnání na některou z pracovních dohod závisí na výši měsíční hrubé odměny.
- Do konce června 2024 se z dohody o provedení práce neplatí pojistné, když je hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně, přičemž při práci pro více zaměstnavatelů současně se posuzuje limit u každého zaměstnavatele zvlášť.
- Od července 2024 se nebude při práci pro jednoho zaměstnavatele odvádět z hrubé odměny z dohody o provedení práce pojistné, jestliže bude hrubá měsíční odměna do 10 500 Kč. Při práci pro více zaměstnavatelů současně se nebude platit pojistné, když bude součet měsíčních odměn do 17 500 Kč. Více o změnách práce na dohody se dočtete zde.
Spočítejte si odměny z práce na DPP a DPČ v naší kalkulačce
Dosahovaný příjem invalidní důchod již nezvyšuje
Měsíční částka invalidního důchodu závisí na průběhu pojištění před přiznáním invalidity. Zaměstnání a platba sociálního pojištění ze zaměstnání v invalidním důchodu již nejsou důvodem pro přepočet invalidního důchodu. Pracující invalidní důchodci, kteří mají třeba i nadprůměrnou mzdu, tedy nemají nárok na zvýšení invalidního důchodu. Ke zvýšení invalidního důchodu dochází pouze z důvodu valorizace nebo z důvodu zhoršení zdravotního stavu a přiznání vyššího stupně invalidity.
Čtěte také: Na jakou smlouvu pracovat v invalidním důchodu?
Slevy na invaliditu
Pracující invalidní důchodci nejsou automaticky daňově osvobozeni. Z hrubé mzdy odvádí daň z příjmů, sociální pojištění, nemocenské pojištění i zdravotní pojištění. Při výpočtu daně z příjmů však mají nárok na slevu na invaliditu. Měsíční částka daňové slevy se však již dlouhodobě nezvyšovala. Invalidní důchodci prvního a druhého stupně tak mají stále nárok na měsíční slevu na invaliditu pouze ve výši 210 Kč a invalidní důchodci třetího stupně ve výši 420 Kč.
Žádné příjmové omezení
Zaměstnaní invalidní důchodci samozřejmě nejsou nijak finančně omezeni, neplatí tedy pro ně žádný příjmový limit, kolik si mohou nejvíce přivydělat. Vykonávaná práce by však měla svým rozsahem a náročností odpovídat zdravotnímu stavu. Někteří invalidní důchodci, kterým to jejich zdravotní stav dovoluje, pracují současně na více pracovních dohod nebo zkrácených úvazků.
Tip: Kalkulačka invalidního důchodu
Invalidním důchodcům náleží nemocenská
Nárok na nemocenskou mají i zaměstnanci pobírající invalidní důchod. Pro invalidní důchodce prvního a druhého stupně platí stejné zákonné podmínky jako pro ostatní zaměstnance. Invalidní důchodci třetího stupně jsou v nároku na nemocenskou omezeni, když jim nemocenská náleží nejvýše po dobu 70 kalendářních dní a nejdéle do dne, jímž skončila doba zaměstnání.