Termín se krátí. Jak má správně vypadat vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu?

Do konce měsíce dubna by měli dostat uživatelé bytů jako příjemci služeb spojených s užíváním bytu vyúčtování za loňský rok od poskytovatele služeb. Takto má do 30. dubna 2024 dostat vyúčtování služeb a zaplacených záloh za rok 2023 nájemce od pronajímatele, nájemce – člen družstva od bytového družstva, vlastník bytu od společenství vlastníků jednotek.

• Které služby se vyúčtovávají?
• Co musí vyúčtování minimálně obsahovat
• Do kdy musejí být vráceny přeplatky nebo naopak uhrazeny nedoplatky
• Příjemce má právo žádat podklady k vyúčtování a vznášet k nim i k vyúčtování námitky

O jaké služby jde

Jde o vyúčtování služeb, jako jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.

Nejde tedy např. o vyúčtování spotřeby elektřiny či plynu v bytě, kdy je odběratel v přímém vztahu s dodavatelskou elektrárenskou nebo plynárenskou společností.

Co musí vyúčtování minimálně obsahovat

Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

Tak stanoví zákon. Soudy k tomu dodaly, že samozřejmě musí vyúčtování obsahovat ještě i údaje o tom, kdo a kdy jej vyhotovil. (Někteří účetní protestují, ale Nejvyšší soud označil takové vyúčtování za účetní doklad, a tak by mělo obsahovat i náležitosti vyplývající ze zákona o účetnictví. Též je třeba vyhovět náležitostem vyhlášky k vyúčtování nákladů na teplo a teplou vodu.)

Každopádně příjemce služeb musí mít možnost z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda poskytovatelem služeb požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem.

Tip: Máte nárok vidět vyúčtování od pronajímatele, pokud platíte služby paušální částkou?

Do kdy musejí být vráceny přeplatky a uhrazeny nedoplatky

Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Jinak řečeno: nejpozději do 4 měsíců od doručení vyúčtování musí poskytovatel služeb (pronajímatel, družstvo či SVJ) vrátit uživateli bytu přeplatek, nebo naopak musí uživatel bytu uhradit nedoplatek. 

Řádné vyúčtování je podmínkou splatnosti nedoplatku

Podmínkou splatnosti nedoplatku z vyúčtování služeb je skutečnost, že vyúčtování bylo provedeno řádně a příjemce služeb s ním byl seznámen. Vyúčtování tudíž musí být v souladu s předpisy, které jej regulují, a musí být každému příjemci individuálně doručeno, nestačí jen vyvěsit jej třeba na nástěnce na chodbě domu.

O řádném vyúčtování úhrad za služby spojené s užíváním bytu lze tedy hovořit jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Za nedoručení vyúčtování, za pozdní doručení vyúčtování nebo za chybné vyúčtování může příjemce služeb účtovat poskytovateli pokutu.

Pokud se o nějakou část vyúčtování a tomu odpovídající částku nedoplatku nebo přeplatku vede spor, částka, se kterou obě strany souhlasí, musí být zaplacena v uvedené lhůtě 4 měsíců. A dále se vede spor jen o spornou částku.

Příjemce má právo žádat podklady k vyúčtování a vznášet k nim i k vyúčtování námitky

Do 30 dnů od doručení vyúčtování může příjemce služeb písemně požádat poskytovatele služeb, aby mu doložil náklady na jednotlivé služby (třeba faktury od dodavatelů), způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle zákona a aby umožnil příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Této žádosti je poskytovatel služeb povinen vyhovět do 30 dnů od jejího doručení.

Ve stejné lhůtě 30 dnů může příjemce vznášet námitky k vyúčtování, nejspíš je logicky spojí se žádostí o podklady, a následně také rovněž ve lhůtě 30 dnů vznášet námitky k podkladům, z nichž vzešlo vyúčtování.

Poskytovatel služeb splní povinnost předložit příjemci doklady, z nichž vycházel při vyúčtování služeb, jen tehdy, jestliže je předloží za podmínek umožňujících je řádně prostudovat, resp. pořídit si opisy či kopie. Nestačí proto jen nějaké letmé nahlédnutí. 

Tip: Podle jakých pravidel se zvyšuje nájemné za byt?

Podklady se nezasílají, nepředávají, jen má být umožněno do nich nahlížet

Poskytovatel služeb však nemá automatickou povinnost příjemci služeb podklady k vyúčtování poskytnout. Zpřístupnit podklady musí jen na žádost. V takovém případě musí příjemci služeb umožnit, aby se mohl se všemi podklady, z nichž při vyúčtování služeb vycházel, účinně seznámit. Není však povinen mu tyto podklady zasílat; postačí, když mu umožní do nich nahlédnout a pořídit si z nich kopie.

Čtěte také: 

Jak se bránit chybnému vyúčtování? Jak vůči poskytovateli a jak u soudu?

Kdo hradí opravy v nájemním bytě? Co hradí pronajímatel a co nájemce?