Odčinit škodu lze uvedením do původního stavu, nebo peněžitou náhradou. Co a kdo o tom rozhoduje?

Podle pravidla zakotveného v občanském zákoníku se vzniklá škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, nebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

Uvedení v předešlý stav například opravou má přednost

Zákon tedy chápe uvedení v předešlý stav (třeba opravu poškozené věci) jako primární formu náhrady vzniklé škody. Náhrada škody v penězích nastupuje jen tehdy, žádá-li o to poškozený, nebo není-li uvedení do předešlého stavu dobře možné. Třeba v případě škody na zdraví.

Opravu poškozeného plotu možná svěří poškozený soused sousedovi, který jej poničil při stavebních úpravách svého domu nebo neopatrné jízdě autem, ale svoje zdraví zajisté raději svěří do péče zdravotníků. Po škůdci pak bude vymáhat odškodnění újmy na zdraví.

Formu odškodnění volí poškozený

Tam, kde je uvedení do předešlého stavu dobře možné, se takové přednostní řešení vzniklé škody uplatní tehdy, požaduje-li poškozený náhradu bez toho, aby uvedl způsob. Jinak záleží na poškozeném, jaký způsob náhrady škody zvolí.

Prvotní forma volby odškodnění však náleží poškozenému (věřiteli), ne škůdci (dlužníkovi). A není-li uvedení v předešlý stav možné, od počátku má škůdce povinnost odčinit škodu zaplacením odpovídající peněžité částky.

Tip: Za jakých okolností se může účastník smlouvy domáhat jejího zrušení nebo dorovnání plnění?

Poškozený může chtít opravu, ale ne od škůdce samotného

Právo požadovat náhradu škody v penězích i tam, kde je možné uvedení do předešlého stavu, zákon přiznává poškozenému zjevně za účelem ochrany jeho zájmů, respektuje právo poškozeného, aby mohl sám rozhodnout o zásazích do svého majetku. Poškozený totiž z různých důvodů nemusí mít zájem na tom, aby uvedení do předešlého stavu uskutečnil právě škůdce, a může mít zájem na tom, aby mu škůdce poskytl pouze finanční plnění, jehož prostřednictvím si uvedení do předešlého stavu případně zajistí poškozený sám.

Stejně jako by si poškozený nenechal své zdraví „opravovat“ od škůdce, nemusí chtít ani soused s poškozeným plotem opravu od neumětela. Raději svěří opravu odborníkům a po škůdci bude chtít peníze na úhradu práce a materiálu.

Jak zvolit formu odškodnění? A co když poškozený váhá?

Pro žádost o odškodnění není předepsána žádná forma ani náležitosti. Takže žádost škůdci může být písemná i ústní a není určeno, co má obsahovat. Pouze je nutné, aby žádost byla srozumitelná.

Pokud poškozený nesouhlasí s tím, aby škůdce provedl opravu poškozené věci, je nutné takové právní jednání podrobit výkladu, co to přesně znamená. Nesouhlas poškozeného s provedením opravy věci škůdcem totiž nemusí vždy znamenat, že poškozený tím současně zvolil způsob náhrady škody v penězích. 

Poškozený např. může mít v úmyslu, aby škůdce pouze posečkal s opravou do doby, než poškozený získá další relevantní informace pro učinění volby způsobu náhrady škody, případně může takovým nesouhlasem vyjádřit svou žádost, aby škůdce opravu neprováděl sám, ale pouze zajistil její provedení u třetí osoby, nebo aby namísto opravy věci poskytl poškozenému náhradní věc.

Nesouhlas s provedením opravy poškozené věci tedy nelze automaticky ztotožňovat s volbou formy odškodnění. Nesouhlas s opravou od škůdce ještě automaticky neznamená, že poškozený volí peněžitou náhradu škody.

Tip: Od 1. dubna bude pro agresivní řidiče povinný terapeutický program. Stát bude 11 tisíc korun

Jakmile poškozený zvolí raději výplatu peněz, musí to viník respektovat

Jde-li o poškození věci a poškozený zvolí způsob náhrady škody tak, že nesouhlasí s uvedením v předešlý stav škůdcem a požaduje finanční náhradu, musí to škůdce respektovat, protože právo volby má poškozený, a ne škůdce.

Škůdce pak již není povinen (ani oprávněn) poskytnout plnění uvedením v předešlý stav. Jeho povinnost k náhradě škody se změní na povinnost poskytnout poškozenému peněžitou náhradu.

Co když škůdce provede opravu, přestože chtěl poškozený peníze?

Při určení výše náhrady škody v penězích se vychází z obvyklé ceny věci v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Provedení opravy poškozené věci škůdcem proti vůli poškozeného, který požadoval náhradu škody v penězích (a plnění opravou věci škůdcem následně nepřijal, neodsouhlasil), nesnižuje výši náhrady škody v penězích. 

Nicméně není tomu tak, že by plnění poskytnuté škůdcem opravou věci proti vůli poškozeného nemělo být vůbec nijak zohledňováno. Může dojít k tzv. bezdůvodnému obohacení poškozeného. Jde o případný majetkový prospěch, který takto poškozený bez spravedlivého důvodu (navíc) získal. Vznik práva škůdce na vydání bezdůvodného obohacení závisí na posouzení konkrétních okolností dané věci.

Co když v důsledku opravy získal poškozený více, než činila škoda?

Pokud škůdce opravil věc proti vůli poškozeného, nevznikne obohacenému (poškozenému) povinnost obohacení vydat. Škůdce nemá na kompenzaci nárok. 

Pokud však škůdce věc opravil v omylu (v domnění), že i přes nesouhlas poškozeného plní svůj závazek (povinnost), je obohacený (poškozený) povinen toto plnění vydat škůdci (ochuzenému). V takovém případě tedy má škůdce nárok na kompenzaci.

Ovšem není-li vydání předmětu obohacení dobře možné (což zpravidla nastává právě v případě výkonu činností při opravě věci), není obohacený (poškozený) povinen poskytnout peněžitou náhradu, ledaže by tím vznikl stav zjevně odporující dobrým mravům. 

Příklady:

Jestliže např. soused zboří nebo třeba grilováním podpálí sousedovi mobilní zahradní domek a postaví mu ho „omylem“ znovu, vydání obohacení je možné – škůdce si vezme nový domek, poškozenému zůstává nárok na peněžité odškodnění. Pokud soused opraví zeď, kterou sousedovi pobořil, vydání obohacení není možné. Poškozený má nárok na peníze, navíc mu zůstane opravená zeď.

Čtěte také: 

Jak se bude vyvíjet cena elektřiny a plynu? Co když vám končí smlouva? Fixovat, nebo ne? Odpovídají odborníci

Nižší administrativní zátěž? U dohod dělá vláda přesný opak, stěžuje si šéfka AMSP