Poslanecká sněmovna 20. listopadu schválila návrh zákona o integračním sociálním podniku. Cílem návrhu je podpořit zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby, které jsou na trhu práce zdravotně nebo sociálně znevýhodněné. Stát chce touto podporou motivovat zaměstnavatele k zaměstnávání těchto zranitelných lidí.
V současné době stát podporuje pouze zaměstnavatele, kteří jsou uznáni Úřadem práce za zaměstnavatele na chráněném pracovním trhu.
Návrh zákona zavádí dva typy sociálních podniků. První z nich je tzv. prostupný model. Ten má zahrnovat pomoc osobám se specifickými potřebami, a to nejen v pomoci s uplatněním na pracovním trhu, ale také se začleněním do společnosti.
Druhý model je nazýván stabilizačním a jeho úkolem je zabezpečit důstojné zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením a osob v předdůchodovém a důchodovém věku.
Z každého modelu vyplývají pro zaměstnavatele jiné povinnosti.
- Který zaměstnavatel získá status integračního sociálního podniku?
- Osoby se specifickými potřebami
- Motivační příspěvek
- Příspěvek na úhradu nákladů
Status integračního sociálního podniku udělí MPSV
Status integračního sociálního podniku bude udělovat Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) na základě žádosti a splnění podmínek. Žadatel o udělení statusu musí zaměstnávat předepsaný počet lidí se specifickými potřebami, nemůže podnikat v oblasti hazardních her, nemůže mít žádné prohřešky v oblasti odvodů státu a rovněž nemůže být v insolvenci. Spolu se žádostí je žadatel rovněž povinen zpracovat plán činností podniku.
Po přiznání tohoto statusu a zápisu do registru sociálních podniků plynou zaměstnavateli práva a povinnosti.
Kromě motivačního příspěvku a příspěvku na úhradu nákladů získá zaměstnavatel také zvýhodnění například v oblasti veřejných zakázek. V rámci povinností bude muset například reinvestovat dosažený zisk a poskytovat sociální podporu osobám se specifickými potřebami. Pro to, aby zaměstnavatel mohl získat daný status, bude muset zaměstnávat minimálně 30 % osob se specifickými potřebami z celkového počtu zaměstnanců.
Tip: Zaručený už bude jen plat, mzda pouze minimální. S jakými čísly se pro rok 2025 počítá?
Kdo se bude považovat za osobu se specifickými potřebami?
Vzhledem k individuálnosti sociálních a zdravotních znevýhodnění budou zaměstnavatelé muset u těchto osob vytvořit vstupní diagnostiku, která bude popisovat důvody, proč zaměstnanec není schopen plnohodnotného pracovního výkonu. Součástí diagnostiky má být i plán, jak bude zaměstnavatel odbourávat nežádoucí jevy.
K naplnění těchto cílů má přispět také sociální pracovník, kterého bude muset zaměstnavatel pro některé skupiny osob zaměstnávat. U některých skupin osob bude také stanovena podmínka určité doby v evidenci na Úřadu práce předtím, než uzavře pracovní poměr se sociálním podnikem.
Kdo může být osobou se specifickými potřebami:
- Osoby bez přístřeší
- Osoby se zdravotním postižením
- Osoby po ukončení výkonu trestu
- Osoby maximálně 10 let po nařízené ústavní výchově nebo po uložené ochranné výchově
- Osoby, kterým byla v posledních 12 měsících poskytnuta služba sociální prevence
Osoby dlouhodobě (12 měsíců v posledních 2 letech) v evidenci Úřadu práce za podmínky:
- Osoby, které pečují o závislou osobu ve stupni těžké nebo úplné závislosti
- Osoby s maximálně základním vzděláním
- Absolventi s max. 2 roky od ukončení studia
- Osoby s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou
- Osoby s exekucí
- Osoby, které dosáhly 60 let
Integrační sociální podnik získá motivační příspěvek od státu až po úspěchu zaměstnance na trhu práce
Aby měl podnik nárok na příspěvek, musí znevýhodněnou osobu zaměstnávat minimálně 1 rok, maximální doba je 4 roky. Když pak pracovní poměr u integračního sociálního podniku skončí, musí integrovaná osoba nejpozději v následujícím měsíci uzavřít poměr u nového zaměstnavatele na trhu práce.
Motivační příspěvek pro integrační sociální podnik se má poskytovat až po dobu 2 let a bude vyplácen zpětně vždy za uplynulý rok. Výše motivačního příspěvku se bude odvíjet od výdělku integrované osoby u nového zaměstnavatele. Konkrétně se bude poskytovat ve výši 11 % ročního vyměřovacího základu integrované osoby u nového zaměstnavatele. Za kalendářní rok však bude činit minimálně 120 % měsíční průměrné mzdy v národním hospodářství.
Sociální podnik musí o příspěvek sám požádat Úřad práce.
Příspěvek na náklady spojené se zaměstnáváním osob se specifickými potřebami
Kromě motivačního příspěvku budou tito zaměstnavatelé dostávat od státu měsíční příspěvky na úhradu nákladů vzniklých při zaměstnávání osob se specifickými potřebami. Výše příspěvku má na každého zaměstnance činit 1000 Kč, nebo 2500 měsíčně pro nejvíce sociálně znevýhodněné. Tyto příspěvky může zaměstnavatel čerpat maximálně po dobu 2 let od uzavření pracovního poměru s osobou se specifickými potřebami. Příspěvky bude Úřad práce vyplácet čtvrtletně na základě přijaté žádosti od zaměstnavatele.
„Z renomovaných studií vyplývá, že každá neaktivní osoba stojí stát ročně okolo 300 000 Kč. Pokud se podaří tyto osoby zaktivizovat a přivést na trh práce, stát ušetří nemalé prostředky. Odhadované úspory rozpočtu jsou až 1,3 miliardy ročně,“ uvádí v tiskové zprávě MPSV.
Nyní návrh zákona musí schválit Senát. Účinnost zákona je navrhována od 1. ledna 2025.
Čtěte také:
Jak se bránit výpovědi, která padla těsně před uznáním nemoci z povolání?
Jakou pracovní smlouvu můžete uzavřít, když jste v invalidním důchodu?