Daň z příjmů fyzických osob se vypočítává za celý kalendářní rok, přičemž od vypočtené roční daně z příjmů se odečtou zaplacené daňové zálohy během roku. Periodicita daňových záloh a jejich výše závisí na struktuře zdanitelných příjmů a výši zdanitelných příjmů. V devíti příkladech se podíváme na nejčastější případy.
- OSVČ platící daň z příjmů jednorázově
- Výpočet daňové zálohy ze zaměstnání
- Dvě zaměstnání a dvě daňové zálohy
- Odvod srážkové daně z dohody o provedení práce
- OSVČ a pololetní zálohy na dani z příjmů
- OSVČ a čtvrtletní zálohy na dani z příjmů
- OSVČ v paušálním režimu platí měsíční platby
- Podnikající zaměstnanec doplácí daň z příjmů z podnikání jednorázově
- OSVČ přivydělávající si zaměstnáním
OSVČ platící daň z příjmů jednorázově
Podnikatelka Romana vedoucí daňovou evidenci musí za rok 2023 zaplatit na dani z příjmů 27 600 Kč. Roční daňová povinnost nepřesahuje 30 000 Kč, takže během roku 2024 nebude podnikatelka Romana platit žádné daňové zálohy a daň z příjmu za rok 2024 zaplatí opět jednorázově po odevzdání daňového přiznání za rok 2024.
Výpočet daňové zálohy ze zaměstnání
Zaměstnanec Martin má hrubou mzdu ve výši 40 000 Kč, přičemž má u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani. Měsíční záloha na dani z příjmů, kterou mu z hrubé mzdy srazí jeho zaměstnavatel, činí 3430 Kč (40 000 Kč × sazba daně 15 % − měsíční sleva na poplatníka 2570 Kč).
Tip: Spočítejte a odevzdejte daňové přiznání s našimi interaktivními formuláři
Dvě zaměstnání a dvě daňové zálohy
Zaměstnanec Roman pracuje současně na zkrácený úvazek pro dva zaměstnavatele. Z obou zaměstnání je panu Romanovi odváděna zálohová daň z příjmů. Prohlášení k dani může mít pan Roman podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele, takže slevu na poplatníka ve výši 2570 Kč uplatní pouze v jednom zaměstnání.
Odvod srážkové daně z dohody o provedení práce
Penzista Pavel pracuje na zkrácený úvazek, kde je z důvodu slevy na poplatníka měsíční daňová záloha nulová, a současně si přivydělává dva měsíce na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč. Z dohody o provedení práce je odvedena 15% srážková daň, neboť již u zaměstnavatele nemůže mít podepsáno prohlášení k dani. Vzhledem k tomu, že roční daňový základ bude přesně 200 000 Kč, bude mít pan Pavel nárok na vrácení srážkové daně, která se v tomto případě chová stejně jako zálohová daň z příjmů.
Tip: Kdo musí letos podat daňové přiznání? A kdy to platí i pro zaměstnance nebo OSVČ s paušální daní?
OSVČ a pololetní zálohy na dani z příjmů
Živnostnice Veronika vedoucí daňovou evidenci má za rok 2023 zaplatit na dani z příjmů fyzických osob 52 000 Kč. Roční daň z příjmů je vyšší než 30 000 Kč, ale je nižší než 150 000 Kč, to znamená, že paní Veronika bude platit dvě pololetní zálohy ve výši 40 % vypočtené daňové povinnosti. Obě pololetní daňové zálohy budou činit 20 800 Kč.
OSVČ a čtvrtletní zálohy na dani z příjmů
Roční daň z příjmů za rok 2023 podnikatelky Heleny vedoucí daňovou evidenci činí 220 000 Kč. Podnikatelka Helena musí platit čtvrtletní zálohy na dani z příjmů, protože poslední roční daňová povinnosti je vyšší než 150 000 Kč. Částka čtvrtletní zálohy činí 25 % z poslední roční známé daňové povinnosti, tedy 55 000 Kč.
Spočítejte si mzdu v naší kalkulačce
OSVČ v paušálním režimu platí měsíční platby
Živnostník Milan bude po celý rok 2024 účasten v paušálním daňovém režimu, v prvním pásmu. V měsíční paušální dani je současně zahrnuta daň z příjmů, sociální pojištění i zdravotní pojištění. Částka daně z příjmů přitom v tomto případě činí 100 Kč. OSVČ v paušálním režimu nepodávají daňové přiznání, paušální daň je konečná. OSVČ v druhém paušálním pásmu platí na dani z příjmů 4963 Kč, OSVČ ve třetím paušálním pásmu platí na dani z příjmů 9320 Kč.
Tip: Finanční správa o paušální dani pro roky 2023 a 2024
Podnikající zaměstnanec doplácí daň z příjmů z podnikání jednorázově
Zaměstnanec Robert si přivydělává samostatnou výdělečnou činností. Ze zaměstnání je panu Robertovi odváděna zálohová daň z příjmů stejně jako ostatním zaměstnancům. Při výpočtu zálohové daně z příjmů ze zaměstnání uplatňuje pan Robert slevu na poplatníka, neboť má u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani. Vzhledem k tomu, že dílčí základ daně ze závislé činnosti tvoří více než 50 % celkového daňového základu, z důvodu příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nevzniká panu Robertovi povinnost platit daňové zálohy.
Čtěte také: Jaké zálohy platí podnikatelé při vedlejší činnosti v roce 2024
OSVČ přivydělávající si zaměstnáním
Podnikatelka Martina si přivydělává na zkrácený úvazek. Dílčí základ daně ze závislé činnosti (zaměstnání) je vyšší než 15 % a nižší než 50 % celkového daňového základu, takže paní Martina bude platit jako OSVČ dvě pololetní daňové zálohy, každou ve výši 20 % poslední daňové povinnosti, což v případě paní Martiny činí 15 000 Kč.