Kdy musí OSVČ v paušálním režimu podat daňové přiznání?

Osoby samostatně výdělečně činné, které se přihlásily do paušálního režimu, platí měsíčně jednotnou částku, která se skládá z odvodů na sociální a zdravotní pojištění a daně z příjmů fyzických osob. Následkem toho poté už obvykle nevzniká povinnost podat daňové přiznání. V praxi však můžeme najít i případy, kdy poplatníci paušální daně musí i přesto odevzdat přiznání k dani z příjmů.

• Kolik činí paušální daň?
• Kdy ještě se bude v paušálním režimu podávat daňové přiznání?

Kolik činí paušální daň?

Za splnění podmínek je u prvního i druhého pásma možné přesáhnout zmíněné roční příjmy. Důležité je však vědět, že poplatník v paušálním režimu, který má příjmy ze samostatné činnosti, ke kterým lze uplatnit výdaje procentem z příjmů v různé výši, musí vést záznamy o příjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu.

U třetího pásma již přesáhnutí možné není, neboť zákon nedovoluje, aby měl poplatník v paušálním režimu roční příjmy vyšší než 2 000 000 Kč.

Pokud by se mělo stát, že roční příjmy OSVČ, která platí paušální daň, přesáhly onu částku 2 000 000 Kč, bude muset vše vyúčtovat prostřednictvím daňového přiznání.

Tip: Spočítejte a odevzdejte daňové přiznání s našimi interaktivními formuláři

Kdy ještě se bude v paušálním režimu podávat daňové přiznání?

Daňové přiznání je povinna podat také OSVČ, která je poplatníkem v paušálním režimu, avšak porušila podmínky například tím, že ke své podnikatelské činnosti začala vykonávat činnost zaměstnance. V takovém případě se daň za zdaňovací období nerovná paušální dani a OSVČ je povinna podat daňové přiznání. Do něj uvede jak příjmy z podnikání, tak příjmy ze zaměstnání, a uhrazenou paušální daň uvede jako uhrazenou zálohu v daňovém přiznání a v přehledech OSVČ podávaných na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.

Zahájením závislé činnosti není zrušen status poplatníka v paušálním režimu, a OSVČ tak nadále musí hradit měsíční paušální daň až do případného oznámení o vystoupení.

Příjem ze zaměstnání, který není zdaněn srážkovou daní, navíc není jediný příjem, který může založit povinnost odevzdat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Pokud nechcete podávat přiznání, nesmíte mít jiný příjem přesahující roční částku 50 000 Kč. Do toho se započítává příjem z pronájmu, prodeje cenných papírů apod.

Čtěte také: Jaké jsou termíny pro podání přiznání k dani z příjmů v roce 2024?

Dále budete muset podat daňové přiznání, pokud jste se stali plátcem DPH. K DPH se pak registrujete, jestliže vaše příjmy za 12 měsíců po sobě jdoucích přesáhly částku 2 000 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o 12 měsíců po sobě jdoucích, a ne jeden kalendářní rok, snadno se může stát, že dvou milionů nedosáhnete během jednoho zdaňovacího období.

Je navíc nutné zmínit, že paušální režim není určen pro plátce DPH a stejně tak ani pro společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti. I ti, pokud se do té doby nacházeli v paušálním režimu, musejí podat daňové přiznání.

Monika Lodrová, daňová poradkyně ze společnosti BDO, navíc doporučuje vést evidence potřebné pro správné stanovení daně v rámci daňového přiznání (lze navázat na evidence, které byly poplatníkem dosud vedeny). Rovněž je poplatník povinen doložit správnost úprav prováděných podle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani.

Čtěte také: Jak se odhlásit z režimu paušální daně, nebo se do něj přihlásit