Nová základní pravidla pro vyplácení peněžité pomoci zaměstnancům insolventních zaměstnavatelů

Zaměstnavatel je v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců (např. jim nevyplatil mzdy), a to dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo dnem následujícím po dni, kdy bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení příslušným soudem v České republice, nebo u nadnárodního zaměstnavatele také dnem, od kterého je považován za platebně neschopného v jiném členském státě Evropské unie.

• Jak vysoká je maximální výše pomoci za jeden měsíc
• Vyplaceny jsou hrubé částky
• Kdo, kdy, za jakou dobu a za jakých podmínek má nárok na pomoc
• Kdy lze podat žádost o uspokojení mzdových nároků

Jak vysoká je maximální výše pomoci za jeden měsíc

Bylo-li vůči zaměstnavateli vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení v době od 1. 5. 2023 do 30. 4. 2024, maximální výše pomoci za jeden měsíc pro jednoho zaměstnance může činit až 60 530 Kč hrubého.

Bylo-li nebo bude-li vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo bylo (bude) oznámeno zahájení insolvenčního řízení po 30. 4. 2024 čili v období od 1. 5. 2024 do 30. 4. 2025, maximální výše pomoci za jeden měsíc činí nově 65 012 Kč hrubého.

Kolik činí maximální částky možné pomoci?

Pomoc se poskytuje za 3 měsíce. Maximální celkovou částkou, kterou může zaměstnanec získat, je 181 590 Kč (pokud bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení nebo moratorium vyhlášeno do 30. 4. 2024 včetně), resp. 195 036 Kč (pokud bylo, nebo bude oznámeno zahájení insolvenčního řízení nebo moratorium vyhlášeno v době od 1. 5. 2024 do 30. 4. 2025 včetně). 

Tip: Podnikatelé v dluzích mohou nově před úpadkem vyjednávat o nápravě s věřiteli

Jde o hrubé částky, před sražením daně z příjmů a dalších pojistných odvodů

Uvedené částky, které může od Úřadu práce zaměstnanec obdržet, jsou částkami hrubými, z nichž se sráží povinné odvody. Před výplatou peněz zaměstnancům provede úřad příslušné daňové a pojistné srážky. 

Z přiznaného mzdového nároku Úřad práce odečte také dlužnou částku mzdy, kterou případně získal zaměstnanec již v rámci ručení dodavatelů ve stavebnictví za mzdy zaměstnanců podle zákoníku práce. Pokud zaměstnanec pracující ve stavebnictví takovou pomoc získal, musí to v žádosti Úřadu práce uvést. Pokud peníze získá až po podání žádosti, také to musí oznámit.

Kdo, kdy, za jakou dobu a za jakých podmínek má nárok na pomoc

Na pomoc mají při splnění podmínek nárok zaměstnanci, kteří jsou, nebo byli v pracovním poměru nebo s nimiž sjednal zaměstnavatel dohodu o provedení práce, pokud tato dohoda zakládá účast na nemocenském pojištění, nebo dohodu o pracovní činnosti, na jejímž základě vznikly zaměstnancům v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem.

O peněžitou pomoc tedy mohou žádat jak stávající, tak bývalí zaměstnanci, pokud jejich mzdové nároky, o jejichž uspokojení žádají, spadají do rozhodného období. 

Rozhodným obdobím přitom je kalendářní měsíc:

• ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení,
• ve kterém bylo oznámeno zahájení insolvenčního řízení, nebo
• od kterého je nadnárodní zaměstnavatel považován za platebně neschopného v jiném členském státě Evropské unie, 
• jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.

Úřad práce vyplácí jen mzdové nároky, které spadají do období těchto 7 měsíců. Zaměstnanec si vybírá nároky za 3 měsíce.

Mzdovými nároky přitom jsou mzda nebo plat, jejich náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna z dohod, popřípadě její náhrada, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.

Mzdovými nároky jsou tedy peněžitá plnění, která jsou odměnou za práci nebo její náhradou, nikoliv třeba cestovní náhrady, příspěvky na stravování a jiné peněžité benefity, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům.

Zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce mají nárok na uspokojení dlužných mzdových nároků jen za podmínky, že v daném měsíci, za který žádají o výplatu Úřad práce, činil, resp. měl činit jejich započitatelný hrubý příjem více než 10 000 Kč čili nejméně 10 001 Kč. 

Tip: „Dohody“ budou nakonec jinak. Stát ustoupil od nesmyslu, zaměstnavatelům se ulevilo

Kdy lze podat žádost o uspokojení mzdových nároků

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů následujících ode dne, kdy bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo oznámeno zahájení insolvenčního řízení (nebo u nadnárodního zaměstnavatele ode dne zveřejnění rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie).

Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lhůta končí dnem zániku moratoria nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu.

Není-li nárok na uspokojení mzdových požadavků uplatněn v této lhůtě, zaniká. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno. Nemá však už nárok na výplatu mzdových nároků Úřadem práce.

Platí ovšem, že jak délku rozhodného období, tak délku lhůty, po kterou je možno žádat o peněžitou pomoc, může mimořádně prodloužit vláda.

Čtěte také: 

Zkrátí se doba oddlužení z 5 let na 3 roky?