Jak se dlouhá nemoc podepíše na penzi a kdy už lze žádat o invalidní důchod

Měsíční částka starobního důchodu závisí na výši rozhodných příjmů a na získané době pojištění v celých ukončených letech. U předčasného důchodu se hodnotí ještě krácení za předčasnost. Při výpočtu starobního důchodu se hodnotí příjmy od roku 1986. Ve výpočtové formuli starobního důchodu v roce 2024 tedy ovlivňují měsíční částku starobního důchodu příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění v letech 1986 až 2023. Jedna i několikaměsíční nemoc v tak dlouhém období proto nesehraje zásadní roli. 

Dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci a do samotného výpočtu starobního důchodu vstupuje průměrná měsíční mzda za odpracované roky neboli osobní vyměřovací základ.

• Nemoc po skončení zaměstnání je náhradní dobou pojištění
• Nižší příjmy v důsledku nemoci
• Praktický příklad
• Žádný univerzální termín pro přiznání invalidního důchodu
• Žádost o invalidní důchod je bez poplatků

Nemoc po skončení zaměstnání je náhradní dobou pojištění

Do doby pojištění pro důchodové účely se počítají nejenom období, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění, ale i tzv. náhradní doby pojištění. Mezi náhradní doby pojištění započítávající se do celkové doby pojištění se přitom hodnotí i dny pracovní neschopnosti trvající po skončení zaměstnání nebo při nástupu na nemocenskou v ochranné lhůtě po skončení zaměstnání.

Nižší příjmy v důsledku nemoci

Nemocenská je nižší než běžná mzda, přesto dlouhodobé pobírání nemocenské nemá negativní vliv na výpočet osobního vyměřovacího základu. Z důvodu čerpání nemocenské nedochází k „rozmělnění“ osobního vyměřovacího základu, neboť období nemocenské patří do vyloučené doby pojištění.

Uplatnění principu vyloučené doby je velmi důležité, neboť zabraňuje snížení průměrné mzdy za odpracované roky. S ohledem na výpočet důchodu jsou na tom tedy stejně občané s nízkou nemocností i lidé s dlouhým obdobím čerpání nemocenské v zaměstnání před odchodem do důchodu.

Čtěte také: Co znamená dlouhodobá nízká nemocenská pro váš budoucí důchod

Praktický příklad

Pan Pavel má osobní vyměřovací základ ve výši 43 820 Kč, přičemž při výpočtu osobního vyměřovacího základu (průměrné mzdy za odpracované roky) uplatnil celkem 760 kalendářních dní formou vyloučené doby pojištění z důvodu pracovní neschopnosti.

V případě, že by při stejných příjmech v jednotlivých letech nebyl uplatněn ani jeden den vyloučené doby pojištění, byl by osobní vyměřovací základ byl 41 420 Kč. Při využití vyloučené doby pojištění tak nedošlo ke snížení průměrné mzdy za odpracované roky o 2400 Kč.

Tip: Požádat lze i zpětně a diagnózy se nesčítají. Co jste ještě o invalidním důchodu nevěděli?

Žádný univerzální termín pro přiznání invalidního důchodu

Při dlouhodobé pracovní neschopnosti a pobírání nemocenské není legislativou stanoveno žádné konkrétní datum, od kterého se nemocenská změní na invalidní důchod. Žádný invalidní důchod není přiznán automaticky.

Při některých zdravotních problémech může být invalidní důchod přiznán v podstatě bez předchozího pobírání nemocenské a na druhou stranu ani několikaměsíční pobírání nemocenské není nárokem na přiznání invalidního důchodu. Situace je individuální a záleží na konkrétním zdravotním stavu.

Spočítejte si invalidní důchod v naší kalkulačce

Žádost o invalidní důchod je bez poplatků

Pro přiznání invalidního důchodu musí být posudkovým lékařem přiznána invalidita prvního, druhého, nebo třetího stupně a současně musí žadatel o invalidní důchod získat minimální dobu pojištění, která se liší podle věku. V praxi tak může dojít k situaci, že vzniká nárok na nemocenskou, ale na invalidní důchod nikoliv, neboť není splněna podmínka minimální doby pojištění. V případě závažnějších zdravotních problémů je vhodné žádost o invalidní důchod konzultovat s ošetřujícím lékařem, samotné vyplnění žádosti o invalidní důchod je zadarmo.